motyka52

Popravdě řečeno nevím, co v rámci žánru chtít ještě víc. Velmi dobrý výběr zpovídaných (včetně odsouzených, ačkoliv jejich řeči je samozřejmě potřeba brát trochu s rezervou), pěkné archivní materiály a hlavně se člověk i o těchto notoricky známých případech dozvěděl zase něco nového.

Všechny ty velkovýpravné spektákly, CGI triky a velké franšízy jsou fajn, ale ono někdy stačí mít jednu místnost, perfektně vypointovaný scénář, 12 fantastických herců, nenápadně brilantní kameru a máte tu ... nejlepší film všechn dob. Dvanáct rozhněvaných mužů je excelentní drama, které vás na začátku vtáhne, hodinu a půl vás nechá odhalovat jednotlivé charaktery, neustále přemýšlet nad novými argumenty, všímat si detailů, a na konci vás vyplivne s pocitem, že jste v té porotě seděli taky. Každý políčko filmu je vypilované a promyšlené, dokonce i závěrečný záběr na odcházející muže na schodech soudní budovy má sílu. Viděl jsem to už snad 50x a až budu mít zase příležitost, rád si to dám znovu. THIS is cinema!

Tohle vypadalo mnohem líp do doby, než se objevil první dutohlav. Pak najednou jako kdyby si to nevědělo samo se sebou rady a zuřivě tomu padá řetěz. Spousta scén jako kdyby se opakovala, příběh je opravdu idiotský, ale nejhorší je, že to není ani nějak třeskutě vtipné.

Navzdory slabší první polovině tady Haderova vize, kdy se jede na pomezí absurdního humoru a zcela seriózního dramatu, má své opodstatnění. A líbí se mi, že je tam ten autorský záměr cítit celou dobu absolutně bez kompromisů, což mimo jiné znamená ukončit některé linky jinak, než by si snad divák přál. Nakonec z toho jsou čtyři vyrovnané sezóny a jeden velmi netradiční a svěží zářez do nekonečné řady seriálů.

Jako průvodce po vatikánských a římských památkách by to snad fungovat mohlo, jako film je to ale nefunkční až běda. Knížku jsem kdysi četl, docela mě bavila, ale stejně jsem měl problém se tady orientovat. Brownovy postupy a šifry zkrátka na papíře fungovat můžou, ale převést je do svižného a přehledného filmu, to chce fištróna. Toho Howard zjevně nemá. A tak tady Hanks s boulí na čele pobíhá od jednoho kostela k druhému, po boku má ženskou, jejíž jediný účel je, aby tam byla ženská a to je celé. Posledních 30 minut se to pak už v určitých chvílích zvrhává až do nechtěné parodie, kdy kromě filmového řemesla dostává pořádně zabrat i elementární logika a selský rozum.

O chlapíkovi jménem CC Sabathia jsem věděl jen to, že hrál baseball za Yankees. Ale jak se ukazuje v tomto dokumentu, spoustu toho o něm nevěděli ani lidé, kteří ho bedlivě sledovali, nebo dokonce byli jeho spoluhráči.

Takovou koncentraci nesympatických kokotů v jednom dokumentu aby člověk pohledal. Zase ale na druhou stranu je docela zajímavé vidět, jak je Hollywood úplně jiný svět v tom, že i vykrádání tamních baráků z tebe nakonec udělá svým způsobem celebritu. To se ti při elpasu večerky v Karlíně fakt nestane.

Super. Poctivě a hutně zpracováno. Dokonce jsem se dozvěděl i něco nového, což je u basketbalového dokumentu co říct.

Malá to chtěla vidět hned znovu a to je to nejdůležitější. A já trochu nostalgie taky pocítil, proč to nepřiznat. Ačkoliv mi tam dost postav chybělo. Nebo jsem si jich nevšiml? Anebo nejsou od Disneyho?

V mém světě je tohle nejlepší sportovní film vůbec, přestože není z prostředí těch nejlepších na světě. Možná o to je lepší. Dokonale vykresluje atmosféru malého městečka v Texasu, které nemá nic jiného než středoškolský fotbal a k němu všechno upíná. A uprostřed toho je parta nedospělých kluků, do nichž se všechny touhy jejich města koncentrují a sport je pro ně zároveň nejlepší šancí, jak z tohohle prostředí vypadnout. Někdy je to možná až příliš přeromantizované a nevyhne se klišé, ale celý ten film fantasticky vypadá, má jeden z nejlepších hudebních doprovodů a všechny charaktery jsou tady trefené. Can you be perfect? Bergův film perfektní je.