honajz

Líbilo se mi to. Sice to jamajské voodoo mi přijde jako přehypovaný nesmysl, ale v té době docela frčelo, i když spíše v hororech (Wes Craven by mohl povídat), ale jako zajímavá kulisa zde funguje. Scénář má hlavu a patu, a dokonce je mi sympatické, že se tentokrát nezachraňuje svět. On ten chlápek s neomezenou armádou niggaz stačil pouštět hrůzu sám o sobě, včetně své velmi dobře organizované sítě. Jane Seymour sice hraje stejné sladké dřevo jako jinde, ale naštěstí zde ji do tohoto dřeva nastylizovali její rolí dřeva - vykladačky karet, takže to funguje. Velmi dobré nápady akčních scén, propracované do detailu, vynikající honička na lodích, výborné "pohřby" v New Orleans, a tuna vtipných hlášek a hříček se slovy ("Byl poněkud nafoukaný.") či parodie buranských policajtů. Inu, a kongeniální písnička Paul McCartneyho, ta celkový pozitivní dojem jen dotváří.

Tak nějak mi tenhle díl nesedl. Bondgirl mi přišla zcela, ale zcela tuctová, a kdoví, jakým kouzlem si koho omotala kolem prstu, nebo spíše komu dala. Navíc se to nehne z Las Vegas, což mi u bondovky přijde nefér - chci exotické lokace, ne ošuntělou americkou poušť a pozlátko. Dojde dokonce i na cirkus nebo Bondovo Mission Impossible po stěně hotelu - už vím, odkud to ten Tom Cruise odkoukal. Vtipná je honička s lunochodem (!), ačkoliv mi nějak nedává smysl, k čemu jej Blofeld chtěl použít, když mu šlo o laser a satelit. Zase mi vadily různé náhody a vlastně celková nedořešenost - evidentně ve všem jeli i ti z kasína a pohřební služby, ale že by je někdo zatkl, to ne. Navíc jsem nechápal ani motivaci toho dua šašků, co si hráli na veselé a ironické zabijáky. Což o to, průpovídky mají dobré, ale ta přehnané slizkost a teploušství, jako proč?. šlo to zahrát daleko líp a vyznělo by to líp. (Jinak dvojsmylů je ve filmu víc - "ball" není jen ples, ale také koule.) A konec na ropné plošině mne vlastně také zklamal. Takový průměr, z něhož sem tam něco zábavného vykoukne, ale jinak nic moc tedy.

Možná je škoda, že Lazenby nedostal víc příležitostí, protože sice není až tak typický Bond, ale umí se hýbat, člověk mu věří útěk ze strojovny lanovky i to, že tu holku má opravdu rád, ta chemie zde funguje skvěle, a nezachraňuje ho často jen náhoda jako u minulé bondovky, ale skutečně buď tvrdé svaly, nebo trocha intelektuálního přemýšlení. Škoda snad jen zadních projekcí, jinak je film vypiplán do posledního detailu (včetně odrazu pistole od kapoty bobů nemuselo to tam být). Navíc je zde spousta hlášek a ironických průpovídek, dokonce v úvodu vzkaz Connerymu. Líbil se mi vtip s obrazem královny, opětovné odhození klobouku, chuděrka Moneypenny, ale především využití reálií míst - býci a korida (dnes už zakázaná), dušení lyží, bitka mezi kravskými zvonci, rvačka v bobech (!). Vadil mi snad jedině poněkud zdlouhavý začátek s hraběnkou a budování vztahu - ale o to lépe to pak fungovalo. Navíc scénář do sebe přesně zapadá, kamera je naprosto skvělá a kouzlí, co to dá, a to nejenom ve Švýcarsku. Takže nakonec pět hvězd, byť slabých, film fungoval jako film, jako bondovka, pobavil i napnul. Párkrát jsem se přistihl při myšlence, že tvůrci restartBonda měli začít u tohoto filmu, pokud chtěli koketovat s rádoby realističtější špionážní akcí. - Poznámka: ústřední melodie pod titulky není výjimečně zpívaná, i když v průběhu filmu se dvě písničky objeví, jedna zpívaná Louisem Armstrongem.

Jako jo, věřím, že hromada znuděných paniček, jejichž manžel dělá v parlamentu od nevidím do nevidím, aby jí zajistil její náročné požadavky, skutečně z nudy čtou blogísky nějakých v pubertě zaseknutých žen, ale dělat z toho seriál? "Buďte sebevědomé, dělejte si, co chcete, na co máte chuť..." Prima, jasně. Chlap je jen taková ozdoba bokem, z něhož se po kouzelné frázi Oslíčku, otřes se, sypou prachy. Jinak nemá chlap smysl. Všechny ženské v tomto seriálu bydlí v novostavbách, v bytech s velkými pokoji, nejnovější kuchyní podle módy, venku předzahrádka, balkón, výhled... Reklama hadra. Žádná nebydlí v paneláku, neřeší dvě děti, jedno třeba s epilepsií, druhé hyperaktivní, prostě mimo realitu. Vůbec mne celý koncept přijde ulítlý nechat si do života kecat nějakou primadonu bez sebereflexe? A adorovat, že nějaká taková fuchtle má jistou šanci ovlivňovat beztrestně životy druhých? A všichni kolem ji mají rádi a strašně jí tleskají? To už ten Sex ve městě vypadal reálněji.

Jsou to slabé 4 hvězdičky, přece jen ty triky s raketami á la Karel Zeman, kdy jsem čekal, odkud se vynoří Baron Prášil na raketě poháněné nafouknutými balónky, ty byly strašné. Nedodržování nějakých fyzikálních zákonů, start rakety z podzemního sila, aniž by roztavil oheň z trysek všechno okolo... brrr. Ale pak je tu scénář Roalda Dahla, který se nezapře, ty satirické hlášky a narážky jsou skvělé, a že byl i Dahl starý prasák, tak si tady užil i dvojsmyslů. Tento Bond se netradičně odehrává jen v Japonsku (žádná další změna lokací), a pravda, vypadá spíše jako reklamní leták na to, co Japonsko může nabídnout, včetně pár kulturních ponaučení včetně toho, jak vypadá svatba či pohřeb. Také se zdá, že Japonky zde běhají jen v kalhotkách, i když jdou do hor. Ale jinak příběh má smysl, Donald Pleasance je dobrý záporák, akce je sice poslabší, ale je jí dost (a je pravda, že Bond má tentokrát často jen kus štěstí, než by předvedl nějaké své umění), a dokonce je zde krásná Karin Dor, známá spíše z mayovek. Musím si to pustit ještě jednou, abych pochytal ty multikulturní narážky a vtípky. Třeba ta japonská Tygrova obdoba vychytávek od Q je velmi veselá. Nebo to štengrování mezi USA a Ruskem, z něhož si dělají Britové legraci. Případně převedení tradiční scény u M na ponorku, místo házení klobouku házení námořnické čepice...

Tvl, to fakt nešlo. Už jen ten začátek - grupa tvrdých navy seals vyběhne na molo a najednou z nějaké rampy začnou vybíhat vojáci. Začne přestřelka. Nepoznáte, kdo kam koho a jestli střílí, kdo kam běží (podle střihu by u těch pěti mariňáků byla ta početná grupa ochranky během sekundy), ale jak jednoho zasáhne kulka, Dudikoff odhodí zbraň a jde si poplakat! Kua, co to je?! Následně se nám dostane docela hodně pohledů na obnažené tělo ruské agentky a po pár zdlouhavých konverzacích se děj konečně přesune na ponorku. Kde to vypadá jak v obýváku kohokoliv z Beverly Hills. Naprosto nereálné a stupidní, pohrdající divákovým vkusem, pohrdající jakýmikoliv filmařskými postupy (proto mne udivuje, že místní sebranka inťošů film nehodnotí plným počtem podobně jako třeba podobně zmršené Modré stíny), a střihač chudák také neměl šťastnou ruku a nůžky.

Obyčejná soap opera ozvláštněná rádoby s-f kulisami, ale any ty nezachrání celkový dojem argentinské telenovely. Pokud chcete, aby vám diváci věřili váš vymyšlený svět, musí ten svět fungovat - v 50. letech by asi černoch nebyl důstojníkem, ženy by nechodily jak z hipísáckých 70. let, muži by neměli metrosexuálně zastřižený vous. A vůbec - ta společnost že by neprošla žádným vývojem? Ani technickým, ani společenským? Skutečně ti vědci na palubě nevymysleli lepší počítače z toho, co měli, barevné obrazovky? A třídní společnost se stále dělí na ty v podpalubí a ty nahoře? Jsme na parníku Titanik, nebo co? Nemluvě o všech dalších dírách v logice, příbězích, chování postav. Někdo je 50 let na palubě lodi, má ji prolezlou odshora dolů, a nikdy nenajde skryté dveře nebo tajné vchody? A asi mi to uniklo, ale co se dělo s těmi, co zemřeli? A kde mají starce, kurnik? Všude běhají jen holky v mini (rádoby v 50. letech!). Z dětí je tu jen malá holčička. Některé generace prostě zcela chybí (třeba puberťáci). Prostě těch WTF je příliš mnoho, a vystačily by na cestu na konec vesmíru a zpátky. A takovému seriálu prostě nevěřím. Když mi navíc předloží vývar z Chicago Hope, Rosamunde Pilcherové a něčeho jako VIP vraždy a Ordinace v růžovce. Detektivní linie je taky pěkně hloupá - navíc v 50. letech už snad věděli, že na důkazy se nesahá a uměli brát otisky prstů, ne?

Pro mne spousta klišé, málo humoru, hodně vykrádaček, přílišné soustředění na 3D - piráti mi přišli jako sbírka neuvěřitelných exotů, písnička jak z nevěstince, navíc i přes tu krátkou stopáž mi to přišlo nekonečné. Skutečně jedinou povedenou je šavlozubí tygřice. (Nevím proč, ale chvílemi mi to připomínalo Vodní svět s Costnerem.)

Dvouhodinové sentimentální cvičení na dojení kapesníků bez většího přesahu. Dvě ženské k sobě hledají cestu, chvíli si jdou po krku, chvilku se div nemilují, protože jde o bývalou a současnou manželku postavy v podání Eda Harrise. Konec se dá v podstatě odhadnout.

V těch 80. letech hrála Lenka Pichlíková princezny v TV pohádkách docela často a musím říct, že patřila mezi jedny z idolů mého dospívání. Pohádka je samozřejmě temná, přece jen už samotný francouzský originál se vyvíjí spíše jako balada, ale přece jen na české poměry je zde té pochmurnosti až moc (včetně deprimující hudby Otmara Máchy), i když herci skvělí a ponaučení zřejmé.