erl

Vůbec ne tak špatné. Italský 80s post-apo/sword and sorcery silně ovlivněn Star Wars zní jako pěkná blbina ale ve skutečnosti to všechno dohromady nějak funguje i přes otřesné herce a papundeklové ještěry se jedná o slušnou zábavu pro všechny fanoušky trashe. A John Steiner si toho padoucha dává podobně jako v nechvalně proslulém Sindibádovy :-)

I když mi na tomto filmu pár věcí úplně nesedělo , tak Hillova stylová režie , rock n rollový feeling a neuvěřitelný cit pro komiksovou estetiku , které se jen tak žádný režisér nevyrovná to vždy vyžene do velice kladných čísel. Navíc Dafoe je super a nějak nechápu proč Paré skončil tak jak skončil když talent rozhodně měl.

Doslova ujetá antologie u které jsem se popadal smíchy za břicho. Skvělá je především úvodní povídka z monster spermií.Ta mně dostala. Zbytek dobrý. Jednou za čas neškodí vypnout mozek a užít si nějakou pořádně nevkusnou hovadinu.

Podle mého nezaslouženě podhodnocený žánrový kousek které se už jen tak netočí. Působivě stísněná atmosféra , překvapivě přesvědčivá hrdinka a Lovecraftovský námět mi udělaly radost. Povedená variace na Vetřelce která si fanoušky jistě najde.

Takovej ten uhlazenej , devadesátkovej táborák s nudnými kámoši , bez piva a rumu co neumějí moc vyprávět a než se prožvatlaj k pointě tak už spím ve spacáku. Pouze poslední povídka a úplný závěr měli něco do sebe ale stejně tuhle antologii považuji za nepříliš vydařenou.

Naprostá šleha pro milovníky atmosferických a mysteriozních filmů především pro ty pocházející z itálie. Eurohrůza v té nejkřišťálovější podobě!

Prostě paráda! Pomalu budovaná pekelná atmosféra která v samotném závěru naprosto udeří jak bič. Vynikající výkony herců to posouvají na vyšší úroveň. Jak málo stačilo dokonalosti. Zvyšuji na plný počet.

Tímto výtvorem Glenn pozvedl hozenou rukavici Tommyho Wiseaua. Na rozdíl od The Room je to však hrozná nuda. Jednu hvězdu za odhalené silikonové poprsí i když někdy místo bradavek mají oči :-D. Názor si udělejte sami:-D.

Pocta Carpiho 13. okrsku , jeho specifického stylu a vlastně i celým osmdesátkám. Jo jasně , je to blbina ale natočená s takovým nadhledem že srdce fanouška a staromilce zaplesá a odpustí řadu chyb a nedotažeností. Za mně fajn podívaná k pivku a skotské po jejímž shlédnutí jsem měl spokojený úsměv na tváři. A Fred Williamson má po osmdesátce????

Už dlouho jsem neměl takový ten svírající pocit bezmoci. Hrůza v té nejanimálnější podobě. Naprosto oprávněná klasika. Jo a Boorman je bůh.