Blizzard

Hezký rozjezd, výraznější momenty jako je pád letadla nebo tučňáci kradoucí auto mají v tomto snímku bohužel minoritní podíl. Většina příběhu se motá jen kolem návratu ztraceného "krále" džungle a jeho strastí, který bych ale v klidu vynechal. Tučňáci, Gloria, Moto Moto, lemuři a stará babka nakopávající všem zadek, to je ta zábavnější část druhého pokračování Madagascaru. Vizuálně je film na dobré úrovni, alespoň pokud si odmyslíte druhové klony zvířat, pozadí Afriky a podání barev je ale kvalitní. Hans Zimmer a jeho poskládaný úvodní motiv z jiných filmů je sice fajn, ale klonovat ho do dalších částí s drobnými úpravami již nemusel. M2 je místy zábavný, avšak zapomenutelný animák s neatraktivním příběhem, který stojí za vidění jen díky několika málo zvířecím postavám, tedy pokud nejste zrovna milovníky celé zoo, pak se vám bude jistě líbit celý. Pokladničky ale naplnil více než dostatečně a tak bych se nedivil, kdyby byla jeho třetí část již na cestě. (6/10)

Je to již pěkná řádka let, co jsem viděl Johna Wayna hrát a i když je zde jen v TV, nostalgie vzala za své a při pohlednu na stopáž tohoto "zázraku" jsem zavzpomínal na The Longest Day, který se mi tu válí v originálním znění již více jak 20 let na VHSce. Stejně jako já se vrátil do minulosti, i hlavní hrdina si po úvodní části ze současnosti, odehrávající se na poště (zdravím Barta), začne vybavovat své vzpomínky z doby války. Děj se přenese do minulosti, přesněji do období WWII roku 1944 a nechá nás sledovat příběh čtyř čokolád. Rovnou bych řekl, že film to není vůbec zlý a čekal jsem katastrofu. Rozhodně není tak špatný, jak hlásá bídné hodnocení na IMDB, ale na pochybnou objektivitu tamních výsledků jsme zvyklí již nějakou dobu. Proč se tedy nejedná o další válečný trhák? Odpovědí je více. Hlavní příčinou je příliš rozvleklý a nevyvážený děj, samozřejmě nemusí jít o 2h dlouhou bitevní vřavu, ale kvalitních válečných scén je tu bohužel minimum. Snímek se dále zabývá až příliš mnoho času postraními charaktery, čímž jen nafukuje pomyslný balón více, než je potřeba ke zdárnému letu. Ve filmu uvidíme v podstatě jen 3 výraznější momenty - počáteční překročení řeky, jatka před kostelem a závěr samotný, což je na tak rozsáhlé dílo skutečně málo. Spike Lee se zkrátka snažil udělat až příliš mnoho, tentokrát to ale nevyšlo tak, jak bych si představoval a otřepaná fráze "Méně znamená více." je v tomto případě na místě. (6/10)

The Beast Stalker je zajímavá kriminální skládačka, která zaujme nejen automobilovou honičkou se sypajícím sklem. Přísný policajt dodržující pravidla pronásleduje se svými kolegy bandu kriminálníků, přičemž se stane neštěstí, které zanechá šrámy nejen na těle, ale i na duši. Když nelítostný zloduch unese malou holčičku, shodou okolností je to dvojče, které policista potkal již dříve, vypadá to na malé déjà vu. Matka chce svou dceru zachránit na vlastní pěst, ale odhodlaný strážce pořádku se vydává na stopu proradnému únosci. Od filmu nečekejte žádnou akční přestřelku, spíše se jedná o pozvolnou hru na kočku a myš, která vás udržuje v očekávání. Film to rozhodně není velkolepý a má své mouchy, ale určitě je emocionálně napjatý, dramatický, charaktery jsou dobře prokreslené a snímek uzavírá pěkný poeticky zpomalený konec, který sjednotí předchozí děj v jeden celek. (7/10)

Místy příliš dokumentaristické a celkově nevyrovnané. Navíc nemohu odolat a nesrovnat s Frantíkem Richetem a jeho rovněž dvoudílným dílem - Mesrine: Part 1 - Death Instinct + Mesrine: Part 2 - Public Enemy #1. Přestože je tohle Soderbergh, otevřeně se přiznávám, že se jedná o nebe a dudy, kde je Che Guevara zatím to horší. Abych jen nehanil, Benicio Del Toro samozřejmě zaslouží velkou pochvalu za svůj zdařilý herecký výkon. Che rozhodně není masovým hollywoodským trhákem, což by někdo po sérii Dannyho parťáků mohl i čekat. Che je jistým odklonem od mainstreamu a počet hodnotících zde i na IMDB včetně zaplněnosti kinosálů při projekci filmu je toho důkazem. Tento snímek je a bude viděn jen určitou vyprofilovanou skupinou diváku se zájmem o tuto postavu/historii a zbytek bude povětšinu zklamán, protože se nedočká argentinské verze Ramba. Druhá část by si mohla své místo znatelně upevnit nebo sáhnout ještě k vyššímu hodnocení, ale dle jistých indicií se obávám, že se tak nestane a diváci revolucionáře s klidným svědomím přeskočí nebo si raději pustí konzistentnější The Motorcycle Diaries o mladém lékaři cestujícím po Latinské Americe na staré motorce Norton 500 a nutno dodat, že je pronásledován krásnou hudbou. (6/10)

Simon Pegg jako Sidney a jeho trable, aneb cesta za slávou a (ne)štěstím. Hlavní slabina filmu spočívá v tom, že nenabídl, co sliboval. Jinak řečeno, ujetou a vtipnou podívanou. Ne, že by původní premisa nebyla splněna, on je film místy dost bláznivý i zábavný, ale neplní to zkrátka v dostatečné míře. Navíc se opět zvrhne v klasickou romanťárnu a se zábavou je v podstatě konec. Teď si nemohu odpustit malou kulturní vložku. Když si vybavuji Simona Pegga v převleku upíra na maškarní zábavě smetánky, svou mimikou i vizáží mi do značné míry připomínal Rowana Atkinsona a pokud by měl stejné líčení, asi bych je od sebe ani nerozeznal. Zpět tedy k tématu, Sidney dostane příležitost pracovat pro slavný časopis Sharps a naivně doufá, že do něj přenese své běsnění spočívající v pití, drogách, výtržnostech na večírcích, sarkastických poznámkách apod. radovánek, na které je zvyklý ze svého života v Londýně. Zde se seznámí se spolupracovnicí Alison - Kirsten Dunst, ušláplou puťkou z kanceláře, která ale ještě není úplně ztracená. Film je z části o prohnilém světě celebrit, jejich vrtoších a vzájemného lezení si do zadku, díky Alison se ale snímek začne pomalu ubírat trochu jiným směrem a jak dopadne je už zřejmé od jejich prvního setkání. Sice se na scéně i nadále objeví další trapasy, ale film se postupně začne měnit v romantickou komedii. Když o tom tak uvažuji, nakonec mě asi více potěšilo duo Gillian Anderson a Kirsten Dunst, než samotný Simon Pegg hrající si v redakci na idiota, který chce do postele dostat každou celebritu. Tenhle film se to zkrátka bojí rozjet na plné obrátky a chybí mu pořádné koule asi jako oné striptérce s penisem. (6/10)

Tento film ve vás již po několika minutách začne vyvolávat řadu otázek. Kdo je Ben, proč vybraným jedincům pomáhá nebo jaké jsou jeho skutečné úmysly. Po sérii několika flashbacků vám již začne svítat, o co tu kráčí. Problém však je, že se film dále táhne skoro dvě hodiny, než se konečně dostane k plánovanému cíli. Z traileru jsem navíc nabyl chybného dojmu, že se bude jednat o trochu mysteriózní snímek, ale nakonec se z toho vyklubalo depresivní (romantické) drama s výborným Smithem, který hraje slušně na city. Film nás trochu poučí o životě, ukáže nám, že ještě stále existuje dobro v lidech a nakonec se dozvíme, jak vypadá pravé sebeobětování. Seven Pounds ve mě vyvolal akorát rozvleklost, místy nudu a kupodivu i obyčejnost. Což je hlavní chyba tohoto snímku, měl jistě působit epicky, dojemně a čistě. Nakonec jsem si alespoň mohl odnést poučení - nevolej když řídíš. Naštěstí pro mě, autem nejezdím… (6/10)

Malý, zato kvalitní snímek a zároveň příjemný film o nepříjemných pocitech. Melinda byla veselá dívka, měla partu kamarádek, když se cosi změnilo a rázem se z ní stala depresivní holka, která v sobě dusí neštěstí (lehce odhadnutelné) jedné osudové noci. Jak se příběh postupně rozmotává, na povrch vyplouvají události, které její duševní stav zapříčinily. Melinda se všemožně snaží se svými pocity vyrovnat, ale nikomu se nedokáže svěřit a tak se její svírající úzkost odráží i v jejím okolí. Nakonec jde přeci jen o to, nebát se promluvit. Speak samozřejmě stojí na hereckém sólu Kristen Stewart, které je zde velice dobře zahrané. Najdeme zde i několik podařených momentů, z kterých má divák dobrý pocit a na malý okamžik jej dokážou přenést mimo realitu svého pokoje, k čemuž přispívá i zvučně ladící hudební doprovod. Speak je dalším příkladem toho, že se z mála dá vytěžit hodně a méně známé filmy občas překvapí mnohem více než některé komerční slátaniny, které mnohonásobně vyšší rozpočet utopí akorát tak v kanále. (7/10)

Bolt je animák prostý, určený spíše dětem a občas dost hraje na city. Díky křečkovi, holubům a agentovi, který na nepříjemné otázky odpovídá virtuálním špendlíkem je však o zábavu postaráno. Animace je sice jednodušší, ale vše je zpracováno s ohledem na detail, od objektů až po textury. Akorát mi připadalo trochu divné, že se na nás ze začátku v Boltově show chrlí spousta násilí, střílení a výbuchů a až poté se film zvrhne v mírumilovnou "Lassie" o lásce ke svému páníčkovi. Děj se odehrává podle klasické šablony, konec je předvídatelný a namluvené hlasy animovaných zvířat i postaviček jsou na dobré úrovni. Celkově je to slušný animák, ale na mě místy až příliš dětinský a při volbě pro ty starší z nás bych spíše sáhl po tématicky zajímavějším Igorovi. Tři hvězdy se mohou zdát pro tento snímek možná málo, ale alespoň míří směrem nahoru, a pokud vám čtyřnohý Bolt přiroste k srdci, klidně si ještě přihodíte jednu hvězdu navíc. (6/10)

Kvalitně natočené, výborně zahrané a na takové téma trochu dlouhé. Nudná práce, prázdná až beznadějná existence, pití, kouření, spousta hádek a ještě plno plků kolem. I takový může být něčí život, potřebujeme to však znovu slyšet nebo o tom dokonce natočit film? Sam Mendes si to rozhodně myslí a nebude sám. Leč nějak mi Wheelerovic rodina nepřirostla k srdci. Proč by taky měla, prachů měli dost, panička dokonce nemusela ani pracovat. Prostě šťastná to rodinka, místo starání se o děti se však jen hádají a vytvářejí neopodstatněné drama. Je mi jasné, že bych neměl soudit obsah, ale spíše formu, prostě mi to nedalo. Pokud budu brát tento snímek jako umění, jistě uspěl, pokud jako film, který mi má něco přinést nebo vyvolat pocity, pak u mě selhal. Zakončení filmu je na takové drama také neuspokojující, chtělo to větší grády a to nejen v samotném závěru, ale v průběhu děje, neboť jsou zde místy i hluchá místa. Newmanův hudební doprovod je slušný, ale výrazněji se mi líbil až při Frankově běhu mezi stromy, snad i proto, že mi tato scéna na krátký moment něčím připomněla atmosféru American Beauty. Pro někoho možná šokující a zajímavá podívaná, ale někdy si jen člověk nevidí za práh vlastních dveří. (7/10)

Nejdříve se ohlédněme trochu do minulosti, Lock, Stock and Two Smoking Barrels a Snatch byly dva vynikající filmy, pak přišel brak v podobě Swept Away a nakonec velice průměrný Revolver. Dnes tu před námi stojí Guy Ritchie se svým nejnovějším dílem s názvem RocknRolla. Již trailer předurčoval jistou kvalitu filmu a dával tušit, že se Ritchie vymanil ze svého nezdaru a přijde další trhák. Z části se dá říct, že se mu to i povedlo, ale bohužel ne na plných 100%, troufám si tvrdit, že ani ne na těch 80%. RocknRolla je především o podvodech, mafiánech, podsvětí, ukradeném obrazu a dlouhých rozhovorech s několika málo světlými momenty, jako je např. přepadení auta s penězi. Akce, na kterou jsme byly v předchozích dvou peckách zvyklý, se zkrátka někam vytratila. A já se ptám proč? Vždyť akce u těchto typů filmů je právě jeden ze stěžejních prvků úspěchu a zároveň zábavy. Co se mi tedy líbilo nejvíce kromě cool hlášek, záběrů a scény s účetní? Ty dynamické titulky hned v úvodu filmu, v tu chvíli jsem se ještě těšil, že je Ritchie zpět v plné síle. Rozhodně se tak ale nestalo, natočil totiž jen zábavnou konverzační přestřelku a pravé zbraně zůstaly zamčené v trezoru. Úplným závěrem si ještě rýpnu do Karla Rodena, je to dobrý herec a nic proti němu nemám, ale ať bude hrát Rusa, Američana nebo třeba Eskymáka, vždy v něm uvidím jen a jen Čecha. (7/10)