sud

Zatímco první díl se mi kupodivu líbil, druhý díl se mi snad neměl dostat do rukou. Je to totiž nebetyčný škvár, který je tak imbecilní a fušérský, že to až práská dveřmi. Ani Milla Jovovich to nedokáže vytáhnout z bláta. P.W.S. Anderson sice není žádný režisérský umělec, ale svůj film zvládl, narozdíl od Alexandera Witta. 0%.

Jedna z těch béčkových akčních komixáren, které mi nevadí. Nic jsem nečekal, nic extra nedostal, ale ani tak to nemohu zcela odsoudit.

Parádní kriminálka s civilním a naprosto uvěřitelným dějem, ačkoli je únos metra věc značně neobvyklá. I když se většina akce odehrává v konverzační rovině, o napětí rozhodně není nouze. Superhrdinové a superpadouši se zde rovněž nevyskytují a přesto je (díky jejich parádním výkonům) souboj dvou důstojných protihráčů Waltera Matthaua a Roberta Shawa z rodu těch nezapomenutelných. Nepříliš známý sedmdesátkový klenot. 90%.

Tohle není klasický Švankmajerovský kraťas, ale videoklip. Bohužel písnička se mi moc nelíbí a pan Švankmajer své zdejší plastelínové orgie mnohokrát překonal. Jedno z jeho slabších děl.

Das Boot, der genialische film. Film, jako tento, jsem si už hodně dávno přál vidět. Film, který velice realisticky a bez příkras zobrazuje tu druhou stranu barikády, to jest vojáky wehrmachtu. Film se vyhýbá jakýmkoli fašistickým symbolům a není v něm žádná ideologie ani nacionalismus. Všechno je natvrdo, bez kompromisů. Během sledování jsem si skutečně připadal jako v té železné škatuli někde pod vodou. A ač nemám rád skopčáky, při scéně kdy se snaží odlepit od mořského dna, jsem se přistihl, jak mám zaťaté pěsti a pobízím, aby už se ten kolos zvedl alespoň o metr. A ten závěr. Absurdita války v plné parádě. A natočený tak příjemně neamericky. Ti by z toho udělali doják jako prase a zde - natvrdo, nekopromisně šlus. Wolfgang Petersen díky svému nejlepšímu filmu přešel do Hollywoodských studií, aby natáčel jeden paskvil za druhým (abych mu nekřivdil, pár se mu jich taky povedlo). Veliká pochvala patří rovněž kameře, ty běhy napříč ponorkou jsou skvostné. A v neposlední řadě skvělí herci. Ač nepříliš známí, přesto charismatičtí, přesvědčiví a typově přesní. Kromě drsného seemana Jürgena Prochnowa (taky nejspíš jeho nejlepší role) mě co do výkonu hodně zaujal Herbet Grönemayer, Klaus Wenneman a ten, co hrál Johanna. "Ponorka" je obrovské monstrum a rovněž obrovský film.

Lynch má silného konkurenta. Jan Švankmajer dokázal svojí 30ti vteřinovou Florou trumfnout Zamilované maso. Ovšem pouze co se týče krátkosti stopáže. Jinak je Flora pouze uspokojivá úchylárna, která zdaleka nedosahuje nápadu a vtipnosti Zamilovaného masa. 60%.

Nádhera. Tenhle pidifilmeček bych doporučil každému, protože nikdo nemůže říct, že by se u něho nudil :-). Jan Švankmajer vešel do dějin coby režisér, který stvořil genialitu dlouhou jednu jedinou minutu :-). 100%.

Tady mi docela vadilo necitlivé propojování animovaných pasáží z románu a mystifikačního dokumentu. Z projevu Jaroslava Vozába (dalo by se říci až Cimrmanovská) nadsázka přímo čiší, animované pasáže mají tu správnou Švankmajerovskou poetiku, jenomže dohromady mi to nějak nejde. Ale hudba Zdeňka Lišky nezklame nikdy. 60%.

Místy značně stupidní akčňák, který do bahna zašlapává Chris Rock a zároveň ho z něj vytahuje Anthony Hopkins a prostředí Prahy.

Úžasná Švankmajerova šílenost. Vždycky když někdo (něco) zaklepal(o) na dveře, s napětím jsem čekal, kdo (co) to je. Oči na prstech a pinďour rulezz.