Tsuki

Kdykoliv vsadím na nějaký starší japonský seriál, tak mě téměř nikdy nezklame. U tohoto to platí jednoznačně. Během prvního dílu by se sice můj pocit dal označit jako "WTF", protože mi vztahy mezi postavami přišly hrozně šílené a nešlo mi do hlavy, jak se vůbec už v prvním díle mohla Akabane zamilovat do Besshiho, když o její náklonnosti nic nenasvědčovalo, ale postupně jsem si na míru trhlosti tohoto seriálu zvykla. A brzo jsem musela plně ocenit nejen jeho komediální prvek, ale i celkovou náladu, kterou vyzařuje. Je v tom něco příjemného a nostalgického. Chtě něchtě si člověk zamiluje všechny ty postavičky, které tráví svůj čas mimo práci v kavárně Manhattan u kávy, a sympatizuje se zdejším majitelem, který by si tak moc přál, aby všichni jeho kávu patřičně docenili namísto řešení každodenních dramat. Jenže sám do těchto zamotaných vztahů mezi postavami rychle spadne.... Musím říct, že Matsuoka Masahiro mě hrozně překvapil svou hereckou zdatností a všemi těmi grimasami, kterými hýřil jeho obličej. Na roli "tenčóa" - majitele kavárny - se skvěle hodil. Byla bych schopná dát celému seriálu i ještě o něco vyšší hodnocení, ale trošku to srazil slabší závěr. Jako celek ale rozhodně nezapomenutelný zážitek. ~(4,0★)~

Nevím, jak se k tomuhle krátkometrážnímu filmu Selena přimotala, ale aspoň je tam díky ní na co koukat... Jinak je to úplně o ničem, zkrátka jen příšerně hloupá parodie na Padesát odstínů šedi. Spíš než vtipné je to opravdu pouze hloupé. ~(2,0★)~

Na pokračování jsem se už dívala s vědomím, že tohle není můj žánr filmu (u jedničky jsem ještě nevěděla, co čekat), ale zajímaly mě spíše role Oguriho a Miury. Oguri opět potěšil, ta role Genjiho mu opravdu sedne. Miura byl spíše zklamáním, protože se zaprvé jedná o jeden z jeho starších počinů, takže jde vidět, že mu hraní ještě tolik nejde, a za druhé, jeho role tam byla menší, než jsem čekala - v podstatě se tam jen několikrát mihnul. Na druhou stranu mě tam ale z té konkurenční školy Housen zaujal Kaneko Nobuaki v roli Narumiho. Dělal úplně stejný dojem, jako když jsem ho viděla v Buzzer Beat. Tenhle typ role drsného bad boye mu očividně sedne, otázka však je, nakolik by zvládnul něco jiného (uvidíme později, jestli se dostanu ještě k něčemu, v čem hrál). Celkově na mě dvojka Crows Zero dělala dost podobný dojem jako první díl - všechno je to hlavně o bojích mezi delikventy ze dvou škol. Chápu, že jde hlavně o efekt a o tu stylovost, koneckonců závěrečný souboj byl opravdu dobře provedený a čišel z toho adrenalin. Jenže já osobně za tím od začátku do konce viděla jen bandu školáků, kteří si hrajou na drsné dospěláky a rvou se v těch svých rozbitých školách (které jim sotva kdy poskytly nějaké vzdělání) v podstatě pro nic. Tenhle pocit jsem ze sebe nemohla setřást jak u jedničky, tak u dvojky, a myslím, že je to ten hlavní důvod, proč si mě Vrány nikdy nezískaly. Přijde mi to až příliš absurdní - btw, kdo jim vůbec na konci udělil ty absolventské diplomy, na které je tam na konci záběr? Raději mám filmy a seriály, které jsou aspoň o něco bližší realitě (možná i proto se mi z delikventského prostředí víc líbil Gokusen). Malá lahůdka na konec - všimněte si, jak Oguri po finálním souboji vypadá s monokly na obou očích jako panda :D Musela jsem se tomu zasmát. ~(3,2★)~

Na druhý díl jsem se hodně dlouho těšila a moje nadšení ještě stouplo, když jsem si projížděla první hodnocení, které byly vesměs pozitivní a mnoho lidí navíc hodnotilo lépe než u jedničky. Bohužel, právě tohle je příklad toho, že mé subjektivní hodnocení se může od názoru ostatních lišit. Dvojka je sice opět nadprůměrným animákem, se všemi mými oblíbenými postavičkami v čele s Mavis, ale přijde mi, že se z příběhu vytratilo ono kouzlo, které měl první díl. I vtipu je tam podle mého názoru o něco míň, některé fóry se navíc opakují z prvního dílu. Film jsem si opět užila v původním znění ve Slovanském domě, ale při odchodu z kina se zkrátka neopakovalo ono nadšení, které si pamatuju z doby před třemi lety. ~(3,6★)~

Jako bonus navíc k Hotelu Transylvania sice fajn, ale chybí tomu nějaké vyústění a pořádný nápad. ~(2,4★)~

Minimálně musím říct, že se mi to v žánru fantasy líbilo více, než trapné Nádherné bytosti, které jsem taktéž viděla nedávno. A Lily Collins hraje překvapivě slušně, což jsem nevěděla, protože jsem s ní doteď neměla "tu čest" :) Navíc se mi líbilo, že mezi dvěma hlavními postavami skutečně fungovala chemie. Bohužel, chemii zabilo odhalení (spoiler), že jsou sourozenci. To mě dost naštvalo. A navíc celá druhá polovina filmu byla pro někoho, kdo není seznámený s knižní předlohou, jako jsem já, hodně zmatená a nezáživná. Není to nic, co mi do budoucna utkví v paměti, ale jako oddechovka to nebylo nejhorší. ~(3,2★)~

Po první sérii si nejsem jistá, jak tohle hodnotit. Na jednu stranu jsem si v průběhu na postavy docela zvykla a zajímá mě, jak to bude pokračovat, na druhou stranu, příběh si mě zdaleka nedokázal získat tolik jako třeba, když jsem začínala sledovat Gossip Girl nebo The Vampire Diaries. Na čtyři holky v hlavních rolích se sice pěkně kouká, a osobně mám ráda Lucy Hale, ale ani jedna nehraje (aspoň teda v první sérii) moc dobře. Tímpádem tam chybí nějaký ten charismatický herec, který hned zaujme. Snad tedy s výjimkou Caleba - díky bohu za něho, že se tam v druhé polovině seriálu objevil. Doufám, že bude účinkovat i v pokračování. Na to se sice plánuju podívat, ale něco mi říká, že se to s tou hlavní tajemnou otázkou "kdo že vlastně je A?" bude táhnout napříč sériemi, a to by později mohla už být otrava. No uvidíme. 2. SÉRIE: Podobná úroveň jako první série. Místy je to hodně přitažené za vlasy a opravdu málo pravděpodobné (oproti například TVD, kde je minimálně ten děj zasazený do mystického světa plného upíru, čarodějek a vlkodlaků, tady je děj zasazený do naprosté reality a o to míň to vyznívá uvěřitelně). Přijde mi zkrátka šílené, aby "A" viděl/a úplně všechno. Na druhou stranu jsem si na sledování tohohle seriálu docela zvykla, a tak budu nejspíš pokračovat i u následující série... Jen si říkám, jak dlouho to bude ještě trvat, než v seriálu dojde k nějakému pořádnému velkému zlomu. Konec druhé série mi ještě tak zásadní nepřišel a ani mě to moc nepřekvapilo. 3. SÉRIE: Ještě o něco horší než předchozí série. Přijde mi, že tvůrci vaří dost z vody. Místy jsem se ztrácela v ději, je to už na můj vkus moc překombinované a mnoho z toho je opravdu málo pravděpodobné... nehledě na to, že postavy dělají stále ty samé hloupé chyby, což oddaluje odhalení toho, kdo za tím vším je (samozřejmě chápu, že je to vlastně záměr). A proč si ty postavy konečně nepřiznají, že Alison vlastně žije?? (nic ve zlém, ale jak si pořád můžou myslet, že to všechno jsou jen halucinace, když ji náhodou uvidí?). Zkrátka, celé to směřuje ke stále větší nesmyslnosti. Tak jsem si položila otázku, co mě vlastně nutí se na to dál dívat. A musím říct, že bohužel pouze ty sympatické herečky, na kterých to ostatně celé stojí. Především mě baví sledovat Lucy Hale a styl oblékání její postavy (Aria). Plus taky pár zajímavých mužských představitelů - především Tyler Blackburn, a pak nově taky Gregg Sulkin. Abych ale pouze nekritizovala, musím říct, že herecké výkony hlavních představitelek se od první série o něco zlepšily. Jde vidět, že hraní v populárním seriálu je pro ně ve výsledku dobrá herecká výchova.... Když to ovšem shrnu, tak musím přiznat, že na mě zkrátka jen fungují populární trendy tohoto typu seriálu (hezké tváře herců + moderní styl + trocha té napínavosti + sem tam dobrá hudba), přestože o kvalitě děje se rozhodně mluvit nedá... no co už, v tomhle jsem asi prostě běžný seriálový konzument. Nebudu si tu na nic hrát. A nejspíš dám ještě šanci i pokračování. ~(3,2★)~

Film jako celek sice nebyl vysloveně pecka, ale musím říct, že Meryl Streep je zkrátka úžasná. Ona fakt dokáže přesvědčivě zahrát cokoliv. ~(4,0★)~

Konečně se mi do ruky dostala i knižní předloha, takže na tenhle druhý díl jsem se už koukala s tím, že jsem věděla přesně o co jde. Na druhou stranu, zatímco jednička mě zaujala sama o sobě, aniž bych příběh znala, dvojka mě nechala spíše chladnou... a nejsem si jistá, jestli tomu neuškodilo právě to, že jsem četla knihu. Dění v druhém díle knihy je sice možná zbytečně táhlé, ale ve filmu mi to naopak přišlo hrozně osekané a pozměněné natolik, že se téměř změnil celý feeling té situace, ve které se hlavní postava nachází. Tris v knize bojovala se svým pocitem viny natolik, že byla téměř tělo bez duše a při jakékolik příležitosti neváhala umřít, než si konečně za polovinou knihy uvědomila, že naopak musí přežít. Ve filmu ale spíš působila jako klasická hlavní hrdinka a v podstatě i celé dění bylo zjednodušeno natolik, že už mi na něm ani nepřišlo nic moc zajímavého. Vím, že nacpat obsah knihy do délky filmu je obtížné a vyžaduje to dost krácení, ale tady mi to už přišlo upraveno moc. Bavila jsem se, ale mohlo to být lepší, kdyby některé věci byly bližší předloze. Naopak, s těmi ustřiženými vlasy si tvůrci mohli tu věrnost předloze klidně nechat - myslím, že Shailene by to ve filmu slušelo s dlouhými vlasy mnohem víc. ~(3,3★)~

Yamapiho mám sice ráda, ale je pravda, že skvělý herec z něj asi nikdy nebude. Mám pocit, že svým hraním se hodí jen na určitý typ rolí, a "sebejistý učitel angličtiny" to není. Takže jsem mu tu roli zkrátka vůbec nežrala. Problém však nebyl jenom v něm, ale celý příběh byl postaven tak, že působil zkrátka dost nepřirozeně a nepřesvědčivě. Mangu jsem nečetla, tudíž nevím, jak se příběh odehrává v ní, ale na filmovém plátně to fakt nepůsobilo dobře. Především, mezi hlavními postavami vůbec nefungovala chemie. Vývoj jejich vztahu na úroveň toho, že se vezmou, mi proto nešel do hlavy. A konec byl bohužel dost kýčovitý. Na druhou stranu, měla jsem zrovna chuť se podívat na jakýkoliv japonský film, a překvapivě mě to na průměrné úrovni uspokojilo (jinak bych nejspíš dala ještě o hvězdu míň). ~(3,0★)~