Philanthrop

Je to hodně láskyplné. A taky je to hodně pohádka, protože všechno tady do sebe zapadne (spolužáci, přátelé, rodiče i jedna učitelka). Ani si nemyslím, že to je jenom pro mladší publikum. Dovolím si použít slovo "moudrý". Moudrý člověk se nechá unést, zvláště pohádkami. Přeji Vám to.

Je to citovka. Je to o životě, jak by asi mohl vypadat u dvora před 170 lety, kdyby ho zaznamenával někdo s dnešním chápáním člověka a hlavně emancipace ženy. Jo, je to emancipované. A proto je to tak dobré. Podobně jako https://www.csfd.cz/film/1172586-marie-terezie/recenze/.

Po shlédnutí skoro všech Dolanových filmů usuzuji, že je géniem svého a našeho  filmového boje za lepší svět, v němž je člověk lidštější, než si troufneme představit. Je umělecky něžný přes brutalitu, v níž žijeme. Je brutálně přísný k naší hrdosti, že tento svět, tedy naše společnost je docela OK. Není a ještě dlouho nebude! Mezilidské vztahy jsou tím nejcennějším, co máme. A také tím nejkomplikovanějším. Matthias a Maxime, stejně jako většina ostatních Dolanových filmů, končí optimisticky. Tento poslední film až moc optimisticky. Přitom to nejsou vyumělkované báchorky na dobrou noc. Myslím, že Dolan záměrně vytváří naději, která nemá jenom zpříjemnit divákův čas u plátna nebo u obrazovky. Dolan nechce vytvářet iluzi dobrého konce, ale chce, abychom se o dobré konce sami zasloužili, abychom se k nim prožili. A já mu za to moc děkuji.

Snad jsem byl pouze dobře naladěný, ale mám pocit, že tohle veledílo bude slavné. Jeho výživnost čistě řemeslná, ale i mnohovrstevnatě obsahová je nevyčerpatelná. Není to jenom o komunismu, není to jenom o Vachkovi, není to jenom o filmu. "Dobrý film se musí odehrávat ve vás." (Vachek) Je to filosoficko-politicko-historicko...-umělecký epos.

Tož za mě jeden z nejlepších politických dokumentů polistopadové ČR. Snaha o objektivitu, vyjádření protistran, přitom tne do živého. Lepší obrázek o ekonomickém a morálním rozkradení jsem neviděl, každý soudný člověk může mnohé pochopit. Česká mafie stále pokračuje ve své politické dominanci. Tohle by měli vysílat každý týden aspoň měsíc před volbami do parlamentu.

Máte tři možnosti: 1. Buď nevěříte v genialitu vůbec -) na zabavení si najděte něco podstatně jiného. 2. V genialitu věříte, ale to je asi tak vše. 3. Věříte, moc věříte, ne jako puberťák, ale jako "postpubertální předpuberťák" -) pak umíte skutečně milovat a ten film si vás zamiluje. P.S. Doufám, že už nejsem puberťák.

Sice se jedná o "typicky český odlehčený film" (a je mi líto, že nejsme už několik dekád příliš schopni vytvořit umělecky avantgardní film), ale musím uznat, že poslední minuta je skvělá. Mám pocit, že se do ní celý film soustředil, takže celkové vyznění hodnotím vysoko, výše něž Kobry a užovky, u nichž jsem se místy nudil.

Jde o hraný dokument konečného řešení židovské otázky 20. ledna 1942, jemuž předsedal náš tehdejší protektor Heydrich. Kdyby Němci vyhráli, "vyřešili" by 11 mil. evropských Židů. Je tu však k vidění i jemná psychologie názorových střetů, které nakonec ponechají nevyřešenou otázku židovských míšenců.

Je to sice TVfilm, ale u mě dosáhl kvalit velkoplátnového skvostu, a to nejen svou pestrou výpravou, ale i obsahem. Neskutečný pravdivý příběh černošského míšence během rozkvětu fašistického nacismu mistrně zachycuje mnohé podrobnosti fašistické zrůdnosti, jejímž obdivovatelem se částečně stane sám Hans-Jürgen, dokud nepotká skutečného Žida. Tento film může jenom příjemně překvapit. Bohužel jsem nenašel verzi s českými titulky. Existuje?

Kromě příjemného vykreslení postav a děje mě nejvíc zaujal důraz na archetypální vztahy a vzájemnou komunikaci. I když předloha pracuje spíš s tématem hranic vědy a lidského chápání, pro mě zůstává nejpalčivější a nevyřešenou otázkou, která podle mě zazní na konci filmu: proč byl vztah k otci tak důležitý?