HiddenDragon

Hned na zacatku si musim rypnout do ruznych verzi teto klasiky. Existuje i "Director's Cut" verze z r. 2003, kterou jsem prave ted taky videl, ale neni "prodlouzena", jak by clovek cekal. :) Paradoxne je temer o minutu kratsi. :) Jeste jsem si to kontroloval a moc nechapu, jak to teda Scott udelal. Vypada to, ze neco vyhodil a neco naopak pridal. No dopadlo to, jak to povetsinou s DC byva. Je dle meho vkusu horsi nez kinoverze. Jak pest na oko pusobi scena s "kokony" kapitana Dallase a technika Bretta. V Cameronovych "Alienech" (1986), kde maji vetrelci celou kolonii, jsou tyto nastenne utvary pochopitelne, ale tady je jenom jeden alien, a tak mi neprijde moc jasne, jak by to provedl. Navic zamotky slouzily jako hostitele pro vajicka, ktera zde samozrejme nikdo naklast nemuze. No proste mi tato nova scena prisla jako fail. Urcite tedy doporucuju klasickou original verzi, ktera je filmovou klasikou a i dnes je, co se tyce napeti, remeslne dobre udelanym sci-fi hororem, i kdyz na par mistech mozna zbytecne zdlouhavy. Ze je posadka postradatelna a ze Ripleyova da cizakovi do drzky, to uz dnes vi kazdy. Vsak to ma taky tri pokracovani (v kazdem ma Ripleyova jiny uces :) a prequel :) Pokazde me ale zmate zalezitost s lodi :) Mozna jsem jen zbytecne pozorny, nebo uz jsem to proste videl mockrat a vsimam si detailu, ale jsou tu vlastne 3 velke subjekty. Jednak ta obri megalod, coz je defacto naklad, pak samotna Nostromo a pak jeste maly zachranny "shuttle". Tvary techto lodi pri pozornem sledovani divne splyvaji, az muze mit divak pocit, ze nevi, kde se co odehrava. Ale je to vlastne dukaz, ze se jedna o skvely film, protoze az na tenhle zahadny vizualni kiks jsou zabery atmosfericke a perfektni. Lvi podil na tom ma HR Giger, ktery stvoril legendarniho a nezamenitelneho zabijaka. [Oscar 1980: Vizualni efekty]

5. dil z 5. // Zaverecna cast slavne romant. sagy 60. let 20. stol., kterou sice nekdo oznacuje jako nejslabsi, ale mne prijde srovnatelna s dalsimi lichymi dily - "Angelika, markyza andelu" a "Angelika a kral" - ktere povazuju za ty lepsi a historicky zajimave. Naopak suda pokracovani - "privlastkova" (tedy "Bajecna" a "Nezkrotna") mi prisla slabsi, jakoby vzdy "vyplnovala mezery", aniz by se dej nejak posunul, a jen v nich A. s nekym spi :). "Angelika a sultan" ma prave to plus, ze se dej zavrsi a ze se konecne Peyrac vraci ke sve zene. Stejne jako 4. dil se i tento odehrava v orientalnich kulisach, ale jaksi "bohatsich", protoze uz se zde dostavame do kral. palace. Sice zde neni poust vizuelne tak dokonale podana jako napr. v oscarovem "Lawrenci z Arabie" (1962), ale ma to takove sympaticke kouzlo, neco jako "Pohadky tisice a jedne noci". Vytky jsou za me dve. Jednak - to by snad ani nebyla Angelika - je tu jedna hloupa scena. Kdyz se A. a jeji dva zachranci rozhodnou utect, jedou k mori nekolik dni, ale presto na ne ma cekat lodka...jaksi jsem nepochopil, jestli si odvoz domluvili postovnim holubem nebo treba meli mobil :) Ale coz, je to film. Take je tu jeden herec - otrok z lodi, pomahajici Peyracovi - ktery hral jednoho z banditu v "Bajecne Angelice" (1965), ale vlastne to neni nijak dulezite, i kdyz me trochu matlo, jestli je to zamer nebo nahoda. Ta druha vec se tyka ceskeho dabingu. Toho, kdo jim to prekladal, bych povesil za koule do pruvanu, protoze me neustale iritovalo, ze jedou do "Myken". Chapu, ze tehdy nemeli wikipedii, ale zamenit anticke recke mesto z doby Trojskych valek za hlavni mesto tehdejsiho Maroka - Meknes, to je vazne fail jak blazen. Kupodivu ale ani v originale (a titulcich) to zrejme neni spravne - rikaji, ze jedou do "Mikenez". Presto to zni o neco lepe. Az tedy na tuto chybu v ceskem zneni a obcasnou zdlouhavost mi zaver pentalogie prisel fajn a napr. to, ze se vlastne Peyrac "zrika" sveho tajemstvi na vyrobu zlata, aby mu Angeliku vydali, mi prijde nostalgicke i rytirske zaroven, a clovek si opet vzpomene na prvni, a pravdepodobne i nejlepsi, dil...

4. dil z 5. // Jednicka a trojka jsou pomerne fajn historicke filmy, nejen romanticke. Ale suda pokracovani to trochu kazi. Vpodstate se v nich nic podstatneho nedeje. Navic jde tentokrat o nejkratsi Angeliku, jakoby nevedeli, o cem vypravet. Na jednu stranu je fajn ta zmena prostredi, kdy se tento a nasledujici dil jiz neodehravaji ve Francii, nybrz ve Stredozemi a orientalnich kulisach, neni zde Kral ani Desgrez....ale zas to ztraci prave to kouzlo 17. stol a Francie. Spis se to podoba Sandokanovi a historicke obdobi zde neni tak hmatatelne. Navic je to trochu nelogicke. Na konci tretiho dilu se Peyrac s Angelikou nechce setkat, ze jako nema co nabidnout - ale asi tim jen myslel, ze je psanec, protoze zde ma jiz renome Rescatora, vybudouvanou tajnou skrys i vilu, zije v bohatstvi..., coz urcite nestihl jen behem te chvile, co za nim Angelika jela na jih :) Dokonce tu ma i "ponorku" ala Fantomas :) lol :) Jako koukat se na to da, ale uz je to zas ten telenovelovsky styl jako ve dvojce :) Navic je zde jedna naprosto pitome natocena scena, kdy A. prevrhne vedro, zarve a omdli :) V prvni chvili jsem myslel, ze treba videla tu druhou zenu z lodi obesenou :) Ale az po skonceni filmu mi doslo, ze to byl jako ulek a vzpominka na tu "zkusenost" z podpalubi a proto ztratila vedomi. No zkratka v kazdem dile je jedna nebo dve sceny nejak stupidne podane, ze v tu chvili clovek vubec nechape, vo co gou :) Holt franc. rezie. Maji jine myslenkove pochody nez divak odjinud :)

3. dil z 5. // Tuhle cast mam docela rad. Po - dle meho vkusu - nevyrazne dvojce, kde se nic poradneho nedelo a Angelika jen vystridala 3 ruzna prostredi a s nimi spojene 3 milence, se nyni dej konecne posouva dal. Hned na zacatku umira Plessis-Bellieres, ktereho si vzala na konci druheho dilu a diky nemuz ziskala zpet slechticke tituly a odkoupila jeho zamek. Je tedy najednou "sama", coz u Angeliky nikdy netrva dlouho :-D Kral ma volnou cestu a snazi se ji dostat zpet ke dvoru - dava ji diplomatickou misi, protoze chce domluvit spojenectvi s Persii, a k tomu ji take navraci Peyracuv palac. To je bohuzel funkcni fail tohoto filmu, jelikoz se nejedna o sidlo z jednicky na jihu Francie (jak vime, Peyrac byl baron z Toulouse). Pritom to divaka trochu mate - je tu napr. socha, kterou v prvnim dile Peyrac ziskal. Jedna se ovsem o zcela jinou residenci, kterou tu "pridali" kvuli hlavnimu zvratu - aby poskytlo azyl primo v Parizi... / Opet mi take tochu vadi postava Desgreze, ktery je chvili pritel a kratce na to zase policajtsky stiha nevinneho jen na prikaz krale. Je to takova obojaka postava, ktera je v serii od zacatku a stale nevim, jestli je mi sympaticky nebo me stve :) Milenec Angeliky je tu tentokrat (dikybohu) jen jeden a naopak je zde zajimava afera s jedem. Ve vedl. rolich se objevi i dva znami franc. "cetnici" ze serie s Funesem. A je tu take vice Versailles, i kdyz dle bonusu na DVD se v te dobe asi teprve zacal prestavovat, takze by spravne asi nemel byt v tomto dokoncenem stavu. Ale coz, to jsou jen male historicke nepresnosti. Jinak fajn dil srovnatelny s "Markyzou andelu" (1964).

2. dil z 5. // Peyrac byl popraven za carodejnictvi a Angelika se musela uchylit mezi parizskou luzu, k bande Nicolase, sveho ctitele z mladi. Prvni tretina filmu trochu pripomina Huguv roman "Notre-Dame de Paris", akorat misto Esmeraldy je mezi cikany a sejdiri Angelika, ktera se chce pomstit predevsim kralovu bratru. Druha tretina se pak nese v podnikatelskem duchu - A. si dava jmeno Morens a zacina provozovat hospodu a pak i prvni cokoladovy salon. Tohle mi prislo trochu vtipne, protoze ziskava monopol na 50 let :-D dneska by takove podnikani asi neposobilo zrovna fer :)) Kazdopadne zalezitost s cokoladou je pry opet dle dobovych udalosti, stejne jako narozeni kralova potomka 1661 nebo cameo basnika La Fontaina. V posledni tretine se pak snazi A. ziskat moc a sve puvodni tituly. K tomu ji ma pomoct snatek s bratrancem, Philippem de Plessis-Bellieres. // I kdyz jsou zde opet skutecne dobove motivy, nejak mi to bez Peyraca prislo slabsi :) Prestoze tu je milostnych vztahu paradoxne vic. To stridani milencu ruznych povah a trid uz ale pusobi trochu telenovelovsky - zbojnik, basnik, slechtic-bratranec. Samo o sobe by to jeste nevadilo, ale opet je zde nekolik minusu, ktere z toho delaji ne zrovna pohodovou podivanou. Napr. dabing - opet v cestine "polykaji" nektera slova a jmena, takze jsem si misty pomahal jeste titulky. Par scen je opet podivne natocenych - napr. ta scena s konem a jeho bicovanim, asi aby se divakovi ukazalo, ze Philipp ma rad vse pod kontrolou - ale to by slo zrezirovat o tolik lip. Cela ta zaverecna tretina a jeji dialogy pusobi strasne krecovite a vztah Angeliky a Philippa je tak nesikovne podan, ze jsem to proste "nezral". Dlouho mi take vadilo, ze Desgrez (Peyracuv advokat z 1. dilu) zde dela policajta a divak nevi, co si o nem myslet. Je to zkratka jen takovy (mezi)sled udalosti v zivote Angeliky - na jednu stranu je jich hodne, na druhou vlastne nic podstatneho, zadne skutecne vyvrcholeni. Holt je to "serial"...

1. dil z 5. // Tak jsem se konecne odhodlal k serii o Angelice, abych teda vedel, z ceho slintali evropsti divaci v minulem stoleti a komu zavidely divacky :) Predlohou je serie romantickych hist. romanu manzelu Golonovych a knizne ma Angelika dokonce jeste vic casti nez filmy. Prvni dil ma kupodivu pomerne slusny dej vyuzivajici dobovych udalosti poloviny 17. stol. Pred zhlednutim rozhodne doporucuju kraticke dokumenty na DVD, nebo si precist (treba z wikipedie), co to byla fronda, Mazarin nebo Ludvik XIV. Opravdu se to hodi, protoze tvurci asi pocitali, ze to je kazdemu Francouzi jasne, ale jini divaci by mohli tapat. // Absolutismus ve Francii se nekterym nelibi, a tak dochazi k povstani nizsich stavu, pozdeji i princu. V tehle atmosfere je venkovska slechticna Angelika, do ktere je zamilovany sluha Nicolas, poslana na vzdelani do klastera. Po navratu se ma provdat za tajemneho Peyraca. Jejich sblizovani je samozrejme to hlavni romanticke jadro. Krome toho se vsak dostane i na intriky, protoze Peyracovo bohatstvi zastinuje i samotneho panovnika a navic jeho manzelka prekazila spiknuti, ktere chtelo otravit krale i jeho bratra. Musi byt tedy oba odstraneni a narceni z carodejnictvi je idealni cestou... Story pomerne slusna, akorat ji pak trochu zkomplikuji, protoze se kraluv bratr nakonec spolci s princem, ktery ho chtel puvodne otravit. Nejen to muze bohuzel divaka trochu mast. Rezie je misty francouzsky podivna, coz mi prijde napric celou serii o Angelice. Neprijde mi, ze by divaci tehdy mysleli jinak nez dnes. Nektere sceny mi proste svym podanim, zarazenim, nebo dialogy nedavaly smysl. Napr. vtipne vsichni posilaji Angeliku spat jako male dite, co si nemuze rict, co chce...a vzapeti ji zacnou pod oknem bubnovat Peyracovi domorodci :-D Nebo ve scenach s prelicenim...najednou je tam zaber na zpocenou Angeliku a clovek si rika, ze ma asi horecku z toho procesu s Jeoffreyem :) a vono nee :-D par scen dal najednou bali do plenek dalsi mimino :) Takze vam dojde, ze ta zpocena scena byla porod :) ROFL. Nastesti zde vic takto okatych kiksu nebylo, ale to jsou ty nejvetsi minusy Angeliky. Jednak technicke chyby, ze v dabingu obcas zanikne nejake to slovo nebo jmeno a smejdske titulky na DVD zas casto meni uplne smysl scen, a pak ta misty mimozni rezie a dialogy. Ty radoby nejromantictejsi sceny pusobi pak dnes uz prilis strojene, prkenne a naivne. Presto je tento dil svymi hist. motivy a postavami i aferou s carodejnictvim fajn svedectvim te doby. Krasny hudeb. motiv take dela svoje.

Prazak poznava "krasy venkova". Typicka sracka z obdobi komancu. Vydrzel jsem na to koukat pul hodiny a vic bych zatim asi nesved, aniz bych si neco neproved. Neco tak hrozneho a amaterskeho uz jsem dlouho nevidel. Tohle muzou natocit vazne jen "nasi". Priserni detsti herci, kterym vevodi Kukol - vypada jak frontman Smashing Pumpkins, coz nemyslim v dobrem, proste jako transsexual, vcetne eunuchovskeho hlasu. Zbytek deti je pak jak z nejakeho hororu, vsichni zamraceni a hlaskujici stupidni dialogy. Nejhorsi je ale zaurcene rezie. To by dnes natocil stokrat lip i student FAMU. Nicnerikajici zabery, strasne dlouhe sceny, kamera casto mirici jaksi "z uhlu", proste jinam nez na to hlavni v obraze... Ceske filmy obecne moc rad nemam, natoz ty pred r. 89. Kdybych se na tohle dival jako dite, asi ze me bude psychopat. Vsechny podobne snimky, mezi kterymi jako zarici vyjimka stoji ty od Polednakove, maji takovou podivnou, rekl bych depresivni a posahanou atmosferu (vcetne te desive hudby), ze mi to detske ani neprijde. Poustel bych to v psychiatrickem ustavu misto elektrosoku, dokonale to vymyje mozek.

Absolutne nechapu, jak muze tenhle paskvil mit takove hodnoceni. Vetsi hovadinu uz jsem dlouho nevidel - pro me jeden z nejhorsich westernu. Hned zezacatku na vas vykoukne jmeno S. Leoneho a clovek nabyde dojmu, ze ho ceka neco ve stylu "Tenkrat na zapade" (1968). Prvni scena v holicstvi tak jeste pusobi. Ale pak uz ani omylem. Tocila to nejaka nula a je to strasne znat. Amaterska rezie a kamera, zcela nevtipny humor a nulovy dej. Vpodstate je to jen slepenec nesmyslnych a casto i trapnych scen, jakasi freska hrdinu Divokeho Zapadu a glorifikace pistolniku. Ze v tom hraje Hill, ktery ma na konte podobnych kravin tunu, jeste chapu, ale ze se do toho nechal uvrtat i Fonda (narozdil od zmineneho "TnZ" je tu v kladne roli), to proste nechapu. Opravdu nic tak stupidniho jsem necekal. Ceska klasika podobneho razeni - "Limonadovy Joe" (1964) - je vedle tohodle braku jak nebesky inteligentni komedie. Terence Hill tu jako "nikdo" tak trochu doprovazi pistolnika Beauregarda (Fonda), ktereho se vsichni snazi zabit, i kdyz jsem vubec nepochopil proc. Vse se toci kolem nejakeho dolu, kde se asi tavi kradene zlato a neco s nim pak delaji, ale cele je to tak spatne vypravene, ze kdyby tam ten naznak deje nebyl, bylo by to i lepsi. Sceny na sebe vpodstate nijak nenavazuji, strihac byl asi hodne pod vlivem. Reziser taky, protoze je tu hafo scen s nemoznou stopazi (chlastani v baru, prestrelka na prerii s bandou...) a dolaleluja opakovanymi vecmi a zabery. Debilni "zrychlovane" scenky, sceny v panoptiku nebo na pisoarech, fackovaci pasaze...neustale jsem si rikal, ze je to spatny vtip, ze to asi nemysli vazne....ale oni to tak mysli. Mysli si, ze se takove sracce muze divak smat. No pokud ma IQ kedlubny, tak mozna ano. A dokonce i ten Morricone sem nacpal nekolik tak otravnych motivu, ze by clovek zplakal (napr. ten vojensky mars, kdyz je v zaberu Divoka banda - mimochodem tu jsem taky nepochopil...150 "kok.tu" na konich, jejichz uloha ve filmu je nulova). Jestli se chtel timhle stat Fonda "hrdinou", tak doufam, ze na tenhle ulet rychle zapomnel. Jako ja.

Mne se dvojka libi stejne jako prvni dil. Stale je tu jeste hodne co nabidnout, takze humor neomrzi a i Scrat ma stale nove a nove napady, ktere jsou k popukani. Navic se tentokrat i zapojuje do ostatniho deje, neni jen "prilepenou" groteskou. Zakladni story je jednoducha - zvirata ziji ve velkem udoli, ktere diky tani ledu bude brzy zaplaveno, a tak se vsichni vydavaji na druhy konec rodneho kanonu, kde se snad zachrani. To hlavni ovsem je, ze ke zname trojce Manny, Sid, Diego pribude mamutice Ellie a jeji dva "braskove", vacicaci Crash a Eddie. Cela ta anabaze s "prevtelenim" do vacice a naslednym prozrenim byla vtipne a decentne zpracovana, takze pro me fungovala jak ma. Trochu mi mozna vadila ta "muzikalova" cisla s lenochody a supy, ale dalo se to zkousnout. Grafika, ktera mi v jednicce vadila nejvic, protoze uz je zastarala, je zde rozhodne detailnejsi a lip se na to kouka. Voda navic umoznila zaradit nove typy priser a celkove je toho na obrazovce zkratka "vic". Hudba sice nevynika, ale par hezkych motivu tu zazni. A nakonec to bylo i celkem dojemne - at uz Elliino znovunalezeni mamutiho ja, Diegovo prekonani strachu nebo samotny lehce romanticky zaver. Pro me je to proste prototyp rodinneho filmu - je tu spousta fyzickeho humoru (pady na drzku) pro deti, ale i inteligentni gagy a hlasky pro dospele.

Prvni "Doba ledova" ztraci v jedine veci a to reknu hned ze zacatku - grafice. Ta uz je z dnesniho pohledu skoro az v jakemsi alpha stadiu, tedy to, co maji vyvojari na obrazovkach dlouho pred finalni verzi. Je to vse strasne malo detailni (hl. krajina a srst), schematicke a i kdyz napr. na vzhledu lidi je jakasi komiksovost a jednoduchost zamerem, pusobi to dnes opravdu archaicky. Presto necham i tu 5.*, protoze je to asi nejdojemnejsi "IA" a vse je tu jeste neokoukane a nove, narozdil od poslednich dilu, ktere uz spis "vari z vody". Tri hlavni postavy - mamut Manny, lenochod Sid a savlozuby tygr Diego se poprve setkavaji a vytvari se mezi nimi zvlastni pratelstvi, kdyz se snazi dostat lidske mlade zpet k jeho tlupe. Vse samozrejme doplnuje "trademarkova" savlozuba veverka Scrat, jejiz kratke grotesky se prolinaji celou serii. Hudba je taky pekna a az na tu opravdu zastaralou animaci je to stale klasika s prijemnym humorem.