Pink.Panther

Velký bazar vůbec nezestárnul, za to se postupem času stává infantilnějším a ještě více infantilním. Navíc mám s každým zhlédnutím stále větší pochybnosti o bezpečnosti podlahového vytápění.

Je známá věc že současné drama umí mnohem lépe než našinec Poláci Maďaří i Rumuni, ale že takto brilantně dokáží kolem nás znakovat i Ukrajinci jednoho nepřipraveného skoro překvapí. Luxusní festivalový kousek, syrový, celý bezeslov, přičemž se nejedná o retro němého filmu, ale o originální "hluchoněmý" snímek. Drsné ale nevtíravé, jen z povzdálí kamery chladně dokumentující.

Prvotní dojem že by se mohlo jednat o moderní drama bergmanovského ražení brzy vystřídá pocit, že se je to spíše feministický nástřel. Určitě je to romantika pro klubového diváka.

Slabikářový příklad pojmu rodinný film.

Woody opět sarkastický sardonický, ale tentokrát netradičně podávájící divákovi temnou tragédii. Nelineární narativ je podle mého názoru téměř vždy na škodu vyprávění a nejinak je tomu v tomto filmu. Rozřezání času na bicoastální plátky funguje jen do určité míry, některé scény to okrádá o jejich emocionální vyznění, pakliže se ihned děj přesouvá k nové nesouvisející sekvenci. A to pro mne platí i když chápu, že právě dialektika mezi těmito dvěma časově rozřezanými rovinami je vlastně tím o čem ten film ve skutečnosti je. Cate Blanchett dostala po delší době konečně pořádnou roli a tady o zasloužené ceně Akademie asi nebude nikdo pochybovat. Člověk ale přec tak nějak automaticky očekává od společné práce nějvětšího žijícího filmového génia a nejlepší současné herečky ještě o něco víc.

Nenáročná skandinávská artově laděná podívaná, výborně zrežírovaná i zahraná.

L'Avenir je nenápadná skica portrétu ženy středního věku zachycená v určitém časovém úseku. Kamera sleduje hlavní postavu s odstupem ale vytrvale a pracuje pro zviditelnění jejího vnitřního života. Zdařilý autorský snímek s výbornou režií.

Strach z výšek a akrobatické létaní se vylučuje, vůbec pilotáž letadla a to i toho zakotveného na kolotoči a kroužícího 10 metrů nad zemí se doporučuje pouze v doprovodu min. dvou dětí. Ne zrovna moc uvěřitelný film.

Asi nějaká blondýna tahle Virginie Despentes. Umorousaný těžce se plazící scénář, lesbická dvojka kde je jedna herečka herecky o několik levelů výš. Tohle nemohlo dobře dopadnout.

Benoît Jacquot má jasný režisérský záměr podat Deník komorné - komorně precizně a s citem pro věc. Přičemž režie si je jasně vědoma že má v hlavní roli mladou herečku která Francii už léta chyběla a které právě komorní drama sedí nejlépe.