MrKrahujec

No, je to sice prvotřídní pitomost, ale musím uznat, že pokaždé. když už jsem to chtěl nudou vypnout, tak přišel nějaký docela dobrý fór, čímž jsem to nakonec doklepal do vítězného konce. Takže: úplný propadák to není, je to jen tak nějak divně nevyzrálé...

Tohle je vlastně čistokrevná filmová báseň, žánr, na který se od dob Ingmara Bergmanna poněkud pozapomnělo, ale který (jak se zde vlastně dokazuje) je stále sázkou na jistotu...

Minimálně od zhlédnutí "Cesty do fantazie" jsem na pana Mijazakiho veliký fanda, a to tak veliký, že jsem teď po zhlédnutí pro změnu "Princezny Mononoke" dospěl pomalu k názoru, že by to mohl být možná právě on, kdo by nejlépe realizoval můj dávný divácký sen o zfilmování románu "Dům o tisíci patrech" od Jana Weisse. Je totiž skutečně s podivem, jak dokonale se poetika Weissova románu kryje s tou Mijazakiho. Mám teď na mysli jak tu zjevnou inspiraci pohádkami a dobrodružnými romány, tak ten specifický surrealistický nádech a svébytně bohaté výtvarné pojetí. Ale vzhledem k okolnostem je tenhle sen ještě nesplnitelnější, než představa, že bychom Jana Weisse někdy zfilmovali u nás...