andrii

Férie šminek a dada pudrů. Ty (š)umné revue múz odteď šmakují  i rezidentům nebeských sedadel.

Říká: "Má ruka je karamela. Má ruka je mramor." Pro ty, co podlehnou vedlejším svodům. Jsou vyrušeni z hlavní ambice. Po říčné vlně, tsunami vamp dlaně. Amor, coby zátočina srdce, zalije armádu ramen mrakodrapů bez citu. Modřiny /ze/ zaoceánské peřiny, když dotknul se proudu rodu "orwellovských" rohů.

Měli kabátce ohnivé, smetanové přilbice. Na rukávech zdobné uzly vyšité. Límce, co se zelenají. Pravda, květnatě oděni. Jen zlaté výložky jim chybí. Jsou zatím viditelné z dálky, odkud se přibližují, dokud nezamíří na sukovité z lučin, "hradby" s kůží noci. Nezakloní zlomové oči ke světlu.