NinonL

Kavkaz - země, kde se nevaruje před ránou nožem, neberou zajatci. Země, kde se nezápasí na žíněnce, ale na tvrdém plechu. Ledacos o této zemi bylo řečeno ve filmu 12 N. Michalkova, hodně jsem se dověděla i tady. Tvrdý život místních obyvatel, válečný stav s Ruskem. Snaha otce získat zpět svého syna a matky získat zase toho svého. Jak to dopadlo, uvidíte sami. Moc krásný protiválečný film. Je mi líto, že Sergej Bodrov ml. (představitel "sympatičtějšího" Rusa) zemřel tak mladý, byl to velký talent. Osudným se mu stál právě Kavkaz.

Film se mi líbil. Je jasné, že všichni se snaží své hrdiny (i "hrdiny") idealizovat. Nejen Rumuni, i my máme své kulty osobnosti, staré i novodobé. Draculovo jednání ve filmu mělo logiku, vystupuje jako velmi moudrý a uvážlivý státník. Tresty nabodávání na kůl nebyly samoúčelné, měly smysl. Stačilo zabít mnohem méně zločinců, ostatní si ze strachu další rozmysleli. Líbila se mi taktika, politika i zobrazení intrik kupců a lichvářů, kteří zasahovaly do politiky. Do země vstupujícím Turkům otrávil Vlad všechnu vodu v okolí, napadal jejich tábory v noci. Turci neměli šanci. Zničila ho až zrada, koho jiného než kupců, kterým přitom poskytl ve své zemi dobré podmínky. Závěrem chci dodat, že ženy ve filmu jsou. Pracují na poli a velký Vlad se na ně chodí po rozbřesku kochat jako tatíček Masaryk. Aby nedošlo k omylu, Dracula není hanlivé označení, ale dědictví po otci, jež byl členem Dračího řádu uherského krále Zikmunda (syna Karla IV.).

Krásná i smutná romance "po turecku". Dva naprosto odlišní lidé se setkají na útěku před realitou. Jakmile to začne vypadat, že by mohli najít společnou řeč, zasáhne osud a zase je na čas rozdělí. I po uplynulých letech stále vědí, že k sobě patří, jenže ... Jenže někdy se prostě nemůžete vrátit ani k milovanému člověku, protože vedle v místnosti slyšíte něco, na čem vám záleží ještě víc.

Poslední cca čtvrthodina je fantastická. Nikita Michalkov, který se do té doby nijak moc neprojevil, dodá filmu zcela jiný rozměr. Za to uděluji pátou hvězdu. Jinak směska naprosto rozdílných a více méně nesympatických členů poroty má smysl. Mně byli, na rozdíl od Friedkinova nebo Lumetova filmu, nesympatičtí všichni. I ten, který hlasoval "nevinen" jako první. Jenže když postupně odvyprávěli své příběhy, začala jsem chápat, proč jsou jací jsou a že moje antipatie nemusí být správné. Film se mi hodně líbil, taky prostřihy z hrůz války v Čečensku i na obviněného chlapce byly skvělé. Chce to zkrátka ty skoro tři hodiny vydržet, vnímat psychologické rozbory jednotlivých postav a výsledek se dostaví. Z Nikity Michalkova v závěru jsem téměř omdlela blahem.

Pohádkově krásná Larisa (Larisa Guzeeva), zhýralý, ale děsně šmrncovní syčák Sergej Paratov (Nikita Michalkov), spousta dalších lidiček, do toho emotivní cikánská hudba ... Romance jak má být. Láska, pohrdání, krutost, intriky, maloměšťáctví, vzrušení, slzy, všechno vrchovatou měrou. Skvělý film, který zasáhne duši.

Moje první platonická filmová láska - Michael York jako D'Artagnan :-) Humorné a lehce parodické zpracování Dumasova příběhu patří v tomto žánru k nejlepším. Všichni mušketýři jsou velmi charismatičtí, Constance - R. Welch krásná a svůdná, Mylady Winter - Faye Dunaway intrikánská a zákeřná. Neobvyklé se mi zdálo obsazení Charletona Hestona do záporné role kardinála de Richelieu. Ale zvládl svou roli skvěle.

Plný počet dávám hlavně za konec. Tak bezútěšný a smutný. Ztracené roky, ztracené životy ... Tento film se dá opravdu nazvat eastern. Berija po Stalinově smrti propustil na svobodu všechny vrahy a celé podsvětí. Ti pak bezprizorně putovali zemí, loupili, znásilňovali, kradli, vraždili. Politických vězňů, mezi něž patřili např. i vojáci zajatí Němci ve druhé světové válce, se však amnestie netýkala. A mnohdy byli jediní, kdo vesničany bránil ... Ráda bych také upozornila na Valerije Prijomychova, který už bohužel zemřel. Svou roli ztvárnil skvěle.

Váhala jsem nad plným hodnocením, ale za konec ho dám. Smutný a nešťastný život veselé a věčně usměvavé "staré panny" mě dojal. Líbila se mi i její maloměšťácká matka i Petr Čepek, se kterým by asi nikdo jiný nedokázal žít. Film si určitě někdy pustím znovu, abych si ještě jednou vychutnala jeho hloubku.

Musím dát plný počet, protože film je od začátku do konce velmi napínavý a zajímavý. Oba představitelé hlavních rolí - vatikánský inkvizitor i římský šéf Gestapa - jsou stejně famózně zahraní. Závěrečné titulky popisují skutečnou událost, podle níž byl natočen. To nevím ani to nechci hodnotit. Byla jsem hodně zvědavá na konec, jak se kladný hrdina zachová. A nezklamal mě. Opravdu vynikající vatikánské válečné drama.

Krásný komentář, s nímž se ztotožňuji, napsal Marigold. Film je nesmírně silný a nečekala jsem takovou facku na závěr. Lidé jsou stále stejní. Kradou, když jim to "někdo" dovolí (nebo je zneužije, aby získal spoluviníky). Když okradený zemře, jdou "statečně" do průvodu odsoudit režim, jehož byli/jsou součástí. A ještě není hrob zasypán, už se veselí a tančí na jiné slavnosti. Masky na jejich tvářích byly všeříkající. Komunismus byl hrozná doba, ale tento film není o komunismu. Je o nás, lidech, v jakékoli době.