Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace "podvedené historií". Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Celý svět kromě Jardy je mravně a lidsky zpustošený, protože na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět. Z prázdna deziluze se šklebí jiná víra, jež jakoby zvyšuje nihilistický výsměch jakémukoliv nadosobnímu cíli. Schorm přitom svým hrdinou nepohrdá, neboť i přes jeho omyly rozumí jeho trápení. Historie krutého vystřízlivění z ideálů, jež se ukáží být vírou v šikovně namalovaný plakát, je výstražným mravním apelem: kdo potlačuje hlas svědomí, sám se odsuzuje k trpkému osudu ztroskotance.
Mimořádným talentem 60. let se ukázal být Evald Schorm, který hned svou prvotinou Každý den odvahu rozbouřil veřejné mínění. Poprvé se s takovou otevřeností někdo dotkl hroutících se ideálů. Hrdinou je mladý dělník Jarda (Jan Kačer), někdejší svazácký funkcionář, který si zvykl schematické, černobílé uvažování, jedině v práci viděl smysl svého života. Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak "švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (77)

honajz 

všechny recenze uživatele

Snímek Evalda Schorma, kterým po svých dokumentárních začátcích debutoval v oblasti celovečerního hraného filmu, neměl příliš štěstí. Přišlo na něj jen 300 tisíc diváků, a po úspěchu v zahraničí i od kritiků jej komunisté zavřeli do trezoru. Vypráví totiž příběh obyčejného dělníka z továrny (Jan Kačer), který se plně oddá komunistické ideologii a stoupá po stupíncích výš a výš. Pak však přijdou odhalení stalinského kultu a on ztratí to, v co věřil, a nedokáže se s tím vyrovnat. Trpí tím on, jeho okolí i jeho dívka, kterou hraje Jana Brejchová. Ta zde mimochodem ukáže ze svých vnad o něco více, než jsme zvyklí, ostatně díky ní prý na film přišlo alespoň něco diváků. Ostatní v anketě potvrdili, že film je až příliš hloubavý a depresivní, jak se dozvíme v sekci bonusy, v rozhovorech, od Pavla Taussiga (9:55). Dalšími rozhovory jsou s představitelem hlavní role Janem Kačerem Kačer (3:38) a hudebním skladatelem Janem Klusákem (3:18), ale oba na tak malém prostoru toho příliš k filmu neřeknou. Film samotný je černobílý ve formátu 4:3, s českým zvukem ve stereo a s českými titulky i u bonusů. Ty kromě protipirátského traileru v úvodu disku tvoří ještě filmografie a fotogalerie. ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Jsou filmy, u kterých nevíte pár dní po shlédnutí, o čem byly. A pak jsou filmy, kdy na tuhle jednoduchou otázku nedokážete odpovedet ani v prubehu sledovaní. A to je přesně případ Schormova filmu. Právě v tom tápání hlavního hrdiny, který umí všechno, ale nedělá nic, je zakopaný onen kritický pes. Skutečně dokonalá výpověď o beznadějnosti doby, kdy padly vybásněné ideály let 50. a ještě nepřišlo šedesátkové uvolnění. Evald Schorm je zručný režisér. Neustále divákovi znesnadňuje orientaci v tom, kde se postavy zrovna nacházejí a jak dlouhá doba uplynula ve fikčním světě od scény poslední. Nevysvětluje a hodně toho nechává na domyšlení divákovi (smrt Abrahámova kouzelníka). Je vidět, že herci většinu doby "formanovsky" improvizovali dialogy. Každý den odvahu je dost nedivácký snímek, o dnes těžko představitelných problémech, což ho odsuzuje k roli nedoceněné šedé eminence Nové vlny. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

V šesťdesiatych rokoch sa nahromadili podmienky pre tvorivé vzopnutie mladej generácie filmárov. Každý z nich svoj príspevok formoval podľa svojich dovtedajších skúseností a samozrejme podľa talentu, ktorým disponoval. Evald Schorm medzi predstaviteľov českej novej vlny určite patrí a je to vidieť aj na tomto jeho filme. Napriek tomu ma jeho tvorba neoslovila. Ako by v nej chýbal jednotiaci prvok. Každý den odvahu je celkom zaujímavý film, len mi pripadal akýsi rozháraný. Ťažko bolo v ňom identifikovať čo chce ním režisér vyjadriť. Ako mozaika, v ktorej sa kamienky nedostali na miesta, kam patria. ()

Chrysopras 

všechny recenze uživatele

V první řadě zajímavá chemie mezi Kačerem a Brejchovou, která je tady skvělá. K tomu frackovitý Abrhám, sem tam vtipné momenty. Problém ale je, že ta hlavní struna příběhu narážející na tehdejší dobu a režim je vedená dost v náznacích a dnes už tolik neřekne. Rozervanost Kačera mi taky přišla místy moc na sílu. Lze souhlasit s tím, co jsem odposlechl při odchodu ze sálu, že jde o těžký film. Nepřekvapuje, že ho moc často v tv programech nevidíme. A nejspíš to nezmění ani restaurovaná verze ( díky všem, kdo na ní mají podíl ). 57. KVIFF ()

mm13 

všechny recenze uživatele

To nemá nič s kritikou komunistického režimu! A kto to bude tvrdiť, je slepý alebo pokrytec... a hlavne o nič menší hlupák, než papaláši, ktorí túto prvotriednu štúdiu rozorvaného charakteru vyplašene šupli do trezoru. Každý den odvahu nie je o dobe. Je to o človeku. Stále tom istom, nech je doba akákoľvek. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (7)

  • Podle vzpomínek Jana Kačera se coby začínající herec s tehdejší hvězdou čs. filmu Janou Brejchovou viděl poprvé právě při natáčení postelové scény. (hippyman)
  • Pôvodne bolo v prológu a epilógu použité motto z bájky "Sup" od Franza Kafku, neskôr však bolo z distribučných kópii vystrihnuté. (dyfur)

Reklama

Reklama