Mikulášovy patálie

Příběhy malého Mikuláše jsou kouzelnost sama. V podání René Goscinnyho a Jean-Jacquesea Sempého pak samozřejmě neodmyslitelnou součástí oblíbené dětské četby na pokračování. U nás je obdobně laděný Steklačův Bořík nebo Poláčkovo Bylo nás pět. Zatímco ale Bořík je vyloženě pánská záležitost a z Bylo nás pět dýchá v druhém plánu malebnost první republiky, Mikuláš prožívá své patálie ve spořádaných 50. letech. Maminka a tatínek prožívají své problémy ve zcela odděleném světě dospělých a Mikuláš a spolužáci žijí zase úplně někde jinde a z toho plyne veškeré kouzlo. Film Laurenta Tirarda mé vzpomínky na četbu ukotvil, oživil a znovu mě rozesmál na obdobných místech jako kniha. Čili spokojenost v každém směru. A tedy doufám, že Mikuláš, Vendelín, Celestýn, Kryšpín, Albín, Viktorín a další už nebudou nikdy zapomenuti. (09.04.2012)

Ze začátku jsem této adaptace knihy mého dětství, která má stále své nostalgické místo v mé knihovničce i srdci, dost obával a říkal jsem si, že tu atmosféru a styl humoru snad ani přenést nejde. To jsem ale zase jednou Francouze hodně podcenil. Atmosféra je do puntíka stejná, smál jsem stejně nahlas jako když jsem poprvé četl knížku a postavy byly většinou také přesně obsazené. Dětští herci navíc i celkem dobře hrají. Jenom by to možná chtělo trochu ucelenější příběh a ne jenom film, který je roztříštění na několik scének jako v knížce. To ale vlastně ve výsledku tolik nevadí. Člověk se aspoň ještě víc vrátí do svého dětství, kdy ty scény četl. Výborný film pro celou rodinu. (06.06.2010)

Počáteční skeptický přístup jsem musel přehodnotit, protože se z toho nakonec vyklubala hrozně příjemná rodinná komedie na úrovni, kterou může zkousnout každá věková kategorie. Pro mě to nebylo o tom, že bych si ze smíchu nestíhal utírat slzy, ale o té milé atmosféře, která vám i z podzimního večeru udělá prosluněné letní odpoledne a nechá usnout s úsměvem na tváři. Osobití protagonisté se o vaši náladu postarají jako obsluha 5* hotelu. Jestli to bude film, ze kterého se stane stálice a mládeži s tím budou pravidelně vyplachovat hlavy, nevím. Pontenciál na to ale rozhodně má. (05.03.2011)

I po druhém zhlédnutí jsem se ujistil, že je tato báječná francouzská komedie naprosto dokonalá. Goscinnyho knížky Mikulášovy patálie a Mikulášovy prázdniny jsem v dětství zcela bez výhrad zbožňoval, existenci filmové adaptace světa malého Mikuláše jsem tedy přivítal s velkým nadšením. Mimořádně šťastné obsazení dětských rolí, perfektní technické zpracování a odzbrojující záplava nadsázky a jedinečného humoru činí z této zábavné podívané sázku na jistotu. Toto je film, u něhož jsem dvakrát umíral smíchy, a už bych si ho nejraději pustil znovu. Už jen kvůli Louise Bourgoin v maličké roli sličné květinářky a opravdu nádhernému závěru, při němž se mi na rtech rozlil blažený úsměv smíšený s dojetím z celého toho obrazu idealizovaného dětství. UPDATE 19.3.2020 - Když jsem si to pustil po 7 letech znovu (samozřejmě v původním znění - dabing zde musí podle mě většinu toho francouzského kouzla zabít), byl jsem opět nadšený. Ten film je neuvěřitelně vtipný a optimistický a dokáže člověku úžasně zlepšit náladu. A to tak moc, až by měl člověk chuť se s hrdiny toho filmu setkat v dalších filmech - v tomto ohledu zamrzí, že v pokračování z r. 2014 už hráli všechny dětské role jiní dětští herci. (07.02.2013)

Už dlouho jsem se takhle od srdce nezasmála a nepobavila. Nádhera. Jako malá jsem milovala Mikulášovy knížky a k jejich adaptaci jsem byla značně skeptická, protože kdo by mohl nahradit osobité Sempého kresby? Ale francouzi to dokázali, prošmejdili zřejmě celou zemi, objevili obrovskou hromadu úžasných kluků a vymysleli takový scénář a stylizaci, které snad nikdo nemůže odolat. Z knížek si to sice vypůjčilo spíš jen nápady na příběh a pár hlášek (a také obrázků, nádherně použitých v úvodních titulcích) a samozřejmě "značku" Mikuláše, ale to nevadí, protože je to výborné i tak. (19.10.2010)