motyka52

Tenhle film má dva naprosto fenomenální prvky - nádherně ospalou letní atmosféru italského městečka a ultratalentovaného Chalameta. Užíval jsem si obého náramně. Fakt bych rád koukal dvě hodiny třeba jen na to, jak Elio tráví léto se svými rodiči na usedlosti, občas se zajde pobavit s kamarády, posedí v kavárně, zaskotačí někde na seně s místní slečnou, čte si knížky u odlehlého rybníka, uždibuje v kuchyni z chystané večeře, hraje na piano, nadšeně vítá hosty ... a nic jiného by se v tom filmu nemuselo dít. Ještě by u toho teda mohl hrát ten výborný soundtrack. Bohužel ona hlavní milostná linka mě prostě neskutečně obtěžovala. Jako koncept letní lásky to do celého filmu zapadá, chápu to, ale problém je ve mě. Prostě se do toho neumím vcítit. Vlastně mi nejlepší momenty celého toho vztahu přišly až ke konci - při rozhovoru s pokrokovým otcem (skvělá postava mimochodem), při telefonátu a při koukání do ohně (u nějž v pozadí hraje krásná Visions of Gideon). Jakmile byli Chalamet a Hammer spolu ... tak ne, prostě to není pro mě. Pokud to máte jinak, pak pětihvězdičkové hodnocení chápu. Já ho dát nemůžu.

Jsem nepříjemně překvapený pouze tím, jak rušivě na mě působila angličtina. Řekl bych, že to dost ubralo na autenticitě. Naopak na to, že se tady bude s reálnou událostí pracovat kreativně, na to jsem připravený byl, takže to mě nepřekvapilo. Ty slabé dvě hodinky jsou nakonec docela vtahující s několika skvělými momenty (potápění pro kapsle kyslíku).

Není jich moc, ale jsou romantické komedie, které by měly být promítány nikoliv v hodinách filmové vědy, ale především v hodinách chemie. Tohle je jedna z nich. Možná ta vůbec nejlepší. Geniální a vypointované dialogy, uvolněné herectví, brilantní humor, několik ikonických scén, nevtírává atmosféra New Yorku konce 80. let, sympatický Billy Crystal a především naprosto neodolatelná Meg Ryan, nepřeslazené, uvěřitelné. Tohle bude fungovat vždycky.

První tři čtvrtiny mi sedly náramně. Stísněné prostředí, které perfektně umocňuje pocit nejistoty, nad vším se vznášejí otazníky o tom, kdo je kdo, jaké má zaměry, co je tam venku ... Jistě, celé to muselo mít nějaké vyústění, ale poslední čtvrtina změní žánr tak dramaticky (a tak málo pravděpodobně), že se to rozpadlo trochu víc, než bylo nutné.

Ani zdaleko to není Social Network nebo Big Short. Na to je to filmařsky málo rafinované. Řemeslně jde spíš o rutinu. Ten základní příběh - nebo spíš historka - je ale natolik nosný a zábavný, že to v pohodě utáhne celý film. Když k tomu připočtu cool soundtrack a casting, tak dostaneme hezkou svižnou jednohubku, která sice nebude rezonovat podobně jako fincherovský opus o zakládání Mety, ale na půldruhé hodinky příjemně zabaví.

Tohle je prostě politický Bourne s ženskou hrdinkou a pořádnou špetkou Sorkina. Finále jsem si pouštěl několikrát - timing, hudba, gradace. Perfektní.

Audiviozuálně úplně mimo nějaká česká měřítka, tohle je Liga mistrů. Příběhově jsem se v tom ale celou dobu trochu ztrácel a zase nacházel, i když to možná byl záměr.

Tady jsem šel do předem prohraného souboje s vědomím, že to není můj šálek kávy. Je mi jasné, že prostředí je přes svou rozlehlost dokonale tísnivé, že kamera dělá první poslední, že Nicholson je krásně maniakální, že Shelley Duvall je prvotřídně výstřední, že si to diváka vede tam, kam potřebuje, ale ... já necítil ani psychologický teror, ani znepokojivou tíseň ani prachobyčejný strach ... mě to prostě hlavně a především obtěžovalo. To není film pro mě.

Nádherná atmosféra. Opravdu perfektní. Óda na americký jih. Prostředí a jeho ospalost je tady tak hypnotické, že samotný příběh - jakkoliv je inteligentně vystavěný - je snad až druhořadý. Možná pak někdo může přehlédnout, že jeho hlavním hrdinou není McConaughey, ale především Tye Sheridan, který podává jeden z nejpřesvědčivějších hereckých - vlastně ještě dětských výkonů - které filmové plátno nabízí. Člověk by se prostě rád na té korbě tátova trucku projel s ním.

Vlastně jsem se bavil královsky. Sympatická ústřední dvojice, fóry na hraně absurdity, svižné epizody. Překvapivě jsem přivítal i to, že nakonec to svým způsobem vůbec není o sportu, kterého bych tam čekal dost.