Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (1 655)

plakát

Místo u moře (2016) 

Nevěděl jsem co čekat, zároveň jsem očekával hodně. Celkově tak pociťuji menší zklamání. Herecky na výbornou (volal jsem po tom, aby Casey Affleck dostal konečně zase nějakou velkou hlavní roli), celkově jsem však měl problém s tím, jak se některé postavy chovají a proč se tak chovají. A to mi vlastně nejde do hlavy u snímku, který je vynášen do nebes především kvůli scénáři a uvěřitelnosti, s jakou je napsaný. Té lehké topornosti z mého pohledu přispívá i volba hudby, která často ve spojení se zpomalenými záběry některým scénám přímo podkopává půdu pod nohama a oslabuje je. Opakem je několik civilně pojatých scén, které jsou pro mě tím nejsilnějším, co Manchester by the Sea nabízí. Dobrý film, který by ale podle mého názoru mohl být v rukách jiné režie ještě mnohem silnějším. 7/10

plakát

Odysea (2016) 

Opět další z řady zbytečných filmů. Evropský životopisný film, to je záruka snímku, který popírá strukturu filmového scénáře a filmového vyprávění. Prostě byl nějaký člověk, pak se mu stalo tohle, potom tohle a v závěru tamto. Kdybych si o tom přečetl v nějakém časopise, vyšlo by to bohužel dost nastejno. Zbytečnost a prázdnotu snímku tak nezachrání ani solidní vizuální provedení. 5/10

plakát

Učitelka (2016) 

Ke Hřebejkovo tvorbě jsem v posledních letech dost skeptický. Jeho legendární kousky z přelomu tisíciletí jsou už minulostí a v poslední dekádě zapadl do průměru, ve kterém se potácí celá naše kinematografie. Učitelka není žádným převratným filmem, ale díky mému nulovému očekávání mě celkem mile překvapila. Bavila mě struktura příběhu ve stylu Dvanácti rozhněvaných mužů a ocenil jsem i slušné herecké výkony. Rozhodně nejpříjemnější Hřebejk za poslední roky. 7/10

plakát

Hitchcock/Truffaut (2015) 

Z principu nemůžu dát 5 hvězd. Aby totiž dokumentární pocta téhle legendární knize nebyla jen pouhou povrchní ódou, musel by samotný film mít několik hodin a minimálně tak, jako se rozebírá Vertigo a Psycho, rozebrat vše, čeho se Hitchcock s Truffautem v knize dotkli. To by byla pořádná cinefilní palba dle mého gusta, ale chápu, že by moc lidí do kina asi nenalákala. Hitchcock/Truffaut je tak spíše takovým delším trailerem na to, abyste si knihu přečetli. Pokud jste knihu už naopak četli, moc nového se asi nedozvíte a užijete si asi jen ten pleasure pocit ze sledování. 7/10

plakát

Normální autistický film (2016) 

Připouštím, že jsem se bavil nad jednotlivými scénami, to ale nevyváží pocit, že celý film je jen slepenec scének a hlášek. Líbí se mi ten free přístup, bez diagnostických promluv doktorů. Zároveň bych ale čekal alespoň zdánlivou koncepci. Při všem respektu k autorovi, Normální autistický film na mě působí tak, že režisér prostě na pár dní zašel ke každému protagonistovi a tak jako nějak ho natáčel. To celé pak nějak sestříhal a slepil a bylo hotovo. 6/10

plakát

Správná posádka (1983) 

Překvapivě dost neznámý a opomíjený kosmonautský film. Zcela jistě by mohl mít své místo třeba někde u Apolla 13. Pokud zvládnete tu délku, která se snést dá (ale i tak je film podle mě zbytečně dlouhý) dostanete skvěle natočený a nasnímaný příběh, který má sice vzhledem ke zmiňované délce slabší momenty, ale působí příjemně monumentálním dojmem filmového díla, které dnes už pravděpodobně neuvidíte. Sluší se vyzdvihnout scény na obloze a v kosmu. Je to přesně ten typ vizuálních efektů, které považuji za čistě filmové a vzhledem k dnešní době za oceněníhodné. 7/10

plakát

Atentát v Ambassadoru (2006) 

Estevez vládne citlivou režií a divákovi předkládá propletenec osudů reflektující dobu a myšlenky RFK. Zdánlivě bezvýznamné prožitky všech postav tvoří výstavbu pro očekávané finále a právě cesta k němu pro mě byla asi tím nejsilnějším prvkem celého snímku. Dokládá to i moment, kdy se RFK postavil na pódium (skvěle kombinované dobové záběry s těmi hranými) a mně se sevřelo úzkostí celé tělo. Výborný film. 8,5/10

plakát

Dárek (2015) 

Oldboy meets Mientras duermes. Neboli to, co přijde většině lidem zde jako chytré a neočekávané pro mě bylo spíše plnění očekávaných postupů a klišé. Většinově jsem se vlastně nudil a až druhá polovina nabízí něco víc, než jen čekání na očekávané. Problém je, že zmiňovaná druhá polovina staví dvě mužské hlavní postavy do takového světla, ve kterém jsem přestal mít zájem některé z nich fandit. Bylo mi tudíž jedno, co se s nimi stane. Film má pár slušných momentů a celkově není nějakou extra srágorou. Je ale podle mě dost průměrně udělaný a jeho kroky v příběhu jsou vždy dost očekávatelné. 5/10

plakát

Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny (2016) 

Gibson vytvořil film, jaké se dnes už netočí. Mám k Hacksaw Ridge spoustu výhrad, pravdou ale je, že mě dokázal ponořit do příběhu a na konci mě dojmout tím způsobem, jakým to uměly právě ty velké filmy let dřívějších. Měl jsem pocit, že se Gibson snaží každou chvíli přiblížit tomu a hned zase onomu slavnému snímku. Napřed tu máme Notebook, část na základně dává vzpomenout na Full Metal Jacket. Bitevní vřava je chvílemi Vojínem Ryanem, Pouty války, poetičtější momenty by chtěly být Tenkou červenou linií a epický konec mi připomněl Posedního samuraje. Obávám se, že ani jedním Hacksaw Ridge není a tím mixem se ani ničemu podobnému nepřibližuje. Nemluvě o současném moru umělecké kreativity, o CGI. Záběry na střílející lodě, či velké celky plné digitální všehochuti jsou k pláči. Samotné bitevní scény nejsou špatné, ale Gibson neumí to, co dokázal třeba Spielberg. Ten uměl chaos bitevní vřavy pro diváka poskládat přirozeně přehledným způsobem, dokazující jeho filmařský um. Gibson má povětšinou scény založeny na chaosu a dezorientaci s důrazem na brutalitu konfliktu. To je sice mnohdy efektní, ale podle mého to zastírá určité neumětelství, kterým scény v Hacksaw Ridge oproti velkým válečným filmům disponují. Jak jsem ale napsal na začátku. Přese všechno trápení mě dokázal Gibson do příběhu ponořit a nechat mě ho příjemně prožít. A za to mu dík. 7/10

plakát

Šíleně šťastná (2016) 

Bohužel si musím postesknout nad vizuální stránkou filmu. Zvlášť při scénách v noci trpí obraz zase tím digitálně televizním lookem, který mi už automaticky kazí celkový dojem z daného snímku a zanechává ve mně určitý punc amatérismu. Vyjma toho je Šíleně šťastná takovou asylum verzí Thelmy a Louisy (viz odkaz s šátkem a kabrioletem), která je chvílemi mile šílená a chvílemi trochu otravná. V podstatě jeden z další řady filmů, o kterých budu mluvit spíše v dobrém, ale na který si za týden už asi nijak moc extra nevzpomenu. 6/10