Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (1 241)

plakát

Creed (2015) 

Starý známý otřepaný příběh o krvi a potu, které člověk vydá na cestě za svým snem... Byl hezky zpracovaný, to je fakt. Jenže bohužel, mně osobně nic moc neříká ani Rocky, ani svět boxu obecně. Když už, tak mě tam víc zaujalo to samotné nasazení a úsilí, které je člověk schopný vynaložit, když před sebou vidí jasný cíl. A myšlenka, že člověk je sám sobě nepřítelem, sedí samozřemě opravdu na život obecně, ne že by byla uplatnitelná pouze na profi boxery. Takže v tomhle ohledu má film za mě plus, ale to by bylo asi vše. Možná se mi v podobném žánru přece jenom více líbilo Southpaw s Jakem Gyllenhaalem, což jsem mimochodem viděla shodou okolností taktéž v Lucerně na projekci. Tohle mi navíc svou stopáží přes dvě hodiny přišlo až moc dlouhé. ~(3,3)~

plakát

Kouzlo přítomného okamžiku (2013) 

Jak Miles Teller, tak Shailene Woodley jsou podle mého dobří herci, a celý příběh na nich koneckonců dost stál. Jinak mě tam toho ale bohužel moc nezaujalo, za což mohla celá ta dějová linie, která byla podivně nevyhraněná a obyčejná, interakce mezi postavami navíc spíše klidné a nepříliš konfliktní... ale když se nad tím zamyslíme, právě tím je tento film možná "speciální" - že působí tak přirozeně a nevyumělkovaně. Nikdo z postav tam vlastně nemá do extrému vyhrocený charakter. Jsou to zkrátka postavy ze skutečného života. Jen je škoda, že aspoň ten konec nebyl silnější, vyzněl tak nějak do ztracena a zanechával spíše negativní pachuť. Ale o tom to nejspíš mělo být - v tom asi tkví ta síla přítomného okamžiku. Skutečně hodně naturalistický film. ~(3,2)~

plakát

Špión (2015) 

Můj dojem asi ještě o trochu snížil dabing, ve kterém jsem to bohužel viděla, ale i tak si myslím, že je to spíš průměrná komedie. Humor tam byl spíš sprostší, někdy i trapný... Několik vtipných momentů se tam sice našlo, ale Melissa McCarthy mi popravdě není moc sympatická, takže jako hlavní postavu jsem si ji nijak nezamilovala. Líbil se mi tam jen Jude Law. ~(2,7)~

plakát

V zajetí posedlosti (2006) (TV film) 

Důkaz, že v televizi běží často samé brakovité filmy. Ještě že se běžně na televizi vůbec nekoukám. Tomuhle uškodil už i ten příšerný dabing, ale i tak to nebyla žádná sláva. Na thriller to bylo dost nudné a hloupé, spíš jsem se tomu musela smát. Herecké výkony slabé. ~(1,2)~

plakát

Interstate 60 (2002) 

Jak já miluju filmy o smyslu života a naslouchání svému srdci :) Tohle je jeden z nich a navíc opravdu velmi povedený a důvtipný. Jamese Marsdena jsem do teď viděla jen v pár filmech a nevěnovala mu moc pozornost, ale tady mě v hlavní roli docela zaujal. Navíc potěšil i fakt, že se zde v menších rolích setkáme s hlavní dvojkou z Návratu do budoucnosti - Christopherem Lloydem a Michaelem J. Foxem. ~(4,0)~

plakát

Malý princ (2015) 

Možná to působí na pohádku trochu moc melancholicky až smutně, ale mně se to popravdě líbilo. Rozhodně mi to připomnělo knížku, kterou jsem kdysi četla a která mě tehdy hodně zujala. Tenhle příběh je sice pouze na motivy knihy a je dost jiný, ale myslím, že ty podstatné myšlenky o tom, co je a není v životě důležité, tam zachycené byly, a to velmi hezky. Jen je pravda, že si nedokážu představit, že by z tohoto filmu bylo nadšené dítě... rozhodně si z toho mnohem více vezme dospělý. ~(4,3)~

plakát

Princ a tanečnice (1957) 

První film, který jsem kdy viděla s Marilyn Monroe. A musím říct, že se moc ráda podívám i na její známější kousky, protože ta holka má v sobě zkrátka jiskru. Vždycky jsem její jméno brala spíš jako pojem, ale vidět ji ve filmu, člověk pochopí, proč byla tehdy tak populární a obsazovaná. Tenhle snímek má sice poměrně jednoduchý děj, ale zápletka je tak milá a roztomile humorná, že si mě to opravdu získalo. Přiznávám, že to však velkou měrou stojí na výkonech hlavních herců a jejich umění vést dialog. Plus na scénáři. ~(3,6)~

plakát

(Ne)zadaní (2013) 

Popravdě mě to mile překvapilo. Zpočátku to vypadalo jen na nějakou klasickou sprosťárnu o trojici přátel, kteří mají problémy se vztahy, ale kupodivu se to vyvinulo v příjemnou a docela kultivovanou (zde je na místě úsměv :D) romantickou komedii. Dost jsem se bavila - obzvlášť některé hlášky, které měl ve scénáři Zac Efron, byly dost povedené. ~(4,0)~

plakát

Návrat do budoucnosti III (1990) 

V celé trilogii jsou samozřejmě určité nesrovnalosti, co se týká cestování časem, a tento poslední třetí díl tomu jen přidal, nemluvě o tom, že konec mi přišel trošku nesmyslný vzhledem k tomu, že Doc celou dobu trval na zničení stroje času, aby už nikdo nemohl přepisovat budoucnost.... no ale, ono o to vlastně vůbec nejde, že to není logicky úplně přesné. Je to zkrátka kultovní záležitost, na kterou je tak jako tak radost pohledět, a i když třetí díl už je svým způsobem o kousek slabší, stále hýří množstvím nápadů a skvělých scén, a hlavně završuje celý příběh. Po třech filmech musím navíc říct, že mladý Michael J. Fox si mě naprosto získal - obdivuju takhle pohybově nadané lidi. ~(4,2)~

plakát

Maó (2008) (seriál) 

O malý kousek musím ještě dát tři hvězdičky, protože jako celek to mohlo být ještě o něco lepší. I tak se mi to ale líbilo, nejvíc role Naruse Rjóa - Óno to zahrál opravdu přesvědčivě, chvílemi jeho postava působí jako chladný člověk plný zla, toužící pouze po pomstě, jindy se v něm objevují stopy dobra a laskavosti, které v jeho nitru přece jenom zůstaly od dob jeho chlapeckosti. V podání Óno Satošiho toto kolísání mezi dvěma protipóly nepůsobilo vůbec nepřirozeně, právě naopak. Jeho postava měla rozhodně největší hloubku. Ikuta Tóma sice zahrál roli detektiva, kterého sžírá hřích z minulosti, taky dobře, ale Óno ho tady dost zastínil. Zbytek už byl spíš průměrný. Příběh se možná zbytečně táhnul, zatímco si detektiv Serizawa až do úplného konce nevěděl rady a pořád jen běhal sem a tam.... Musím ale uznat, že konec mě trochu překvapil. Směřovalo to, jako většina japonských seriálů k pozitivnímu rozuzlení, ale ono to nakonec vlastně až tak pozitivně nedopadlo, i když určitá krásná chvíle "pochopení" (nebo bych snad měla říct "probuzení", či "osvícení") tam byla. Právě tohle mám obecně na japonských seriálech ráda, ale je fakt, že u tohoto žánru byl asi tento "ne až tak pozitivní" konec celkem na místě. ~(3,4)~