Kleofáš

Nejdřív co mi vadí - Dušek se snaží postavit auto jako středobod dokumentu. Auto je podle něj tím, proč je Ráďa takový, jaký je. Jenže to je přesně naopak. Auto není příčina, ale následek. Ten Ford a směšný tuning je Ráďův únik od každodenní reality jeho posranýho života. Ráďa je prostě looser a looser by byl, i kdyby měl vypelichanýho pudla a jezdil s ním na výstavy. Když tohle přejdu a nečekám od toho sondu do světa tuningu, tak je to velmi smutná sonda do české společnosti, protože Ráďa je prototypem člověka, který bude za patnáct let nadávat u piva na cokoliv, čím bude moci omluvit svůj životní neúspěch. Stejně tak jako jeho otec nejspíš nadával u piva na zlodějinu raného kapitalismu a děda na komunisty. Ráďa je důkaz, že se toho v Česku za pětadvacet let moc nezměnilo.

Dojem celkem dobrý, jen je spousta věcí dost dopředu domyslitelných, ale stejně člověka baví na to koukat. Zábavné jsou chyby, které by se fakt stávat neměly. Třeba první díl - nalezení Karase. Majer s Langmajerem šlapou osm set metrů pěšky, protože jiná cesta do lomu nevede, a filozofují, proč se někdo s tělem tahal. Dojdou na místo a ejhle, ona tam parkuje policejní octavie.

Na začátku nadšení, pak nazdvižené obočí, nakonec už jen zvědavost, jestli se to nějak rozjede aspoň po té osobní stránce, když už ty soudní případy šustí papírem a tím typickým veřejnoprávním moralizujícím zdviženým prstem "domácí porody jsou problém, áno, exekuce jsou velký problém, áno... hnus.

Jasně, už jste viděli ledacos, takže víte, že přijde nějaký zvrat, že ta bláznivá počítající liliputánka bude mít nějakou roli, že se oblouk uzavře v Praze. Ale od Tornatoreho se prostě rádi necháte tahat za nos, protože je to podmanivé. Kdybych zvraty ve filmech hodnotil podle toho, jestli jsou překvapivé a já je neprokoukl, tak nemělo smysl od Šestého smyslu filmy sledovat.

Dokonalá školní pomůcka pro středoškolské učitele češtiny snažící se vysvětlit rozdíl mezi lyrikou a epikou. Marginální epická rovina totálně ve vleku lyriky. Bezcílné vyjížďky autem - doteď bezmezně věrné Mrs. Robinson a Hoffmanově vlající kapuci větrovky v Alfě Spider - mají novou kulisu. Nightcall. Přiznávám, tento film mě posadil na zadek a těžce ohrožuje dosavadní výsadní postavení McDonaghových Brugg na čele mého osobního žebříčku.

Stejný film by šel natočit mnohem surověji. Tohle byla taková příjemná pohádka o(u)smíření. Pohádka je asi to nejlepší označení. Drama to nebylo, protože se velmi brzo začali mít všichni rádi, a o komediální vsuvky se staral jen natvrdlý Sid, který tam byl jen kvůli tomuto a kvůli hlídání mladší (a taky dost zbytečné) Scottie, když Shailene Woodley (mimochodem fakt roztomilá) potřebovala s tátou Clooneym něco řešit. Jo a ještě se občas zasmějete tomu, jak Clooney páprdovsky běhá. Celkový dojem příjemný...

Fincherovsky silné ve scénách, kde se něco děje. Jenže kromě těch pár scén se děj posouvá skrz žvanění, kterého je opravdu, ale opravdu hodně. Ano, přesně tak je to v knížce, ale já nechtěl vidět knížku na plátně. Já chtěl vidět Fincherovu adaptaci a adaptovat neznamená otrocky přepsat do scénáře. To co v knížce funguje - například epilog o vytunelování Wennerstroma - působí na plátně úplně otravně. Hlavní dramatický oblouk se nám pěkně uzavře, máme dramatické finále, honičku, dojetí a pak bác a dalších pětadvacet minut se vypořádáváme s něčím, co v knize vlastně beztak slouží jen jako motivace hrdiny ke vstupu do hlavního děje. Paradoxní je, že zrovna tomuto se tam věnuje taková hromada prostoru, zatímco motivacím dalších postav naprosté minimum. Půlka (část rodiny, správce, Martinova kámoška, Blomkvistova dcera, celé Milenium...) by se jich dala (ano, bylo by to necitlivé vůči kultovní knize) vyškrtnout a děj by to jen zpřehlednilo a zbylo by víc prostoru na rozpracování důležitých postav. Shrnuto - až (jestli) Fincher udělá dvojku a trojku a celé se to nakonec uzavře v jednom velkém logickém celku, tak klidně toto hodnocení změním na pět hvězdiček. Takhle je to pro mě ale úplná amatérština. P.S. A opravdu nikomu nevadila hromada logických nesmyslů? Na začátku je ostrov v řece, Gottfriedova chatka je ale na břehu jezera/moře... Mikael přijede do města kolem vánoc a stráví tam rok v pořadí ročních období zima, podzim, jaro, podzim, léto, jaro, zima - soudě podle ozelenění.

No, asi jsem neměl předtím číst tu knížku, která taky není žádné veledílo, mimochodem. Postavy v té knížce víceméně fungují, ale ve filmu jsou posunuté trochu bokem a jako celek to nedává vůbec smysl. Přidejte dialogy jak z telenovely, naprosto vykolejené epizodní roličky (kuchař) a máte z toho fakt špatný film. Román pro ženy byl celý stylizovaný, vystihl určitou nadsázku předlohy. Tohle dílo zůstalo přešlapovat na startu, takže mě ani ten Donutil hrající slizáka fakt solidně neoslovil. Tak aspoň že ta Táňa probouzí chlapské lovecké pudy spolehlivě :-)

Hromada ilustračních záběrů, mluvících hlav, amatérsky hraných scének + tragický Hutka. Zkrátka nedává vůbec smysl se na to koukat, když existuje série knížek Příběhy železné opony od Luďka Navary (autor scénáře), které jsou napínavě napsané, plné fotek a dobových dokumentů a čtou se tak dobře, že vám všechny nezaberou o moc víc času než zkouknutí této série dokumentů. Za téma a příběhy pět hvězdiček, televizní zpracování jedna hvězda. Průměrovat by bylo zavádějící, takže raději nehodnotím.

Tak konečně vím, proč se v Německu hystericky brání zavedení dálničních známek :-) A teď vážně... ten film je klasická pohádka v níž dobro zvítězí nad zlem. Kolikrát jste už viděli příběh, kdy zlý rádce ovlivní krále (troubu, egoistu, to je jedno), zavede nové pořádky, které způsobí zlo a na konci je poražen dobrem (hrdinou nebo lidem, to je taky jedno)? Schéma je úplně stejné jako u nejoblíbenějších českých pohádek. Po ideologické stránce ten film všichni odsuzujeme, protože se o něm učí jako o nejslavnějším případu nacistické protižidovské propagandy. Ale v čem se tak liší od Pekařova císaře? V čem se tak liší od libovolné americké sedmdesátkové kriminálky z New Yorku, kde jsou bez výjimky zlí černoši? V čem se liší od bondovek, kde jsou stereotypně zachycení Rusové? Myslím, že ten film je typická ukázka ideologické filmařiny, její průkopník, který má tu smůlu, že jeho odkaz byl naplněn a tím tohle dílo dostalo opravdu tragický rozměr. Jasně, je to perverzní, ale podobné věci se točily dalších dvacet let. Když se od všeho výše zmíněného oprostím, zůstane mi průměrný dobový film s vynikajícím Marianem, velkorysou výpravou a předvídatelnou zápletkou.