Haniczka

První povídka za čtyři hvězdičky, druhá za pět, poslední za jednu - průměr na polytechnickém institutu a po započtení koeficientu zrychlených záběrů činí 3.

Italské blázniviny střižené ruským bizárem v tom nejlepším rozpoložení, které patrně mohla Evropa v polovině Studené války nabídnout (kromě ruského baletu v Paříži a italské zmrzliny v GUMu). Neuvěřitelné množství gagů, které jsou vtipné samy o sobě, bez zlého úmyslu a jednotvárnosti. Film baví i po 50 letech.

Malá Strana plná dětí, to už dnes není. Dodneška nechápu, proč ta Gábina nešla na herectví. Zas tolik takhle pěkných holek s talentem jsme neměli...

Dojemný a pěkný příběh s odkazy na původní legendární seriál, skvělá kamera Martina Žiarana a herecké výkony rovněž pěkné. Nadsázka a humor je vyvážen emocemi a jasnými motivy postav, a tak není třeba už nic dodávat a užít si to vánočkově. Jen přemýšlím, zdali by to nebylo ještě o foust lepší na sněhu...ale to už je jen popelková deformace.

Ultimátní studiový bizár s líbivými písničkami. Slepenec geniality, absurdity a dada. Um dada um...

A safra, je tam vo jednoho míň...a to je dobře nebo špatně?

O čem ten film vlastně je? Chtělo trio Svěrák svěřit divákům pocity stárnoucího spisovatele? Nebo těžko uchopitelné přesahy mravní? nebo ten pocit mezi nebem a zemí? Nečetla jsem povídky, možná jsou vskutku dobré, ale ve filmu fungují slabě asi jako plamen svíčky. Figura Terezy je sice k podívání a Vojta je také pěkné chlapisko, ale o čem to proboha vlastně celé je? Vratné lahve - rozumím. Akumulátor 1 - rozumím. Obecná škola - rozumím. Kolja - rozumím. Betlémské světlo - nerozumím.

Miluji kachyňovy filmy. Avšak zde se mistr kachyňul účinkem. Sledovat vcelku nudnou procházku po nemocničním areálu, aby se starý pán došmeural k oknu a dal si páveka, s byť zajímavou liščí hudbou, na to jsem nestačila. promiň Karle, tudy ne...

Velmi podařené pravěké drama se slušnou výpravou - Alpy nikdy nemohou nikoho zklamat (snad kromě těch, kteří tam zemřou - promiň Otzi). Režijně čisté vyprávění o jednom lovci, u kterého se nelze nudit ani na chvíli. Snad jen jeden detail - kdo proboha řekl Vogelovi, že má zakládat šíp zrovna takhle? Je to ten nejnesmyslnější způsob. Otzi si ho bral za končík, jako všichni...

Snahu tvůrců Schmidt/Pavlík v jejich pravěké trilogii oceňuji navzdory faktu, že Štorchův příběh by si zasloužil lepší scénáře a zejména produkci. I přesto se na to dá dívat, zejména kvůli Bartoškovi a paradoxně nevadí podivně stylizovaná elektronická hudba, která místy přechází v diluviální disco.