sud

Do posledního puntíku naprosto geniální film. Již od samého začátku a originálních titulků až po záverečnou neskutečně údernou pointu. Otec české sci-fi Josef Nesvatba sepsal geniální povídku, podle níž Miloš Macourek s Jindřichem Polákem sepsali vynikající scénář. Za zmíňku tvoří samozřejmě také výprava Theodora Pištěka, který si se vším do posledního puntíku vyhrál. Ať už je to technika, vodíková bomba, či zobrazení Hitlera a jeho mužů, proti tomuto nemůže říci žádný renomovaný technik a ani vojenský historik ani popel. Další kapitolou jsou herecké výkony. Petr Kostka podal svoji životní (dvoj, vlastně troj) roli. O tom bez debat. Rovněž Abbard v neodolatelném podání Jiřího Sováka je jedna z jeho nejlepších rolí. Evu hrála krásná Zuzana Ondrouchová, která bohužel o pár let později v mladém věku zemřela. František Vicena je spolu s Brunem Ganzem nejpřesvědčivějším představitelem Hitlera. Úžasná komediální sci-fi záležitost. Chlouba českého filmu.

Pravda, jedná se o dosti infantilní humor, ale tuhle komedii mám rád, protože je tak ulítlá a blbá až je skvělá a hlavně si na nic nehraje! Nemusím Brendana Frasera a většinu Amerických komedií posledních let, ale tohle je jedna z výjimek. Vtipná parodie na Tarzana s hláškou Paní Uršulová nehloupá mě vždycky vykouzlí úsměv na rtech a dobrou náladu.

Jedna z dlouhé řady Amerických komedií, které mě pobavily, líbily se mi, ale už na ně nebudu víckrát koukat.

Tu jednu hvězdičku dávám pouze za Bugse Bunnyho, i když se divím, že roli v tomto paskvilu přijal :-).

Když jsem se dozvěděl o vydání "Člena klanu" v ČR, neváhal jsem a pořídil si jej. A opravdu jsem neprohloupil. Opět se potvdilo, že když se řekne krimi ze 70. let, znamená to ve většině případů tvrdou a naturalistickou akci, spolu s pořádnou dávkou napětí a charismatických herců. Tato je navíc podpořena ukázkou moci zvané KKK na Americkém rasistickém Jihu. Film obsahuje několik skutečně brutálních scén (kastrace, znásilnění) a závěrečná přestřelka je dosti naturalistická a nepřikrášlená. Lee Marvin je v hlavní úloze dokonalý, přesně takový, jakého jsem si ho v jeho podání představoval. Zajímavou roli má rovněž Richard Burton, Cameron Mitchell v roli hlavního záporáka Budcuta rovněž září a velmi dobře se své role zhostil i O.J. Simpson. "Člen klanu" je velmi dobrá a hodně drsná kriminálka ze staré školy s dusivou atmosférou rasistického Amerického jižanského venkova a drsným (a nepříliš jednoznačným) koncem.

Když jsem tak neměl co dělat, prohlížel jsem si svoje staré, některé hodně let nepřehrané, véháesky. A tu najednou jsem narazil na titul "V pravé poledne 2". Říkal jsem si, že to bude blbost a plagiát legendární klasiky. Ovšem mýlil jsem se. Děj není ani trochu vykrádačka jedničky. Zápletka je zajímavá a celkem i neotřelá (autorem scénáře je Elmore Leonard, tvůrce vynikajících westernových románů). Lee Majors sice není Gary Cooper, ale jako Will Cane také není k zahození. Pernell Roberts se skvěle zhostil úlohy hlavního záporáka a zajímavou postavu si rovněž vyfasoval David Carradine. Ač televizní a značně nízkorospočtová věc, přesto velmi dobrý a zábavný western. 70%.

Nevada Smith není možná nijak extra převratný western, na svoji dobu je však dost syrový a nečekaně brutální. O brutální vraždě Maxových rodičů se sice jen mluví, ale i tak z toho mrazí. A to stačí. Maxova cesta za pomstou je rovněž přes mrtvoly a nezastaví se naprosto před ničím. A navíc vrahy vyřídí spíše chytrostí, než silou a bojovými schopnostmi. Steve McQueen ho zahrál skvěle. Navíc nechápu, kde vzal distributor, že se jedná o mladého chlapce, když ve filmu o jeho věku nepadne zmíňka. Jeden z nej westernů žánrového profesionála Henryho Hathawaye a rovnocenný nástupce revengewesternu Drzá čela. 85%.

Většina diváků nejspíš ve chvíli, kdy zpatřila v titulkách jména jako John Sturges a Charles Bronson, očekávala akční western se spoustou přestřelek a honiček. Ovšem nic takového zde není. Honička není žádná a přestřelka pouze jedna a ještě ke všemu nijak dlouhá. Film mě však zaujal něčím úplně jiným. A to atmosférou. Přítomnost chlapce Jimmieho kontastujícího s drsnou letorou rančera Gina Valdeze mi připomínala dobrodružné příběhy pro mládež o koních a tvdých mužích, které jsem čítal jako kluk. K tomu skvělý Charles Bronson v jedné ze svých nejsympatičtějších rolí, nádherně křehká Jill Ireland, bídácký Marcel Bozzuffi a naprosto nádherná hudba bratří Angelisů. K tomu nečekaný konec. "Valdezovi koně" je jeden z těch westernů, které bych zaškatulkoval jako pro mládež (dále třeba "Malí kovbojové").

Tento western mě prostě zklamal. Od začátku do konce. Místo toho, aby se řešily nějaké westernové zápletky se zde buď hledá lék proti otravě, či dlouhé dialogy o ničem. John Wayne tu nemá roli svého klasického tvrdého westmana, vojáka a ani romantického srandistu, ale obrýleného lékárníka. Tato role mu moc nesedí. Ale i tak jsem film bez potíží dokoukal a nelituju toho že jsem ho viděl.

Slátanina jako řemen. Kresleného "Prince Valianta" jsem jako děcko rád sledoval a rovněž mám už dlouho rád "Excalibur". A opět se nějakému tvůrčímu vágusovi povedlo dvě legendy zplácat do jednoho za podpory hloupého scénáře a špatných herců. Jenom ta hudba za něco stojí.