Téměř chlap

Filmy o třicátnících neschopných dospět se začínají etablovat téměř jako svébytná kategorie. Po Studu, Young Adult, Černém koni, a dalších se tohoto námětu chopili i Norové. A jako každý z uvedených snímků, i Henrik má svůj osobitý přístup. Skandinávská kinematografie, proslulá svou střízlivě depresivní atmosférou, slibovala že tohle bude zdaleka nejtemnější příběh. Ale opak je pravdou. Martin Lund i přes občasné mrazivé momenty natočit vcelku milé drama, sem tam říznuté laskavou komedií. Pochopitelně perfektně ladící a uvěřitelné, jak už je to na Severu zvykem. Konfrontace Henrikova bezstarostného, skoro studentského života s partou kamarádů, a všedních dní s jeho, sice kdysi rozpustilou přítelkyní, nyní ovšem čím dál víc ustaranou, a toužící po opoře a rodinných jistotách je skutečně působivá. A teďka si nejsem jistý, ale řekl bych že za velkou část dojmu vděčí režisér i skvěle zvolené hudbě. (25.06.2013)

Během 74 minut rozehrát tak velkolepou psychologickou studii, to je gigakumšt! Nepochopenej outsider, co neumí komunikovat, leccos si moc bere, romantika pro něj nemá pražádnej význam a neustále by sexoval ... to je přesně (asi) to jediný, co si od seveřanů vždycky nechám rád zobrazit. A Henrik Rafaelsen, malinko norská verze Chrise O'Dowda (min. v pár polohách), ho "zobrazil" naprosto dokonale. Navíc mu perfektně sekunduje lehce vznětlivá, a přesto dostatečně sympatická Janne Heltberg, kterou si i na tak malym prostoru bez problémů zamilujete. --- Jo, místy je to perverzní; jo, ta koncovka tomu dvakrát neslušela - ale jinak nemám dalších výtek (navíc tu úchylnost snad seveřanum ani vytýkat nelze). Scéna "But I do have a name" mě navíc neskutečně vzala a taky výběr písniček byl bezchybnej. :) --- (Je to na ulož.to i s anglickýma titulkama). (20.06.2013)

Henrik, kterému je 35 let, čelí "krizi dospělosti". Ve chvílích, kdy by z něj měl být uvědomělý muž a zodpovědný nastávající otec, je uvnitř stále ještě chlapcem, co dovádí s kamarády. Začíná se to v něm bít. Nechce zkrátka být tím usedlým chlapem, co má příšerně nudnou práci a nepodniká nic zábavného. Já nemám ráda velkou dospěláckou vážnost, přehnaná dětinskost je však taky špatně. Henrik mi byl tou poťouchlostí sympatický. Snímek má vlastně jen toto jedno téma, což se stopáží, kterou má, vlastně vůbec nevadí. (22.08.2013)

Už mě dlouhou dobu žádná komedie nebavila tak, aby sem se zuby, nehty snažila neusnout. Po skončení filmu se mi doslova ulevilo, že už to mám konečně za sebou. Film je o páru cca 35-40 let, žena čeká dítě a chlap akorát chytil druhou mízu a chová se jako neskutečný debil. Všude se tam furt ukazujou ptáci, asi jako ta velezábava a když se zrovna neděje toto, čumíme na to, jak se ten sledký páreček hádá, jejich hádky zaberou zhruba 70% filmu, co lepšího si od komedie přát že? Za relativní přirozenost a herecké výkony nepovedeného páru, dávám se zatnutými zuby *. Viděno v rámci Zahraniční výzva 2016 / Norsko (07.03.2016)

Snadno zapomenutelná tragikomedie. Nechápu, jak tento nedotažený a nezvládnutý film mohl vyhrát Křišťálový glóbus v roce 2012 na MMF v Karlových Varech. Základní myšlenka, tedy sonda do života nejistého a ve všech možných sociálních rolích tápajícího pětatřicátníka, skrývajícího svoji nejistotu za infantilitu a ironii, nebyla špatná. Žádná hlubší psychologická studie, jak anoncuje festivalový text k filmu, se však bohužel nekoná. Vidíme pouze náznaky něčeho takového. Pouze ty vnější projevy trapného chování postavy. Suma sumárum: průměrné, snadno zapomenutelné. (14.10.2014)