Haniczka

Na mě to působilo, jako kdyby se celý štáb a ostatní seběhli kolem odpočívajícího Rudolfa Hrušínského na plovárně a natočili film. Rudla mě prostě svým bezstarostným klidem bere dech!

"My bysme rádi věděli, kde je Mlíkař a kde je Profesor filosofie a vůbec kam se poděly všechny ty zlatý starý časy, kdy si jeden druhýho vážil a kdy se lidi měli rádi." Rudolf Hrušínský pak symbolicky činí rukou mladému Neckářovi a Šmeral/Nejedlý - káže svou ručičkou též. Jak symbolické...

Ve filmu je možné vidět i samotného pana Hrabala u své chaty v Kersku u Nymburka, jak vynáší žumpu a hnojí.

Film Bellevue mě zaujal nejen brilantním Rudolfem Hrušínským a Blankou Bohdanovou, krásnou hudbou a dlouhými záběry, ale také svojí symbolikou 68' roku, který se proplétá skrze osud malých lidských bytostí, které prostě potřebují něco se svými životy udělat a neví ani co a neví jestli na to mají sílu. Chuť utéct pryč, někam, kamkoli, jen prostě pryč odsud. A když už tam budeš, hlavně se nevracej. Třeba se zab, ale sem už se nikdy nevracej...Krásné.

Úžasné dlouhé záběry, úžasná Marie Drahokoupilová, úžasně mladičký Josef Abrhám a úžasná hudba.