Mariin

Neskutečně působivá surrealistická hudba poskládaná a rafinovaně koncentrovaná ve velkolepém show. Nejúžasnější jsou instrumentálky bez textů, to je výtvarné umění v tónech! (přiznám se, že texty raději nechci znát). Pink Floyd pro mne zůstávají absolutně nejlepší, nejzajímavější rockovou skupinou mého mládí... se všemi výhradami a nebezpečími, kterých je třeba se vyvarovat.

Vykreslení zvrhlosti a zločinu v uměleckém balení. Jeden z typických příkladů, kdy umění slouží zvrácenosti. Film je napínavý a konvence bořící, pochopitelně posbíral spoustu nadšených ohlasů a ocenění.

Tohle je formálně umělecky znamenité (vzpomínám rovněž, že jsem tuto Svatební košili kdysi viděl jako předfilm a bylo to pro nás adolescenty příjemné překvapení), avšak obsahově to komunisti (Kábrt) trestuhodně vykuchali. Odstranili modlitby a maximálně zastřeli náboženský prvek (vynechání odhození modlitební knihy a růžence). Namátkou tu chybí naprosto zásadní sloky: Ach běda, běda děvčeti! Umrlý vstává potřetí a velké, kalné své oči na poloumrtvou otočí. "Maria Panno, při mně stůj, u syna svého oroduj! Nehodně jsem tě prosila: ach odpusť, co jsem zhřešila! Maria, matko milosti, z té moci zlé mě vyprosti." A slyš, tu právě nablízce kokrhá kohout ve vísce; a za ním, co ta dědina, všecka kohoutí družina. ... Dobře ses, panno, radila, na Boha že jsi myslila a druha zlého odbyla! ....

Film podle novely L. N. Tolstého "Otec Sergej", zasazený do Itálie 18. století. Jakkoliv začátek vypadá na obvyklý milostný příběh v historickém prostředí královského dvora, vyvine se z toho brzy nádherné spirituální drama. Tento film bych se nestyděl nominovat mezi "reprezentanty" evropské kultury třebas do muslimského či hinduistického světa. Na rozdíl od těch 99% zbytku současné euro-americké filmové produkce, která rozsévá hřích, konzumismus, násilí, sexuální nevázanost a relativismus.

Óóh, tak to je nádhera! Impresionistický animovaný film o čisté lásce (ale zároveň o tomto světě jako "slzavém údolí"), v němž jsem viděl obrazy ruských malířů: Repina, Serova, Jarošenka atd. Variace na klasické turgeňevovské téma krásné, čisté, platonické lásky. Jsem rád, že jsem to čítával již v době, když mi bylo právě těch 15-16 let, snad i díky tomu mne tento krátký majstrštyk teď tak zasáhl... Rusové prostě vnímají život jinak než Američani.

Ani této animované verzi Gogolovy mistrovské povídky "Vij" nelze po obsahové stránce téměř nic vytknout, neboť se přísně drží literární předlohy. Divák si při sledování tohoto kresleného dílka jistě vzpomene na Zemanova skvělého "Čarodějova učně". Malé rezervy v tomto ukrajinském zpracování ještě vidím v budování atmosféry a nevyužití působivosti půvabu dívky, v níž se proměnila čarodějnice na začátku po pádu s Chomou na zem... Absolutně nejlepší, resp. nejumělečtější, je dle mého názoru (volné) zpracování této klasiky v srbském filmu "Sveto mesto". Příští rok bude vypuštěn další remake: Vij 3D http://www.youtube.com/watch?v=1vQgedH4gn8

První brazilský horor a zároveň první horor ze série o ateistickém hrobníkovi Zé do Caixao, který působí v nejmenovaném městečku. Jde v podstatě o postavu démonickou, jež manipuluje ostatními lidmi a s rozkoší vrší zločin na zločin. Mezi bohabojnými lidmi staví na odiv své pohrdání vším náboženským a nadpřirozeným (např. provokuje tím, že na Velký pátek musí mít maso a dokonce k tomu nutí i ostatní). Je posedlý prosazováním své vůle. Protože ví, že existuje smrt, ve své pýše si zamane svůj hlavní cíl, totiž že jeho krev musí pokračovat v jeho potomcích. Bohužel, hrobníkova milující žena je neplodná a on se neštítí žádných prostředků k dosažení svých cílů... Na svou dobu v Brazílii určitě hodně kontroverzní film, který směl být puštěn jen v některých provinciích z důvodu rouhání, násilí, akceptování sebevraždy apod. Pro zajímavost: jeho autor byl samouk, syn cirkusáků, přišlých ze Španělska a sám si zahrál ústřední roli perfidního hrobníka.

Velmi volný remake Gogolova "Vije", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí s potlačením ruských prvků. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, jehož hraje Valerij Nikolajev. Čarodějnici Meryll představuje Jevgenija Krjukova. Musím říci, že se mi tento film velmi líbil a považuji jej - na rozdíl od předchozích komentářů - za kvalitní a nadprůměrný. Stejně jako původní ruský "Vij" z roku 1967 a srbské "Sveto mesto" z roku 1990. Nesporná vysoká hodnota vizuální, herecká i hudební a koneckonců i ideová (s dobrým, ale zároveň otevřeným koncem); znovu musím opakovat: Rusové umějí umění...

Jeden z mála spaghetti westernů, kde hrají nějakou roli indiáni. Zde to jsou Apači, s nimiž se hrdina (Richard Harrison) pokouší spojit v boji proti banditům. Jinak je na to ale většinou sám, pomáhá mu jen zavalitý pistolník (Fernando Sancho). Hlavního zločince hraje německý herec Gérard Tichy. Hodně naivní scénář, nezajímaví herci, konvenční hudba - slabší tři hvězdičky.

Zbytečně naturalisticky pojatý, depresivní gaucho-western podle literární předlohy; v jeho obsahu se mísí brutální zlo s vírou ve zvláštní pomoc svatých. Svatého zde - jak není v jihoamerickém prostředí neobvyklé - zastupuje vrahoun, který se údajně měl obrátit pod vlivem kázání kněze. Zvláštní, od eurowesternu i klasického US westernu jasně odlišný kolorit, výborná formální stránka. Bohužel, nemohu hodnotit lépe. Tuším, že jihoamerická kinematografie má mnohem navíc. Musela by se ale zbavit toho pitomého myšlenkového úpadku, v případě Argentiny snad daného i současným kirchnerovským neomarxismem. Pravda, o jižní Americe toho vím velmi málo, ale novější filmová produkce na mne (po ideovém stránce) nedělá dobrý dojem...