Přepadení vlaku z Pelhamu

Přepadávání vlaků, to byla svého času běžná živnost. Vlak ale musel převážet dostatečné množství peněz, či cenností, aby se lupič namáhal, aby měl k přepadení vlaku motivaci. Tenhle film se sleduje příjemně, herci hrají dobře lupiče i oběti, divák je jemně vtažený do starostí postav, zapomíná na ty své, takže pro mě za 3. (12.11.2010)

Velmi obyčejný film o únosu vlaku v New Yorském metru, který prakticky ničím nepřekvapí. Možná byl Walter Matthau skvělý herec, ale z mého pohledu je obyčejný a nevybočuje z řady. Chtělo to trochu inovace a novinek, které film nepřinesl a naopak se vrátil k hře, v které mají únosci skvělý plán jenž bohužel nevyjde v posledním okamžiku jak čekali. (Pro někoho možná spoiler) Někdy by také mohla vyhrát jiná strana než ta s největší hvězdou filmu. Bylo by to pro diváka určitě velké překvapení... (14.09.2007)

Unáší se spousta dopravních prostředků, ale metro? Originální sedmdesátkovej thriller, který si vystačil s minimem. Metro, pár interiérů, a božsky hláškující zpruzení zaměstnanci a šéfíci dopravního dispečinku ( "Co se děje?" "Tomu nebudeš věřit" "Budu. Věřím všemu" "Unesli metro" "Kecáš" -- "Už vím, jak se tamodtud dostanou" "Jak?" Uletí s tím metrem na Kubu" -- starosta: Co když na mě únosci začnou střílet" "Proč by na vás stříleli?" "Takže myslíte, že nejsou odtud z města?" "Oblečte se. Vtípky budu dělat já" ). Únik sice není zdaleka tak ohromující, nebo nečekaný, jak by stimulovaná představivost vyžadovala, ale pořád se jedná o nadstandardní zábavu. -- Tarantinovská connection pro Gaunery: únosci mají krycí jména - Mr. Green, Mr. Blue, už se chytáte, ne? :)) (23.01.2007)

Nejlepší na celém filmu bylo solidní herecké obsazení a samotné výkony. Příběh jako takový byl místy jak na horské dráze, ale jako celek to fungovalo. I díky některým humorným vložkám, „drsným“ únoscům – zapálenému detektivovi, který měl „pod čepicí“, dojde i k několika drsným scénám a rozhodnutím. Inu vcelku rychle to uteklo i přes delší stopáž. Robert Shaw a Walter Matthau jasnými tahouny, ale líbil se mi i nekompromisní Hector Elizondo a usmrkaný Martin Balsam. V tomto případě dám i já lehce nadprůměrné ohodnocení – 70% je dle mého tak akorát. Určitě nelituji času, který jsem tomuto filmu věnoval. (02.02.2023)

Kdo si myslí, že nejvýraznějším bodem Pelhamu 123 bude Matthauova žlutá kravata, toho Sargent rychle vyvede z omylu. Svižný, špínu New Yorku oslavující i zatracující thriller protkaný nekorektním humorem, výtečným partem psychouše v podání Elizonda (vůbec jsem ho nepoznal), či originálními žánrovými vychytávkami (dobrovolná poprava na kolejišti) a de facto vůbec nevadí, že všechno čitelně směřuje k poslednímu osudovému kýchnutí.. Co se slaboučkého remaku týká, Robert Shaw si dává Travoltu k snídani podobně jako šerif Wiggum koblihu.. (05.05.2014)