Václav Štercl

Václav Štercl se narodil v roce 1922 v Blovicích u Plzně do rodiny zbankrotovaného architekta. Když byly mladému Václavovi tři roky, rodina se roku 1925 přestěhovala z Blovic do Prahy. Po krachu otce se rodina často po Praze stěhovala. Na přání otce oba synové studovali klasické gymnázium. Ale po vzoru staršího bratra, po slavném herci, komikovi, zpěvákovi, kabaretiérovi, trampovi, klaunovi a občas i kreslíři Jaroslavu Šterclovi (1919 – 1996), se rozhodl věnovat se umělecké dráze.

Začínal ještě za okupace ve známých okrajových pražských hospůdkách, šantánech a kabaretech se svými komickými výstupy, čísly a pásmy. Po roce 1945 vystupoval například v pražských kabaretech, restauracích, zpěvných síních a estrádách, např. v Kabaretu u sv. Tomáše a nebo U Fleků. Různé komediální výstupy a skeče Václava Štercla, byly na rozdíl od bratra Jaroslava na nižším a pokleslejším stupni. Celý život stál Václav v bratrově stínu a ani nikdy nedosáhl takové proslulosti.

Svoji nápadnou podobu s bratrem dokázal ale náležitě využít. Právě podoba s bratrem otevřela Václavovi dveře na kabaretní pódia a do filmových ateliérů, což starší Jaroslav nesl velmi nelibě. I to byl jeden z důvodů, proč bratři spolu dobře nevycházeli, moc ne nestýkali a ani ve společnosti nemluvili jeden o druhém. Jak již bylo řečeno, nápadná podoba s bratrem dopomohla Šterclovi k filmové kariéře.

Debutoval v druhé polovině 60. let jako železničář ve FLÁMU (1966) Miroslava Hubáčka s Milošem Kopeckým, Vlastou Matulovou a Janou Hlaváčovou, Olgou Schoberovou i Vladimírem Menšíkem v titulní úlohách. K dalším postavám se dostal až ke konci první poloviny normalizačních 70. let.

Hrál mistra elektrikářů v krátké agitce Miroslava Soboty a Krátkého filmu Praha SKOKAN (1974), hostinského ve filmu Studia FAMU a studenta Josefa Harvana VŠECHNO NEJLEPŠÍ (1974), divácky známého omdlévajícího zřízence na patologii Mrázka ve Vorlíčkově filmu JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974) a zelináře v povídce TÉMA: LÁSKA Milana Muchny z triptychu PROFESOŘI ZA ŠKOLOU (1975).

Ve druhé polovině 70. let byl Václav Štercl komorníkem Josefem v dramatu DŮM NA POŘÍČÍ (1976) Václava Svobody, vrchním v šantánu v parodii Oldřicha Lipského ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA (1977), vojákem ve Steklého „historickém“ snímku SKANDÁL V GRI – GRI BARU (1978), funkcionářem v krimi Dušana Kleina KAM NIKDO NESMÍ (1979) a taktéž výběrčím na fond v příběhu LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ (1979) režiséra Karla Kachyni s Vladimírem Menšíkem v hlavní roli.

Není jistě bez zajímavosti, že roku 1979 se poprvé a naposledy sešel komik Václav Štercl na filmovém plátně po boku svého bratra Jaroslava, když oba bratři představovali muže s harmoniem v grotesce Tomáše Svobody HODINÁŘOVA SVATEBNÍ CESTA KORÁLOVÝM MOŘEM (1979) s Laďkou Kozderkovou a Luďkem Sobotou.

A svá poslední 80. léta dokončil opět malými epizodkami a komparsními roličkami. Diváci mohli Václava Štercla zahlédnout v různých kreacích, jako byl například starý rovnač v POŽÁRECH A SPÁLENIŠTÍCH (1980) Antonína Kachlíka, pacient v Kachyňově dramatu s Rudolfem Hrušínským st. POZOR, VIZITA! (1981), herec v dramatu Karla Steklého KAŽDÉMU JEHO NEBE (1981), pan knihkupec v koprodukčním československo – jugoslávském Sci – Fi MONSTRUM Z GALAXIE ARKANA (1981), hostinský v komedii PŘÍHODY PANA PŘÍHODY (1982) režiséra Karla Steklého a nebo čert v Bočanově pohádce S ČERTY NEJSOU ŽERTY (1984).

Ojediněle spolupracoval rovněž s rozhlasem a opravdu výjimečně zábavnými televizními pořady. Často na jevištích používal umělecký pseudonym Václav Bettl. Václav Štercl zemřel v roce 1989 v Praze ve věku sedmašedesáti let v úplném zapomenutí. Kvůli faktu, že vždy stál v pozadí, máme málo informací z jeho soukromého života a neznáme ani přesné datum narození a úmrtí. O tři roky starší bratr Jaroslav nakonec Václava přežil o plných sedm let. Přesto dnes patří Václav Štercl do dějin českého zábavního průmyslu druhé poloviny 20. let a do dějin české kinematografie 60., 70. a 80. let, díky svým malým a epizodním filmovým úkolům.

Jaroslav "krib" Lopour