Robbi

13. července 1985 se z popudu frontmana a zpěváka skupiny Boomtown Rats Boba Geldofa uskutečnily dva mamutí koncerty na podporu hladovějících lidí v Etiopii. Evropský podnik se odehrál na londýnském Wembley Stadium za přítomnosti prince Charlese a princezny Diany, americký na J. F. K. Stadium ve Philadelphii. Jednalo se vlastně o vyústění předchozích charitativních akcí britských (Band Aid) a amerických (U.S.A. for Africa) umělců. Komplet čtyř DVD je průřezem obou akci, zachycuje i obě stěžejní písně zmíněných sestav: Do They Know It's Christmas? (Band Aid) a We Are The World (U.S.A. for Africa), dále autentické zprávy o katastrofálním suchém roce 1984 v Africe. I přes značný zisk (celkově asi 30 milionů dolarů) musel Geldof po skončení akce přiznat, že kvůli nelegálním nahrávkám přišli organizátoři o zhruba 1,5 milionu liber. Set byl vydán v roce 2004 společností Warner Bros.

Rodinný film podle stejnojmenné knihy Astrid Lindgrenové.
Dvanáctiletý Michal je postrachem pro celé své okolí. V dobrém úmyslu ničí nervy rodičům i malé sestřičce. Typické pro něj je, že po každém maléru se zavře do kůlny a vyřezává si dřevěnou figurku - a že už jich má na sto. Ale Michal není jen rošťák; když dospělý Anton dostane otravu krve, neváhá ho Michal dovézt ve sněhové bouři k doktorovi.

Když je v hotelovém pokoji nalezena mrtvá mladá dívka, může to vypadat jako sebevražda z nešťastné lásky. Jenže zarputilý inspektor Sweeney se prvním dojmem nenechá odradit a záhy zjišťuje, že píchl do řádně nebezpečného vosího hnízda. Stopa směřující do prominentních kruhů je záhy lemována dalšími nešťastnými náhodami, za které jsou ukryty promyšlené vraždy. Ačkoliv se i sám inspektor ocitne v nebezpečí života, odmítá případ vzdát.

Ředitel chlapeckého internátu nechá najatým zabijákem vyhodit do vzduchu letadlo, v němž cestuje manžel jeho milenky. Když se pak s pachatelem dohaduje o ceně za vraždu, dojde k hádce, při níž ředitel muže zabije. Vzápětí zjistí, že všechno viděl jeden z chlapců ústavu - ovšem jedinou stopou po něm zůstává bota velikosti 32. Muž se pokouší odhalit, kdo zná jeho tajemství a na popud své milenky se ho snaží uchránit i za cenu dalších vražd. Situace se dramaticky zlomí, když se v podezření dvojice objeví i syn dotyčné dámy.

Pýcha hitlerovského německa, vzducholoď LZ 129 Hindenburg vyráží na svou 37 plavbu z Friedrichshafenu do newyorského Lakehurstu. Nikdo netuší, že mechanik Boerth (William Atherton) umístil na její palubu bombu, která má plavidlo po jeho přistání v USA zničit. Let probíhá klidně, snad jen poručík tajné policie Ritter (George Scott) něco tuší. Komplikace nastávají až ve chvíli, kdy letiště kvůli špatnému počasí odmítne vzducholoď nechat přistát. A čas do výbuchu bomby se nebezpečně krátí... Dodnes ne zcela uspokojivě vysvětlená katastrofa Hindenburgu, jejíž vyšetřování zastavil sám Hermann Göring, umožnila tvůrcům vydat se po dějové linii jednoho z možných důvodů neštěstí, které si vyžádalo 36 obětí.

Čtvrtý vpád odsouzenců do kolotoče 2. světové války, v němž si mají vysloužit hrdinským činem milost za předešlé spáchané činy. Blíží se konec války a komando vojenských zajatců míří pod velením mjr. Wrighta (Telly Savalas) do Jugoslávie, kde mají zlikvidovat vlak s vybranými důstojníky SS. Jedná se o elitu nacistické říše, která má po porážce ve válce vytvořit novou generaci německých hrdinů.

Ve snímku vedle již zmíněného Savallase najdeme ještě Ernesta Borgnina ve stejné roli jako v předchozích pokračováních, ale také Ernie Hudsona a seriálovou megastar Heather Thomas.

Už třetí skupina amerických vojáků odsouzených za těžké delikty k smrti má možnost se vykoupit se svých hříchů. Vedeni majorem Wrightem (Telly Savallas) mají ve Francii najít a hlavně odvézt do bezpečí na britské ostrovy skupinu vědců, která nesmí padnout do německých rukou, aby se Hitler nedostal k novým typům zbraní. Opět se rozbíhá náročný výcvik a po něm akce, ve které není prostor na jakoukoli chybu.

Roli šéfa "tuctu špinavců" převzal poněkud nelogicky Telly Savallas a z předchozích dvou dílů vlastně zbyl pouze generál Worden (Ernest Borgnine). Mezi zvučnější herecká jména tohoto televizního snímku určitě patří i Bo Svensson, americkými seriály protřelý Gary Graham a mihne se tu i bývalý Porthos z francouzských TŘÍ MUŠKETÝRŮ a obhájce cti slavné ANGELIKY Bernard Woringer. To vše v režii Lee H. Katzina, podepsaného například pod filmem LE MANS.

Vězeň Bobby Ogden (Peter Fonda) se při výkonu trestu naučí hrát na kytaru, a když ve věznici hraje slavný countryový zpěvák Garland Dupree (James T. Callahan), vyjedná ředitel Ogdenovi, aby zahrál Dupreemu svou píseň Outlaw Blues (Vězeňské blues). Dupree ji pak natočí sám bez Ogdenova vědomí. Bobby je zakrátko poté podmínečně propuštěn a chce od Dupreeho tantiémy za píseň, kterou složil. Při následující tahanici je Dupree postřelen a Ogden se stává štvancem. Podaří se mu ukrýt u bývalé Dupreeho sboristky Tiny Waters (Susan Saint-James). Společně pak Bobbyho píseň vydají na singlu a zahajují boj za Bobbyho rehabilitaci.

Snímek sice značně naivně, ale přesto poutavě vypráví o poměrech v zákulisí countrymusic, pro hudebníky mohou být zajímavé i pěvecké výkony Petera Fondy (společně se svou filmovou partnerkou opravdu zpívají) a nechybí ani jedna netradiční honička.

Heleně Grantové (Pamela Reed) už rok nikdo nevydal jedinou publikaci a nakladatel jí odmítá platit i zálohy na objednané dílo. Proto kývne na nabídku tiskového magnáta Harolda Fallena (Burt Lancaster) a přijme práci v jeho bulvárních novinách. Dostane se tak do zásadního rozporu se svou přítelkyní Meg (Lauren Hutton), neboť noviny soustavně útočí na jejího přítele a herce Bena (Robert Urich), který se potýká s alkoholismem. Helena svádí vnitřní boj mezi morálkou a existenčními problémy, poznává odvrácenou stranu novinářského života a ztrácí i své přátele.

Krajinou zdevastovanou zuřící třicetiletou válkou prchá potulný Vogel (O. Sharif). V zapomenutém cípu bavorských Alp nachází vesnici nedotčenou válečnou vřavou. Záhy se však zjevuje malý vojenský oddíl vedený Kapitánem (M. Caine), místo obvyklého drancování se však bitvami zocelený muž rozhodne strávit zde poklidnou zimu a nabrat síly před dalším tažením. Ve vesnici tak panuje křehké příměří - jak vojáci tak místní obyvatelé se musí navzájem respektovat, protože obě strany se paradoxně potřebují. Skrytě však dochází k vyhrocování vztahů, které vede po odchodu vojáků k boji o moc a nejen symbolické vyřizování účtů - ať už v rovině mezilidských či církevních vztahů.

Akční snímek, který se klasickým námětem od soudu prchajících odsouzených zhostil netradičně - policie honí dvojici žen. Prostitutka Scarlett (Tatum O'Neal) využije ozbrojeného útoku v soudní síni k útěku a prakticky proti její vůli s sebou vezme i Tracy (Irene Cara), odsouzenou za víceméně běžný delikt. Dramatické okolnosti obě donutí změnit leccos z jejich zásad.

Snímek byl občas označován jako ženské PEKLO V ŘETĚZECH a staví na atraktivnosti hlavních představitelek - dcery známého herce Ryana O'Neala a zpěvačky Irene Cary. V epizodní roličce drogového bosse se tu mihne i Peter Fonda.

Inspektor Alex Glass (Armin Müller-Stahl) je sužován pocitem viny z neúspěšného zásahu proti šéfovi místní mafie, při němž nešťastnou náhodou postřelil malou holčičku. Aby zaplašil trýznivé myšlenky, soustředí veškeré síly na případ brutálních vražd prostitutek. Seznámí se přitom s atraktivní Lisou (Morgan Fairchild) a čím více se noří do případu, vychází mu řešení, které je pro něj více než šokující. Proto se rozhodne požádat Lisu, aby figurovala jako živá návnada.

Původní hvězda kinematografie NDR Armin Müller-Stahl tu nijak nezaostává za hvězdami typu Morgan Fairchild či Michael York. Určitou syrovost snímku podtrhuje i notoricky známý hudební motiv skupiny Procol Harum Whiter Shade of Pale.

Celý snímek je postaven na Paulovi McCartneym a jakýsi vedlejší dějová linka je tvořena hledáním ztracených nahrávek, z jejichž krádeže je podezřívám Paulův asistent (Bryan Brown). Ve snímku zazní slavné Paulovy opusy jako Silly Love Song, Wanderlust, ale i klasické beatlesovské "pecky" jako například Yesterday či Here, There And Everywhere. Vedle manželů McCartneyových přijal pozvání k účinkování ve filmu i Ringo Starr s chotí Barbarou Bach.

K prožití neskutečného dobrodružství stačí málo. Odjet s kamarády na zapřenou do Anglie na ragby a tam si od rozvášněného fanouška nechat vyrazit zuby. A když už vás přijme zubař, není nic lepšího než si zkusit v čekárně uniformu typického anglického "bobíka", neboli policajta a vyjít v ní na chodbu. A už se vezete. Zvláště, když díky zubařskému zákroku nemůžete otevřít ústa a vysvětlit lidem okolo, že jste vlastně Francouz a žádný policista.

V komedii typické pro Roberta Dhéryho najdeme kromě známých francouzských tváří i britskou hereckou hvězdu Dianu Dors, která tu hraje samu sebe.

Tvůrce počítačových her Gene (Gregg Henry) se dozví nemilou věc, jeho žena Eva (Trudie Styler) se s ním hodlá rozejít. A tak se manžel rozhodne pro originální dárek na rozloučenou. Od samotářského obchodníka s hady Franka (Bill Moseley) koupí černou mambu. Než obchodníka usmrtí, dozví se, že had povzbuzen hormony se musí do hodiny zbavit jedu, jinak sám zahyne. Poté, co umístí na hada čidlo zajde k Evě, rovněž ji "označkuje" a pak vyklidí pole. Hadí zabiják procitá, hra může začít. Gene v autě na monitoru sleduje pohyb útočníka i oběti.

Moseleyho role je epizodní, Henry sedí prakticky celý film v autě u monitoru a tak veškerá tíha spočívá na Trudie Styler a jejím hadím protivníkovi. Tísnivý prostor futuristického domu bez oken zpočátku naznačuje, že je jen otázkou času, kdy had zvítězí. V britské distribuci nesl snímek název THE FAIR GAME (Férová hra), který daleko víc vystihuje ironii nerovného souboje.

Do jihoamerické provincie přijíždí nový guvernér Diego. Zástupce místních vojáků Huerta ho hned po příchodu požádá o převedení většiny pravomocí na svou osobu. Na první pohled nerozhodný a bojácný Diego souhlasí a zdá se, že Huertovu zvůli nikdo nemůže zastavit. Když však vojáci jednoho dne na tržišti chtějí zbičovat nevinného mnicha, objevuje se tajemný maskovaný Zorro. Muž v černém plášti a masce i nadále kazí Huertovy plány, až se samozvaný vládce začne zabývat myšlenkou, zda Diego není mužem dvou tváří.

Italské verzi přepisu slavného příběhu o maskovaném mstiteli bezpráví dominuje bezesporu Alain Delon, značnou pozornost však vzbudil i výkon Ottavie Piccolo v roli Huertovy sestřenky Hortensie.

Souboj o světovou korunu krále formule 1 svádí na tratích čtveřice pilotů: ambiciózní Scott Stoddart (Brian Bedford), rozvážný obhájce Jean-Pierre Sarti (Yves Montand), nastupující mladík Nino Barlini (Antonio Sabato) a problémy stíhaný Pete Aron (James Garner). Jsme svědky jejich souboje na evropských tratích F1, troskotajících a nově navazovaných vztahů, ztrát závodních jistot a překvapivých výsledků. A ke slovu se přihlásí i v tomto odvětví všudypřítomná smrt. Režisér John Frankenheimer využil pro svůj film i záběry ze skutečných závodů, takže ve filmu máme možnost vidět tehdejší hvězdy F1 - Chrise Amona, Lorenza Bandiniho, Jima Clarka, Johna Surteese, Dana Gurneye či Jacka Brabhama.

Tom (Alain Delon) a Phillippe (Maurice Ronet) jsou dva mladí muži, kteří si užívají život plnými doušky. Ovšem je mezi nimi zásadní rozdíl: Phillippe může rozhazovat peníze plnými hrstmi a Tom, nepříliš úspěšný herec, je závislý na tom, zda zůstane v Phillippově přizni. Moc po majetkové svobodě nakonec vede Toma k riskantnímu plánu: využije jisté podoby s Phillippem, svého přítele zabije a začne se vydávat za něj. Postupně zvládá všechna úskalí nové identity a zdá se, že jeho přerod v Phillippa bude dokonalý. Zajímavý psychologicky laděný film režíroval René Clément, který se také podílel na námětu a scénáři.

Francouzský vzduchoplavec Jules Ardan je při své cestě Evropou sestřelen vojáky nad ruským městem Rebel. Seznamuje se s místní honoraci a nechtěně se připlete i do nepovedených námluv syna místního boháče s dcerou profesora Petersena Leitou. Teprve později se ukáže, že Leita miluje uprchlého trestance, kterému chce její otec pomoci v útěku do ciziny. Setkat se s ním má v zapadlé hospodě Zlomená podkova. Druhý den po jejich schůzce je však v jednom z pokojů hostince nalezena mrtvola boháčova syna a nedaleko Petersenova dýmka.

Snímek na motivy příběhu Julese Verna je sice označen za sovětský, ale byl natočen v pobaltských republikách.

Nadějný motokrosový jezdec Imrich Křepinský (Vítězslav Jandák) si umí řádně komplikovat život. Na tratích mu chybí nutná kázeň a tím pádem i pořádný výsledek, je vyhozen od maturity a ani citový život se nevyvíjí podle jeho představ. Teprve po několika řádných kopancích a seznámení s dcerou svého třídního profesora (Libuše Šafránková) se pokusí ne přímo změnit, ale korigovat svoje jednání.

Snímek z prostředí pro film ne zcela obvyklého je zajímavý i tím, že v rolích motokrosových jezdců se objevují kromě nadějných juniorů i esa tehdejší naší reprezentační špičky jako například Oldřich Hamršmíd.