Kaka

Rozhodně nejexotičtější slizké dobrodružství z celé série. Ani zdaleka tak tajemné jako jednička, militantní jako dvojka, či depresivní jako trojka. Čtvrtý Alien je něco mezi komedií (výtečné hlášky), hororem (spousta slizu všude kam se podíváš, neúspěšné pokusy s klony) a klasickým scifi, plným hitech zařízení a robotů. Jeunetova ruka je zde krásně vidět především v pohybu kamery a komponování některých scén. Technicky samozřejmě vrchol a scény pod vodou jsou ultimátní. Překvapivě i Sigourney má stále charizma.

Zde poprvé hrají v této kultovní sérii hlavní roli dva klíčové elementy. Tím prvním je samozřejmě neoddiskutovatelně Vetřelec samotný, druhým se stává depresivní a skličující prostředí spolu s morálkou a psychickými profily odsouzenců. Masoví vrazi, násilníci, pedofilové. Fincher už ve své prvotině odpadem skutečně nešetří a jeho kamerové eskapády (pohled očima vetřelce) už zde nabírají ty správné obrátky. Bohužel je zde monsutrum zase jen v jednotném čísle a navíc při celkovém záběru až otravně počítačové. Zde je oproti druhému dílu lehký downgrade. Atmosféra je však geniálně depresivní a hra se světly je naprosto geniální. Za zmínku stačí například nasvícení backgroundu při pitvě. Zvírazněné obličeje střídané krátce snímanými makrodetaily ostří skalpelu je neskutečně sugestivní. Rovněž vězňové mají působivě napsané charaktery a konec v podání Finchera celkem ani nepřekvapí. Rozhodně progresivní a nejpodivnější Vetřelec.

Zcela jednoznačně nejlepší díl slavné série. Cameron už zde potvrdil neskutečný talent a vizuální cítění a vtiskl snímku svůj jedinečný režijní rukopis. Akce je fantastická, syrová (v rámci žánru) a "opravdová". Stejně tak charaktery jsou na takovouto scifi nezvykle hutné a propracované. Komando mariňáků je jedna velká cool banda hláškující rychleji, než střelba z jejich kulometů. Konečně taky vidíme obávaného predátora ve své plné kráse a síle a není to už jen ten "týpek v převleku". Sigourney je zde ještě více sympatická a především její proměna v průběhu filmu z bojácné poradkyně v ostřílenou vojandu je geniální. Hudební doprovod minimalistický a Android Bishop dnes již doslova legendární. Společně s Blade Runnerem jasně nejlepší scifi osmdesátých let.

Scottovi se nedá upřít režijní zdatnost a cit pro jedinečnou děsivou atmosféru, ale po tolika letech už to nepůsobí zase tak děsivě jak před deseti, dvaceti lety. Originální scénář, skvělí herci a výtečná režie, depresivní hudba a skvělá ďábelská atmosféra. Přednost dám ovšem militantnímu Cameronovi

Cameron si vždy prosadí svou a jak si dupne, tak to prostě všechno bude. Od systému natáčení, stavby mizansceny, hereckého obsazení až po ty nejdrobnější dekorace a drobnosti. Režisér je to však naprosto geniální a co se potenciálu týče, zřejmě v Hollywoodu jen těžko existuje nějaká konkurence. Propast má především v závěru nesmírnou sílu a dvojice Harris - Mastrantonio je typově tak dokonale zvolená, že se tomu až věřit nechce. Přítomnost komplikovaných vizuálních efektů nikterak nebije do očí a vše je přesně tak, jak má být.

Intelektuální film pro ženy.

Joel Schumacher je skutečně zvláštní člověk. Dokáže natočit sračky typu Batman a Robin, ale na druhou stranu dokáže natočit pecky typu Falling Down či 8mm a právě jeho další počit Phone Booth se v jeho filmografii řadí na absolutní vrchol, protože má všechno co má film tohoto žánru mít. Skvělého hlavního hrdinu, až démonického padoucha, strhující atmosféru, vynikající kameru a solidní hudební doprovod.I proto je Phone Booth jeden z nejlepších thrillerů roku.

První díl a zároveň originální a největší zábava. Pak už to bylo jen a jen horší.

Příliš jednoduché, ploché a v druhé polovině i těžko uvěřitelné, nicméně Fuqua ví kdy je limit patosu vyčerpán a drží naštěstí drsné vojáky na uzdě a nehraje histerické divadlo o nápravě srdcí a touze pomoct nevinným za cenu vlastního života - jde to věru i bez divadla. Škoda tak nevěrohodně konstruované akční scény na konci. Ocenit se dá tak kromě výborného Willise i čistka vesnice a především pak vykreslení vojenské jednotky - jejich komunikace, chování, jednání. Jako v jednom z mála filmů s válečnou tématikou je právě zde na tyto atributy dán velký důraz a celé to vypadá maximálně realisticky.

Scorsese se vrátil. Pro mě osobně jeden z vrcholů historického žánru. Skvělé kulisy a Daniel Day-Lewis. Není to rychlé, není to dravé. Nebál bych se to nazvat poctou klasice. Tedy pomalé vypravování s důrazem na postavy, s mininem vizuálních efektů, podbarvené dobovou hudbou. Impozantní freska.