snob

Kytky. I mezi nimi se to hemží lidskou podlostí a poetickou zradou. Ženu ani květinou neuhodíš, no nejsem blbec, na mlácení jsou lepší rozvodová lejstra.

Tak pozor. Ne každý japonský pot smrdí po nádherném zážitku. Ne každý japonský prd voní po extatickém prožití. Cyborg girl je film snad až nemístně impotentní. Scénárista slepil zbytky z šuplete dohromady a hodil to komercí utlučenému režiserovi. Mám velmi rád japonské filmové umění. Tohle bylo jen japonské. Bohužel ne umění a už vůbec ne filmové. Umělá slečna, potažmo její představitelka, se po celý čas této křečovité záležitosti usmívala stále stejným a stále pitomým způsobem. Umělému chlapci museli v závěru filmu spustit déšť, aby nebylo vidět, že zahrát pláč je pro něj nepřekonatalný problém. Uměle nastavený konec, který nám směšně zrekapituloval začátek, mi připadal jako trapně honěná metráž, kdy pod dvě hodiny prostě jít nelze. Film bez otisku jakékoli osobnosti. Film zcela umělý a nezáživný. Jednu hvězdu dávám jen proto, že film dokázal ve své tuposti skončit. To oceňuju.

Hurá na ně, když už mě tak zaboleli, tak ať si to odnesou. To, že Simon Pegg dokáže být neskonale trapný mu čišelo z tváře od začátku jeho kariéry. Takže jsem zklamán nebyl. To, že se takovéhle snahy o špatně umytou hubu zúčastní i Dylan Moran, vyloženě zabolelo. Naprosto hloupý příběh s naprosto tupým vyvrcholením. Tenisky nechejte v předsíni, utíkáte před debilitou, k tomu není potřeba značkového šuntu. Možná, až stanu před svatým Petrem, pošle mě za sledování téhle ubohosti do pekel. Taková ztráta života.

Odhodlal jsem se roztleskat své dlaně a doposud se mi je nepodařilo zastavit. Mistrovský film. Při první části mi připadalo, že sleduju nějaký trapností oblitý teen problém, jaké štěstí, že se film už druhou částí začal přetavovat v problém veskrze můj. Převléknu se za lva a budu si hrát.

Perfektně natočená hra na agresivní expanzi jednoho pochybujícího. Ano, cítím ten rezonující humanismus. To poselství tolerance a směšných argumentů. Z pochybností se stala ke konci silná a neotřesitelná pravda. Osvobodit potencionálního vraha kvůli jednomu intelektuálnímu exhibiconistovi. Jsem tu a jen proto, že tu jsem, bude vše jinak. Odhodit soudnost do popelníku a přesvědčit i toho posledního zaklíněného o pochybách. Pochybuji tedy točím film. I když intelektuální exhibicionista tlačil pochyby kudy chodil, nepřesvědčil mě. Je opravdu možné na základě pochybností propustit na svobodu vraha? Pochybuju, že byl obžalovaný vrahem, stejně jako pochybuju o tom, že jím nebyl. Čím byl film dokonalý, tím i padal do bahna vykonstruovanosti. Lehoučká linka mezi skvostem a naprostou ubohostí.

Krásně vyjadřená pravda o ubohosti lidí. Vyrůst jen proto, abychom mohli zakrsnout. Jistě, všechno bylo ve filmu vyjadřeno jaksi prvoplánově, ale i tak pěkně. Neboja sa a kradňů, toť heslo zatím nezakrsávajících. Jak ubohé být člověkem a přitom tak krásné. Pravda pro dvanáctileté, na kterou většina dospělé populace tak ráda zapomněla. http://www.youtube.com/watch?v=xfU2iTEVapY&feature=player_embedded

V Rumburku mají tu politiku nezaměstnaných nějak štědrou. Vybírat tisícovky z bankomatu, ztrácet je a mít tak krásně narvanou lednici. A kouřit tři krabičky cigaret denně!! Nestačím zírat. Jinak moc pěkné. Slza mi upadla z oka, viděl jsem zase ten děravě odporný Rumburk.

Nijak inovativní, ale o to víc roztomilé. Pětiminutové běsnění studenta při ranních nechutnostech odehrávajících se pod pojmem vstávání.

Online tuna.

Překombinováno na Hollywood. Je to film, kterých v poslední době vzniká veliké množství. Šokovat pointami, které se nedají předpovědět. Šokovat "alternativním" ztvárněním. Začíná to vlastně být stejná rutina a nuda jako u kdysi slavných vlasatých japonských bubáků. Začal Ringu (ne Pingu, sakra, ale Ringu) a pak se to rozjelo. Dvakrát třikrát se kopírovat dá a člověk zůstane tolerantní, ale po sté už z člověka tečou nenávistné poznámky. Chvílemi napínavé, ve výsledku pokulhávající. Scénárista se určitě zapotil.