Tsuki

Téměř stejně dobré jako první díl. Efekty mi tady dělaly vyloženě radost, až jsem se smála od ucha k uchu - skoro bych řekla "zlatá osmdesátá léta" a byla bych pyšná, že jsem se stihla narodit ještě v osmdesátých letech... Možná už chyběla ta "nosná myšlenka" z prvního dílu, ale nejde pouze o laciné protahování původního příběhu, ale o přímé pokračování, které cestování v čase zábavným i velmi napínavým způsobem zamotá. Užila jsem si jak druhý návrat do minulosti padesátých let, tak skok do budoucnosti do roku 2015 (to, jak si tehdy lidé představovali budoucnost, je místy dost humorné, ale nutno podotknout, že v pár věcech se jakž takž strefili). Po včerejšku už bude děj Návratu do budoucnosti navždy úplnou minulostí. :) ~(4,5★)~

Měla jsem neuvěřitelnou radost, že jsem na tohle měla možnost jít na CSFD projekci. Film jsem viděla kdysi dávno ještě jako dítě, ale upřímně, téměř nic jsem si z něho nepamatovala, a za poslední dobu jsem si několikrát říkala, že by stálo za to se na kouknout. Takže když se ku příležitosti data 21.10.2015 naskytla příležitost jít na tohle dokonce do kina na obnovenou premiéru, neváhala jsem ani chvilku. V dětství jsem film bohužel nevnímala s takovou pozorností a zájmem (pamatuju si útržky, kdy třeba Doc visel na hodinách, atd.), ale teď už to bylo jiné kafe. Naprosto mě to pohltilo a nepřestávala jsem se divit, jak skvěle je film proveden a zahrán, jak dokonalý má scénář, a jak je celkově hrozně nápaditý, a to přitom mluvíme o roku výroby 1985! Navíc nešlo pouze o trhák o cestování časem, ale mělo to i nosnou myšlenku (člověk může dokázat cokoliv, co si zamane). Škoda že s podobně kvalitními filmy se už v dnešní době divák téměř nemá šanci setkat. ~(4,7★)~

V bollywoodských filmech se nevyznám a tohle mi bylo doporučeno. Musím říct, že jestli je tohle kvalitní zástupce indické taneční komedie, tak je pravděpodobné, že bollywood si mě nikdy nezíská. Celá první polovina mi přišla stupidní a zbytečně dlouhá (mohli to o dost zkrátit), navíc mě štval onen "tajemný muzikant" (jak se píše v oficiálním popise filmu), který se objeví nejen na začátku, ale mnohokrát do konce celého filmu. Je možné, že tenhle dědek je nějaký význačný indický zpěvák a herec nebo co, ale pro mě to ve filmu byl nesympatický rušivý element. Na "Steva" se taky nedalo skoro koukat, i když v jeho případě byly asi ty odpudivé kudrnaté vlasy záměrem. Naštěstí musím říct, že druhá polovina filmu byla o dost lepší a zábavnější. Co se musí Indům nechat, jsou ty velkolepé taneční scény, tady navíc se snahou o velkou efektnost. Na začátku filmu mě to ještě příliš nezaujalo, ale je pravda, že taneční soutěž na konci byla hodně dobrá. V tomhle ohledu si film dost polepšil, i písničky byly chytlavé. Takže suma sumárum, je to o malinko lepší průměr. ~(3,2★)~

Klasika, na kterou jsem se po dloooouhé době musela znovu podívat v rámci doplňování mezer v českém filmu (mnoho si pamatuju pouze z dětství a jen útržkovitě). Škoda že podobné filmy se netočí ještě dnes - filmy, které mají nápad a jsou skutečně vtipné a dobře zahrané.... ne ty vulgární a trapné rychlokvašky, kterých je dnes všude plno. Sovák byl třída, stejně tak Svěrák a ostatní. Pan profesor "Hrbolek" mě skutečně rozesmál :) ~(4,0★)~

Kdykoliv vsadím na nějaký starší japonský seriál, tak mě téměř nikdy nezklame. U tohoto to platí jednoznačně. Během prvního dílu by se sice můj pocit dal označit jako "WTF", protože mi vztahy mezi postavami přišly hrozně šílené a nešlo mi do hlavy, jak se vůbec už v prvním díle mohla Akabane zamilovat do Besshiho, když o její náklonnosti nic nenasvědčovalo, ale postupně jsem si na míru trhlosti tohoto seriálu zvykla. A brzo jsem musela plně ocenit nejen jeho komediální prvek, ale i celkovou náladu, kterou vyzařuje. Je v tom něco příjemného a nostalgického. Chtě něchtě si člověk zamiluje všechny ty postavičky, které tráví svůj čas mimo práci v kavárně Manhattan u kávy, a sympatizuje se zdejším majitelem, který by si tak moc přál, aby všichni jeho kávu patřičně docenili namísto řešení každodenních dramat. Jenže sám do těchto zamotaných vztahů mezi postavami rychle spadne.... Musím říct, že Matsuoka Masahiro mě hrozně překvapil svou hereckou zdatností a všemi těmi grimasami, kterými hýřil jeho obličej. Na roli "tenčóa" - majitele kavárny - se skvěle hodil. Byla bych schopná dát celému seriálu i ještě o něco vyšší hodnocení, ale trošku to srazil slabší závěr. Jako celek ale rozhodně nezapomenutelný zážitek. ~(4,0★)~

Nevím, jak se k tomuhle krátkometrážnímu filmu Selena přimotala, ale aspoň je tam díky ní na co koukat... Jinak je to úplně o ničem, zkrátka jen příšerně hloupá parodie na Padesát odstínů šedi. Spíš než vtipné je to opravdu pouze hloupé. ~(2,0★)~

Na pokračování jsem se už dívala s vědomím, že tohle není můj žánr filmu (u jedničky jsem ještě nevěděla, co čekat), ale zajímaly mě spíše role Oguriho a Miury. Oguri opět potěšil, ta role Genjiho mu opravdu sedne. Miura byl spíše zklamáním, protože se zaprvé jedná o jeden z jeho starších počinů, takže jde vidět, že mu hraní ještě tolik nejde, a za druhé, jeho role tam byla menší, než jsem čekala - v podstatě se tam jen několikrát mihnul. Na druhou stranu mě tam ale z té konkurenční školy Housen zaujal Kaneko Nobuaki v roli Narumiho. Dělal úplně stejný dojem, jako když jsem ho viděla v Buzzer Beat. Tenhle typ role drsného bad boye mu očividně sedne, otázka však je, nakolik by zvládnul něco jiného (uvidíme později, jestli se dostanu ještě k něčemu, v čem hrál). Celkově na mě dvojka Crows Zero dělala dost podobný dojem jako první díl - všechno je to hlavně o bojích mezi delikventy ze dvou škol. Chápu, že jde hlavně o efekt a o tu stylovost, koneckonců závěrečný souboj byl opravdu dobře provedený a čišel z toho adrenalin. Jenže já osobně za tím od začátku do konce viděla jen bandu školáků, kteří si hrajou na drsné dospěláky a rvou se v těch svých rozbitých školách (které jim sotva kdy poskytly nějaké vzdělání) v podstatě pro nic. Tenhle pocit jsem ze sebe nemohla setřást jak u jedničky, tak u dvojky, a myslím, že je to ten hlavní důvod, proč si mě Vrány nikdy nezískaly. Přijde mi to až příliš absurdní - btw, kdo jim vůbec na konci udělil ty absolventské diplomy, na které je tam na konci záběr? Raději mám filmy a seriály, které jsou aspoň o něco bližší realitě (možná i proto se mi z delikventského prostředí víc líbil Gokusen). Malá lahůdka na konec - všimněte si, jak Oguri po finálním souboji vypadá s monokly na obou očích jako panda :D Musela jsem se tomu zasmát. ~(3,2★)~

Na druhý díl jsem se hodně dlouho těšila a moje nadšení ještě stouplo, když jsem si projížděla první hodnocení, které byly vesměs pozitivní a mnoho lidí navíc hodnotilo lépe než u jedničky. Bohužel, právě tohle je příklad toho, že mé subjektivní hodnocení se může od názoru ostatních lišit. Dvojka je sice opět nadprůměrným animákem, se všemi mými oblíbenými postavičkami v čele s Mavis, ale přijde mi, že se z příběhu vytratilo ono kouzlo, které měl první díl. I vtipu je tam podle mého názoru o něco míň, některé fóry se navíc opakují z prvního dílu. Film jsem si opět užila v původním znění ve Slovanském domě, ale při odchodu z kina se zkrátka neopakovalo ono nadšení, které si pamatuju z doby před třemi lety. ~(3,6★)~

Jako bonus navíc k Hotelu Transylvania sice fajn, ale chybí tomu nějaké vyústění a pořádný nápad. ~(2,4★)~

Minimálně musím říct, že se mi to v žánru fantasy líbilo více, než trapné Nádherné bytosti, které jsem taktéž viděla nedávno. A Lily Collins hraje překvapivě slušně, což jsem nevěděla, protože jsem s ní doteď neměla "tu čest" :) Navíc se mi líbilo, že mezi dvěma hlavními postavami skutečně fungovala chemie. Bohužel, chemii zabilo odhalení (spoiler), že jsou sourozenci. To mě dost naštvalo. A navíc celá druhá polovina filmu byla pro někoho, kdo není seznámený s knižní předlohou, jako jsem já, hodně zmatená a nezáživná. Není to nic, co mi do budoucna utkví v paměti, ale jako oddechovka to nebylo nejhorší. ~(3,2★)~