MickeyStuma

Vlastenecký snímek natočený jako pocta vojákům, jejichž reálná podoba je nám tradičně ukázána na konci snímku společně s herci, kteří je hráli. Přímý patriotismus se vším všudy, bez bázně a hany. Navy SEAL, nejtvrdší jednotka s nejtvrdším výcvikem jaký existuje. Všichni jsou nuceni jít až za hranice svých možností a tak ne každý má výdrž takový výcvik dokončit. A tím v retrospektivě začíná příběh, který se skutečně stal. Jednotka dostane zdánlivě jednoduchý úkol, který se však zvrtne a vše je nakonec jinak. Ano, takových snímků bylo skutečně už natočeno v minulosti mnoho. Obzvlášť co se týče války ve Vietnamu. Takže dějově tedy nic nového, nic mimořádného. Válečný snímek odehrávající se v Afghánistánu nám především ukazuje, že i ten nejtvrdší výcvik je cílený a že má smysl. A to je asi tak vše.

Překvapivě povedená satira o jedné kampani prezidentských voleb. Dobře napsaný scénář, výborné herecké výkony a k tomu videoklipový styl vytváří opravdu vkusnou zábavnou podívanou, která nemůže nikoho urazit. Jedinou vteřinou se nepřestřeluje, nepadá to do sitkomu a trapnosti. Celé to má styl. Vadí mi tam však jediné a to je čeština. Proč ji slovenští tvůrci pořád do své tvorby tlačí? V ničem to nedává žádný smysl. Vyjímkou je snad postava ztvárněná Michalem Dlouhým. Scéna, kdy jeho slovenský protějšek filozofuje nad českým názvoslovím snad ani nemohla být lepší. Tento snímek se slovenským tvůrcům povedl.

Velmi zkrácený životopis o malíři Josefu   Mánesovi, jehož dílo je celosvětově velmi   známé. Učebnicový rozklad jeho nelehkého   života jak v soukromém tak i na tom uměleckém,   je pro film utvořen v epizodách, což u   obsáhlého románu není nijak překvapením.   Josef Mach pojal snímek velmi velkoryse a vskutku   tradičně. Schématicky použil styl hojně   používající v 50. letech, takže jsme svědky   hlavně nepochopení jeho díla a jeho   pranýřování. Ve snímku si zahrála plejáda   známých herců, kteří své postavě dodali   ohromné charizma. Dali do toho všechno a tak tu   nic nevypadá pranic jednoduše či odfláknutě.   Poetika je místy znatelná a svým způsobem   neodolatelná. Pocta malíři se tedy vcelku   povedla. Škoda jen, že je televizemi velmi   opomíjen. Alespoň by vešlo do podvědomí,   kdože vlastně stojí za výzdobou   staroměstského orloje. Málo lidí to ví, což   je pro Čechy ostuda.

Docela mě překvapuje, že Uwe Boll netočí pod záštitou studia Asylum. U nich by se se svou tvorbou velice uplatnil. Far Cry je známá videohra a další v řadě filmového zpracování tohoto velice kontroverzního režiséra. Když se na celou věc podíváme, jasně se nám ukáže motiv 'Univerzálního vojáka'. Til Schweiger v hlavní roli se viditelně plácá v epizodkách celého děje, jakoby scénárista nevěděl, co si z postavou počít. Mnohé dějové zápletky jsou volné až jednoduché tak, že postrádají veškerou logiku. Je tu i snaha o humor k odlehčení, ale spíše to vyvolává úsměv nad svou trapností. Byť se jedná o kinofilm, celý počin vyznívá značně televizně. Malý rozpočet je znát nejen na pyrotechnice akčních scén, ale i na digitálních tricích. Snaha o zábavný popkornový akční snímek prostě nevyšel, bohužel.

Pokračování honu na vetřelce nám nejdříve připomene zásadní konec předchozí snímku, představí nové postavy a jde si svou zarudnou cestou. A tak se stalo, že se bohužel jedná o zcela jiný film. Akční svižná atmosféra jedničky je nenávratně pryč. Zde se sází daleko více na ponurou atmosféru, ale bohužel se to nějak nepovedlo. Spousta hluchých míst, neefektivní akce, tristní herecké výkony. Tohle snad ani nemělo nikdy vzniknout. Skvělé jedničce to akorát tak kazí veškerou bravurnost.

Neplánovaný masakr kdesi v Somálsku. Operace, která měla být rutinou se zvrhla v peklo monstrózních rozměrů. Příběh na základě skutečné události už nemohl být zpracován lépe. Ridley Scott dal do natáčení naprosto všechno a vytvořil dílo, které se nezadá s přímým přenosem. Tento snímek naprosto překonává vše, co bylo do této doby k vidění. Syrový realismus představuje současný válečný stav, fanatismus a všechny šílenosti s tím spojené. Snímek lze brát jako pocta všem vojákům ocitnuvší se ve válečném konfliktu. Přidané scény v prodloužené verzi vyplňují prázdná místa a mnohé vysvětlují. Neznamená to však, že by původní kinoverze byla nějak slabší.

Znamenité komorní zpracování části temného období spisovatelky Boženy Němcové pod taktovkou zkušeného Otakara Vávry a kterou výborně ztvárnila Jiřina Švorcová. Snímek si nevšímá jen trpkého období jejího života, ale i jiných osobností. Třeba Karla Havlíčka Borovského, jehož vypjatým posledním rozloučením snímek končí. Trochu je z toho cítit ideologie o pronásledování významných osobností, kteří pro český stát něco znamenali. Nakonec tento námět byl ve své době často používán a o čemž bylo natočeno nemálo snímků. I přesto je toto dílo mistrovské byť na dnešní dobu už značně pomalé. Použitý CinemaScope překvapuje a nebyl to špatný nápad. Otakar Vávra vše pojal velice dobře a Jiřina Švorcová velmi zodpovědně. Řekl bych, že na to, jak je Božena Němcová u nás uctívána, zdá se mi tento snímek naprosto zbytečně opomíjený.

Byť to dle názvu vypadá, s předchozím snímkem nemá nic společného. Jiné postavy, jiný příběh. A příběh stylově šablonovitý a opět ne zrovna dobře zpracovaný. Od dialogů až po dějství vypadá značně sekaně a hlavně neplynule. Jakoby to bylo bez úprav převzato z nějakého komiksu. Viditelně jednoduché speciální efekty, které mnohé televize používají do dnes, nijak neohromí a prozrazují velmi malý rozpočet. Vedle Karla Rodena a Kateřiny Brožové v jistém slova smyslu překvapuje účast Judgea Reinholda. Jeho filmografie sice není zrovna nic moc extra, ale s Eddiem Murphym pobíhající po Beverly Hills se mi zamlouval daleko více. Místy se děj táhne a když se tím přibrzdí vývoj děje, začíná značně nudit. Ani akční scény nijak neohromí. Na jedno zhlédnutí sice může tento snímek postačit, ale k návratu bude mít cestu hodně trnitou.

Příjemná akční oddechovka nepostrádající   nic, coby neuchvátilo a nepovzbudilo. Hlášky   obojích hlavních protagonistů příběhu se tu   ve správných chvílích střídají kulometnou   dávkou stejně jako střeli z jejich zbraní .   Nejdříve láskyplný romantizmus, poté   vzájemná nevraživost a pak nucená spolupráce.   Scénář neotravuje s vedlejšími motivy a tak   máme možnost sledovat pouze počínání dvou   lidí, které tak nějak spojil osud. Jsou tu sice   věci, které jsme už měli možnost vidět   jinde, ale proč si tím kazit filmový zážitek.   Příběh je jednoduchý a hlavně srozumitelný,   což je devízou tohoto snímku. Angelina Jolie a   Brad Pitt se tu předvedli v celé své kráse a   všímavý divák poodhalí i jejich vzájemné   jiskření v očích. Inu, pro ně osudový film a   pro nás podívaná.

V době vzkvétající normalizace se hodně   poučovalo a přirozeně se k tomu používal   film. Příběh vždy musel sloužit jako   názorný příklad. V tomto případě je to   hlavně morálka. Ta musela být u všech   socialistických lidí podle všech daných zásad   a mravností. Příběh vypadá čítankově a   jakoby podle příruček. Zlidštění všech   postav se povedlo ale jisté uvolnění v podobě   komedie se nějak někde zadrhlo. Moc se tu   zkrátka tlačilo na důležitosti problému a to   bylo chybou. A tak určitá letní svěžest je   sice patrná, ale přeci jen tu ve velké míře   přetrvává nudnost a šedost doby.