Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (7 494)

plakát

Projekt Modrá kniha - Série 2 (2020) (série) 

Dám opět 4*, protože to, co jsem vyčítal první sérii, tu nerozhodnost tvůrců, nacházíme i tady (ačkoliv nakonec přece jen to není až takové ani ryba ani rak). Navíc některé díly nejsou nic moc. Ale je fakt, že seriál je dobře zahraný, dostatečně napínavý, jen to chtělo víc promyslet celý ten svět a co je za tím a v pozadí, aby se nehrála jen linie „vojáci něco tají - Rusové chtějí informace - možná tam venku něco je, ale fakt jen možná“. Náznaky zde byly, různé zvláštní postavy, drogy, předměty, ale nikdy to nikam dál pořádně nevedlo, což mi přijde škoda.

plakát

Projekt Modrá kniha - Operace Mainbrace (2020) (epizoda) 

Docela je mi líto, že to skončilo, ačkoliv vlastně celou dobu to bylo takové - prostinké. A občas mírně naivní. Ale bavilo mě to. Bylo vidět, že na efekty neměli tvůrci moc peněz. Pokusili se naznačit, že nebýt UFO, už bychom se možná všichni vzájemně totálně pozabíjeli. Škoda, že nezjistíme, jak dopadlo pátrání po Quinnovi. Nebo jestli Susan náhodou nepřežila. (Jinak tedy Mimi vypadá v tomto dílu pěkně hnusně, i pusu má nějak nakřivo.) Možná měli tvůrci víc přitlačit na pilu a přiklonit se k jedné, nebo druhé straně, než pořád mlžit, aby se to dalo brát tak i tak.

plakát

Projekt Modrá kniha - Zlomený šíp (2020) (epizoda) 

Asi jsem čekal, že se to někam pohne s tím hangárem 18, a protože nic, „jen“ hledání letadla a pak jeho nákladu, trošku mě tenhle díl zklamal. Ale nastolil zajímavé otázky, že si vlastně Američané a Rusové nemají co vyčítat, jednají obě země stejně, a pak, že možná UFO chrání pozemšťany před válkou.

plakát

Projekt Modrá kniha - Co se skrývá pod povrchem (2020) (epizoda) 

Slušná gradace děje. Už se jde rovnou na věc, Susan nemá co ztratit a navíc se zde objeví senátor J. F. K. (takže by ten atentát byl spojen právě s UFO?). Navíc v jednu chvíli to drží docela dlouho - a pořád napínavě - jednotu místa, času a děje. Hodně napínavý díl.

plakát

Iveta - Snad nám to vyjde (2022) (epizoda) 

Během sledování mne napadlo, kdyby to bylo naopak a umřela Iveta, a ne Sepéši, jestli by vznikl seriál jen a jen o Sepéšim? Anyway, tenhle díl už je jen skládačka - z půlky prostě hudební a písničkové klipy (všechny písničky pěkně celé a některé několikrát), psychologie zamrzla v ledu (tatínek pořád nesouhlasí, že sestra chtěla taky zpívat veřejně /a zpívala/, to tady není, psychologie postav se prostě nikam neposunuje, ale co chtít od pohádky andersenovského typu?) a je to jen jízda na jistotu a kapesníček do ruky v závěru. Prostě nakonec je to jen uhlazený marketingový produkt, aby měla pozůstalá rodina po Ivetě o něco větší příjmy.

plakát

To se vysvětlí, soudruzi! - Srdečné pozdravy z lázní (2024) (epizoda) 

Sice Bočková přehrává ještě víc než Cina (a ne, není to k dobru celkového pojetí - pokud tvůrci vůbec nějaké celkové pojetí sami mají), ale jde na jednu stranu o zábavný díl, na druhou trochu psychologický (až jsem si vzpomněl na Otíka z Vesničky střediskové), ale tentokrát to kupodivu funguje. Jen se bojím, že celá ta levitace bude vlastně shozena pod stůl tím, o čem jsem psal v komentáři u předchozích dílů, a to vágním "tajný sovětský výzkum - matka v hledáčku tajných služeb", to by bylo jako fakt málo, soudruzi, to by napadlo i děcko, takové jednoduché vysvětlení.

plakát

Její tělo (2023) odpad!

Zdlouhavé záběry s maximálně televizní kompozicí. Které působí spíše jako nevzrušivý dokumentárně pojatý obrazový doprovod příběhu, který si přečteme zde na ČSFDS v obsahu nebo kdekoliv jinde na webu. A příběh o ženě, která sice umřela mladá, ale to žádným způsobem neospravedlňuje to, co dělala. Jako mám ji litovat? Nebo co po mně tvůrci chtěli? Denně umírá hromada lidí, kteří se ve svém životě alespoň snaží něco se sebou dělat, něco změnit, někomu pomoci. Proč mám fandit sportovkyni, která se po úraze dá na porno a pak umře na nádor v mozku? A jako sorry, fakt tímhle chtěly tvůrkyně nějak podpořit feminismus a bojovat proti těm maskulinním chlapům? Se jim nějak nepovedlo, řekl bych. Medvědí služba.

plakát

Muži nestárnou (1942) 

Na jednu stranu mám ten film rád, na druhou stojí jen na jednoduchém nápadu. A tak v očekávání závěrečného "Proboha, tak mu ji dejte, nebo si počká na další generaci!" čekáme subjektivně nekonečně dlouho, než se děj posune o deset a pak o devět let (nebo obráceně, už nevím), přičemž každá epocha je vyplněna nekonečným tlachánímv různých vilách o ničem, na večírcích, kde se odezpívá několikero písniček a zahraje několik skladeb - přičemž ta ústřední zazní ve filmu celá hned třikrát, jednou s upraveným textem, čímž se povedlo také nějak prodloužit stopáž. Ale jinak Pivec se hodně snaží, jeho herecké partnerky rovněž, a ostatní jsou jen do počtu, aby sem tam něco řekli, sem tam ve vhodný čas odjeli a tak. Btw, zajímavé, jak film odehrávající se ve své závěrečné části v roce 1939 nijak nereflektuje aktuální politickou situaci v zemi, jako by šlo o nějaké jiné místo. Jo, a mimochodem, nepochopil jsem, proč si nemohl vzít už tu druhou, když by finančně už tenkrát mohl rodinu zachránit on, a ne ten továrník odvedle.

plakát

Polda - Konec (2024) (epizoda) 

A no jo, dojemné to bylo, hvězda navíc za nostalgii. A za ústřední melodii z filmu Rambo ke konci (tvl, ta mě pobavila asi nejvíc). Případ? On se tam nějaký vyšetřoval? Asi jo. Každopádně by mě fakt zajímalo, z čeho tam ti dva žijí, a vedle miloučkých záběrů se zapadajícím sluncem bych rád viděl i přesně to, o čem se mluvilo - jak se domluvil, co dělá, když je jeho holka ve škole a tak. Takhle to vypadá spíše jako pohádka než realistický konec. Pár hodně dobrých hlášek (ano, vede ta s kovidem) a fajn natočené Mrázovo divení, že Bříza nerýpe. Každopádně vlastně ano - když se vrátím k tomu konci, z Břízy se nakonec stal týpek, jaké na začátku seriálu zrovna v lásce neměl.

plakát

Tancuj Matyldo (2023) 

Přišlo mi to trochu jako vykrádání Anthony Hopkinsova Otce, ale tak co mají autoři pořád vymýšlet za novoty, že? Naštěstí jsou postavy pojaté ve své nejednoznačnosti a rozporuplnosti velmi slušně, dá se jim všem věřit, nejsou to jen šablony kapesníčkového filmu. Na druhou stranu se vlastně děje jen to, co čekáme, že se stane, a ono se stane. Naštěstí je to tu trochu napravené tím, že sice otec y syn v podstatě o všechno přijdou, včetně partnerek, ale našli cestu sami k sobě. Jinak ale je to natočené hrozně, televizně, interiérově, všechno v polocelcích nebo polodetailech, celky a exteriéry jsou tady asi jen dva, což u filmu pro kina velmi shazuje dojem. Navíc kameraman měl asi tentokrát Parkinsona, protože ruka se mu klepe neskutečně a v podstatě se skoro nedočkáme jediného solidního zarámování obrazu. Být to čistě televizní produkce, je to nadprůměrný televizní film, ale jako kinofilm jen mírný nadprůměr.