Kam nikdo nesmí

Psychologické drama s kriminální zápletkou. Policisté jsou v příběhu okrajoví. Podstatnější jsou psychologicky vykreslené postavy a herecké výkony, které udrží diváckou pozornost. Jednoduše chování hlavního hrdiny (Eduard Cupák) shrnuje jeho přítel (Josef Somr): "Kdo si chce žít jako prase v žítě, musí být svině..." (26.06.2010)

V soutěži o nejnevýraznější snímek navzdory velkým jménům herců i režiséra si film vede velmi úspěšně. 1) Všichni se tváří, jakoby banality vycházející z jejich úst byly zásadní životní moudrosti. Vypadá to, že si to myslí i scenárista a režisér. 2) Za malou pozornost stojí snad jen pěkný 27letý Juraj Ďurdiak (spisovatelův syn Michal), 26letý Ivan Luťanský (mladší vyšetřovatel) a švihácký zatím ještě štíhlý 32letý Jan Kanyza. (19.08.2019)

Nezajímavá, ukecaná, utahaná rádoby kriminálka, která je spíše psychologickým filmem a jež jsem měl problém sledovat a dokoukat. Navíc se velká část děje odehrává ve vzpomínkách hlavní postavy, v jakémsi rozostřeném pohledu, což mou pozornost ještě více snižovalo. Eduard Cupák byl asi dobrý herec, ale mě nikdy nebyl sympatický, takže jsem spíše se zájmem sledoval vedlejší, mnohem sympatičtější herce. (14.12.2015)

Scénárista Václav Šašek není žádné ucho, a tak i když bych souhlasil s bezbarvostí a unylostí z "oficiálního textu distributora," psychologická linie i díky kvalitním hercům docela hodně funguje. Řeší se nadčasová osobní i rodinná dilemata, jen detektivní zápletka je ošizená, vrah se víceméně najednou zjeví (pátrání po něm divák totiž moc nesleduje) a je vymalováno. 50%. (01.10.2020)

Mě tento film sedí, posmutnělou náladu dokresluje nádherná hudba Marata. Otázky na které se jen těžko hledají jednoznačné odpovědi...A milostný trojúhelník který opravdu není banální... Písnička: To mám tak ráda (Je suis maladehttp://www.youtube.com/watch?v=sxCnKU0Gx7E) -Marat / Fikejzová (14.03.2012)