Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární

Recenze (653)

plakát

The Spider and the Fly (1931) 

Muší slavnost, všichni se veselí, klídek, idylka. Chudák pavouk brnká mouchám na svou pavučinovou harfu ku tanci, a když mu jedna neohrabaně padne do sítí a její druh z něj následně vymotá celičkou přízi až na "kost", začnou se proti němu chystat úplné manévry. Bojové vážčí letouny shazují bomby s pepřem, následují láhve, jehly, postřiky, připravená mucholapka... proti takovému hmyzímu spiknutí je smutný hrdina tohoto příběhu bezbranný jako King Kong na věži.

plakát

The Mystic Swing (1900) 

Dva kouzelníci, levý přičarovává, pravý nechává mizet. Dokáže si ale poradit i s takovým kalibrem, jako je kostlivec? Právě zde se láme chleba...

plakát

Alice's Wonderland (1923) 

Napůl hraný, napůl animovaný filmeček, který Disneymu otevřel dveře do Hollywoodu. Walt Disney se v něm – ve svých 22 letech – sám objeví a provede hlavní hrdinku Alice (hrála jí Virginia Davisová, teprve čtyřletá!) po animátorském studiu, kde i sebemenší kresby ožívají. Alici (u nás by to byla spíš Alenka) se pak zdá o kresleném světě Cartoonland, kam ji doveze bezstarostný vláček, okouzlí všechny vlastním tancem s prvky charlestonu, který tehdy ve světě skutečném pozvolna šplhal na vrchol popularity, a pak už jen prchá před lvy překousavšími mříže klece. Ti ji nakonec doženou až na okraj propasti...

plakát

The Old Army Game (1943) 

Druhá světová válka byla v plném proudu (v den premiéry dopadaly prvně bomby i na Vatikán), a tak snad ani nepřekvapí, že tu Donald vystupuje jako voják. Rozjezd, kdy se přikrádá do kasáren a seržant Pete na něj číhá, je sice pomalejší, ale od půlky už se jede naplno. Donald mistrně hraje skořápky se sebou a prázdnými bednami, po menší nehodě pak už už vidí svoji dolní polovinu stoupat se svatozáří do nebe :)) – a přichází pohnuté momenty přibližující utrpení válečných invalidů –, aby se s ní následně opět setkal (nikdy jsem neviděl nikoho se víc radovat z vlastních nohou :), a závěrečnou honičku zpomaluje omezení rychlosti. Jestliže lubospoti postrádá více invence, mně jí připadalo dost a dost – zvlášť když si ještě vybavím scénu, kde se Donald obrysem i pohybem vydává za zajíce. :)

plakát

Donaldovo dilema (1947) 

Naprostá zbytečnost. Po náhodném zásahu květináčem Donald ztratí svůj kachní hlas, začne prvotřídně zpívat a ke své lásce Daisy se už více nezná. Ta se z toho zblázní, uchyluje se k sebepoškozování (to hryzání vlastní ruky docela nahání hrůzu) a i u psychoterapeuta hysterčí a zničí mu glóbus. Ten jí přesto pomůže a z nějakého důvodu šeptá, i když je to už naprosto předvídatelné. Snad jen tehdy sedm let stará písnička z Pinocchia to zachraňuje. Nejlépe ale uděláte, pustíte-li si ji samotnou, bez nutnosti připravovat se o sedm minut života zhlížením tohohle animáku.

plakát

Canine Casanova (1945) 

Podivný, sexistický Pluto z konce druhé světové války. Ukazuje, že někdy je potřeba, aby se ten druhý dostal k někomu ještě horšímu, než jsme my; pak se mu dostaneme do přízně mnohem snáz. Nutno ale podotknout, že Pluto se k vytoužené jezevčici chová stejně jako její spoluvězni z útulku... To už však možná prozrazuju moc. Závěrem ještě podotýkám, že mrkání Plutovi opravdu nesluší.

plakát

Good Scouts (1938) 

Na 38. rok dost vtipné a taky trochu roadrunnerovské. Pokusem o pokácení zkamenělého stromu to začíná, kulminuje to zcela ovázaným, paralysovaným Donaldem pokrytým medem a v závěru přichází ještě zákeřný gejzír o dvanácté plný nečekaných nástrah. :)

plakát

Simpsonovi: Maggie zasahuje (2012) 

Neurazí, nezaujme. Pěkná hudba, ale Maggie a běh, to k sobě moc nepasuje. Navíc ta pointa moc nedává smysl, jakkoliv vypadá efektně.

plakát

Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna v Semaforu (1970) (divadelní záznam) 

Vlastně jediný vydařený výstup je skládání vlastní písničky ("Onehdy jsem po ránu točil klikou lanovky, když jsem předtím posvačil trochu teplé vánočky" ... "a v dáli mě zdravila svými větvi jedle" :)), kde se také objeví narážky na tehdy aktuální "Eloise" od Barryho Ryana (1968). Povídka o praseti se moc nepovedla, miláček George jakbysmet a hudební čísla mají sestupnou tendenci - až k hořkému konci s rozdováděnou Naďou Urbánkovou.

plakát

Pojistka smrti (1944) 

Film noir se vším všudy. Váhal jsem sice mezi 3 a 4, přece jen hlavní hrdina Fred mi připadá nedůvěryhodný (vůbec tomu Keyesovi neoponuje, aby vypadal věrohodněji), ale je to aspoň rafinované – na to, že adaptovaná Cainova kniha byla inspirována skutečnou událostí z 20. let. Nejlepší postava je jednoznačně vyšetřovatel Keyes. :)