Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (201)

plakát

eXistenZ (1999) 

Pět hvězda a ještě pět navrch! Jak je možné, že jsem se k tomu dostal tak pozdě? Nejen, že aktualizace na současnost je ještě tísnivější, ale i ona zpětná nerealizovatelnost reality je zde tíživější než třeba v pozdějším - a tolik opěvovaném - Inception. Hned jsem si to pustil znovu a s objevem závěru (který je možné tušit už během poslední třetiny) jsem si všiml i toho podivně provokujícího herectví hlavních postav.

plakát

Poznáš muže svých snů (2010) 

Může se zdát, že je to zase lehké a komediální, jako další Allenovy filmy z tohoto období; vybízí k tomu uvolněná hudba, světlé interiéry i exteriéry. Co se ale může během sledování jevit poklidně a v některých momentech odlehčeně, je však během děje neustále narušováno a v závěru smeteno, až připomíná ty nejtíživější Allenovy filmy (Interiéry, Září, chybí snad jen ona krutost z Manželů a manželek): Roy odcházející z nemocnice, Sally loučící se se svým šéfem, Helena, když odmítá dceři půjčit peníze, Alfie, který musí žít s tím, že dítě nejspíš nebude jeho - hlavně záběry na jejich tváře v tyto momenty.

plakát

Šťastné dny (1991) 

Nádherné a skvostné. Pokud se vyznáte v Beckettově díle, budete se smát od začátku do konce!

plakát

Tajemná vražda na Manhattanu (1993) 

Námět je moc dobrý (jako jsou Allenovy běžně) a úvodní píseň je naprosto skvělá (když kamera krouží nad Maddison Squere Garden). Allen si do svých filmů vybírá hlavně skvělé herce, jeho scénáře jsou o vztazích a vztahy mezi sebou mají postavy. Silné charaktery a charakterní herci - výteční byli Alan Alda (když srovnám jeho postavy zde a ve Zločinech a poklescích, jsou krásně vidět jeho herecké schopnosti, variabilita charakterů, které zvládne) a Anjelica Huston (srovnání se stejným filmem, taky úplně jiná postava). Nedržím si však už tolik v paměti staré noirky, abych odhalil všechny aluze a náznaky, tak mi to ve výsledku přišla jen jako další newyorkská allenovka s detektivní zápletkou (není jediná). A postava Diany Keaton byla chvílemi opravdu neuvěřitelně otravná.

plakát

Nepijte vodu (1994) (TV film) 

Hrozně uřvané. Allenovu postavu bych pustil zpět na ulici už po prvních dvaceti minutách.

plakát

Zločiny a poklesky (1989) 

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí.

plakát

Manželé a manželky (1992) 

-God does not play dice with the universe. -No, he just plays hide-and-seek. Jediný vtip na úvod filmu a odtud dál už je to víc než jen drsné a kruté. A to nejen tématem (Allenovým často zkoumaným), ale i stylem zpracování, který v některých chvílích připomene právě tu odosobněnost, která způsobuje mnohem větší etické stanovisko proti, jako tomu bylo u některých filmů Vinterberga a Triera.

plakát

Hell & Back (2015) 

Až zase tak špatné to na kocovinové odpoledne určitě není, ale tento druh humoru se začne opakovat rychleji, než by rád.

plakát

Spotlight (2015) 

- And ofcourse there is a church. And a playground. --- Stejně jako mí milovaní Všichni prezidentovi muži je i Spotlight brutální smrští jmen, a tak je třeba se na film co nejdříve podívat znovu, aby bylo jasno, o kom a proč se s kým a o čem mluví. Ze začátku pozvolné a nejisté se později stalo thrillerem s rychlým tempem, které už do konce příliš nepolevilo. Téma je silné (ač už jsem o něm pár filmů viděl) a není divu, že se Akademii zalíbilo (ač - pravda - nebylo ten rok moc z čeho vybírat). Krásné a silné jsou i záběry, kdy kostel zpovzdálí neustále novináře pozoruje. Netušil jsem, že je na tom Boston až takto, ač je to město irských katolíků, myslel jsem, že integrace už tyto struktury rozestoupila. V amerických filmech je vždy třeba trošku odpouštět klišé a kýč (čest výjimkám: Mapy ke hvězdám, Inter Vice) a i tady jsem musel překousnout dva výlevy Marka Ruffala (který je mimochodem skvělý a celou dobu se krčí a šklebí jako Quasimodo). Ale jinak nic. Skvělé. Vážně.