Báječná Angelika

dvojka je tupější než jednička,stejně jako některé skoky v čase (i když nejsou tak extrémní jako v první díle) a s nějakou návazností scén si tenkrát evidentně hlavu nelámali.Angelika se konečně profiluje jako svině ochotná jít přes mrtvoly a i když se její úmysly zdají být zkraje správné,nemá problém je jedním šmahem shodit ze stolu,když se jí naskytne pro ní lepší možnost.Jednička mě po letech celkem bavila,tohle sem spíš přetrpěl...40% (09.02.2021)

Ne, tak tohle neberu. Absolutně mě v tom filmu chyběla záplekta, dobrodružství, romantika prostě všechno. Navíc ten film beru jako urážku mužské rasy. V létě jsem se toulal po naší krásný zemi a na našich zámícch jsem viděl obrazy všech těch šlechtičen z historie a kdyby průvodce neřekl že je to žena, myslel bych si že koukám na ropuchu. Mám tedy pochopení, když tenkrát "ženská smetánka", vypadala tak jak vypadala, že když ti paprdové uviděli Angeliku, měli bouli mezi nohama sotva se ukázala, ale aby se všichni chovali tak iracionálně a a poslouchali Angeliku na slovo jako v tomhle díle, to je úplně směšný. Jediný pozitivum filmu je Jean Rochefort. Vždycky když se objevil ten pes - nějaký bojový plemeno bez košiku, tak se za chvíli po něm objevil i Jean Rochefort a dalo se na to koukat, pak odešel a nastala zase příběhová monotónost, kdy Angelika rozkazovala chlapům na potkání a ty by jí snad poslechly i kdyby jim řekla, aby vychlastali za hodinu celej Tichej oceán a já jen čekal, až se tam objeví zase ten čokl a za ním Jean Rochefort. Uznejte, že tenhle opakující se cyklus jednoho časem omrzí. Takže jedna hvězda za Jean Rocheforta a druhá, ne za báječnou Angeliku, ale za báječnou hudbu z dílny Michela Magneho, která mě koukání na tu příběhovou bezradnost, dělala snesitelnější. (20.10.2007)

Mám taký pocit, že som videl úplne inú Angeliku ako v prvom filme. Kam sa podela tá romantická, lásky plná markíza anjelov, verne oddaná svojmu manželovi? Kde zmizla tá nádherná citlivá Angelika, čo milovala svojho Joffrey de Peyraca? Stala sa z nej autoritatívna, vypočítavá manipulátorka. Chvíľami na mňa pôsobila ako egoistická koketná nymfomanka. Avšak treba si uvedomiť i to akú traumu prežila, keď prišla nespravodlivosťou a špinavými záujmami kráľovského dvora o svoju životnú lásku. Urobilo to z nej pomstychtivú mrchu, má na to právo. Som zvedavý ako sa bude ďalej vyvíjať jej príbeh. *** (06.05.2017)

Z tohoto filmu dychá romantika a i když se na romantický filmy raději nedívám je tohle prostě klasika mého mládí a jeden z důvodů proč milovat francii, jedním slovem nádhera a francouzi prostě uměli bezpochyb nádherné historické filmy a taková dávka dobrodružství a romantiky dýcha z málo kterého z nich, možná j eto jen z nostalgie, ale ja si u tohoto filmu pamatuju snad všechny pasáže a nestydím se za to a to se cení! Alespoň u mne. (29.03.2007)

Druhý díl ze všeho nejvíc připomíná Cimrmany, tedy v tom, s kým skutečně slavným své doby se Angelika potkala - a s některými i vyspala. Jak zhruba dvakrát nebo třikrát zopakuje Plessis de Belliere - je to pouze vypočítává mrcha. Zvláštní, že tenhle díl nemá v oblibě ani moje žena.Není divu, na téhle Angelice, vypočítavé mrše, nic romantického není. (10.12.2018)