Nové recenze - Nováčci

I když už Arthur sám sebe dostal do vysněného důchodu, tak ani v něm nemá klid. Kolik falešných pasů a jmen by ještě potřeboval, aby konečně dostál svého. Zde, i přes jeho nesouhlas, se pořádně projevila práce správného mechanika. Úkol zněl jasně, tři nehody, tři mrtvoly. Co by to ale bylo za film, kdyby si to náš Jason neudělal celé po svém. A světe div se, zas je v tom ženská..

Pre svoj druhý celovečerný film si Serge Gainsbourg vybral adaptáciu románu Le Coup de lune Georgesa Simenona, tvorcu slávneho detektíva Maigreta. Équateur nesie znaky charakteristické pre žáner film noir – hlavný hrdina postupne odkrýva korupciu a skazenosť systému, ktorý ho obklopuje, prítomná je samozrejme záhadná a zmyselná femme fatale, určite nechýba vražda, ktorú nebude ľahké vyriešiť a všadeprítomný cynizmus v replikách. Čo sa vymyká, je prostredie, v ktorom sa odohráva hlavný príbeh– panenská džungľa v Gabone okupovaná francúzskymi (a nemeckými) kolonizátormi. Aj keď sa jedná o príbeh s kriminálnou zápletkou, Gainsbourg po celý čas volí pomalé až monotónne tempo, ktoré znemožňuje akékoľvek budovanie napätia. Nevnímal som to ale ako negatívum. Zvolený spôsob narácie som si spájal s postavou Timara, ktorý prichádza do Gabonu, je rozprávačom príbehu a jeho vnútorné monológy sú pre diváka jediným zdrojom informácií – väčšinu času pozná divák len toľko, koľko pozná samotný Timar. Timar je z Gabonu znechutený, ubíja ho prostredie a aj špinavé machinácie ostatných postáv. Monotónnosť príbehu som vnímal ako prostriedok pre postupné prenesenie týchto emócií na diváka. Vďaka tomu, že poznáme príbeh výhradne z pohľadu hlavnej postavy, sme náchylní s ňou sympatizovať. Ďalším dôvodom pre zvolený spôsob narácie môže byť aj Gainsbourgova snaha o zachytenie čistoty panenskej prírody a jej domorodých obyvateľov. Je nesporné, že Équateur má aj sociálny rozmer. Zaujímavá je predovšetkým hudba. Non-diegetickú zložku tvoria dve kompozície, ktoré sa vo filme opakujú – rytmický riff s použitím perkusií a basgitary a použitie skladby La Paix avec nous v inštrumentácií pre detský zbor a perkusie. La Paix avec nous (Pokoj s nami), skladba M. Wackenheima a Ch. Gauda, má náboženské konotácie a rozhodne nie je použitá náhodne. Táto kompozícia sprevádza hneď úvodné titulky filmu, kedy kamera pomalým pohybom odkrýva fotografiu domorodého muža popraveného obesením. Vďaka nej dostáva Gainsbourgov film ďalší rozmer ako requiem za obete kolonizátorov, čo podtrháva sociálnu rovinu príbehu. Diegetickou hudobnou zložkou sú zvuky pralesa a vtákov. Vzhľadom na význam prírody Gabonu pre príbeh je možné zaradiť ich do soundtracku ako plnohodnotné tracky.

Nejlepší sci-fi roku? To se uvidí. Film je strašné přechválený. Na stopáž 166 minut se ve filmu toho moc neděje. 30 Minut čekáte a dostanete 2 minuty akce. Pokud jde o vizuální zpracování, tak nevím jak Vy, ale já vidím samý písek. Jasně, když se film jmenuje Duna :D. Ale protože je všude písek a počítačové efekty jsou jak z Hvězdných válek, tak nevím, co všechny tak ohromilo. Co mě trochu zaráží je jízda na červech. Chápu, že jeden člověk na něj naskočí, ale jak na něj dostanou nosič s těhotnou ženou je pro mě záhadou stejně, jako to jak se červ pohybuje. Doufám, že trojka nebude samý červ a víc zábavy.

Ritchie, nesourodá sebranka “antihrdinů” a vládou neschválená vojenská operace. Parádní obsazení s osvalenými sympaťáky v čele jako kati nácků při první misi speciální jednotky. To zní jako recept na zábavný film a důvody proč máme Guye rádi. Jenže je to roztahaný, nudný a nevýrazný. Svižný cool vibe to nemá ani trochu a vlastně bych kohokoliv nedokázal přesvědčit, že to natočil režisér tak výborných a výrazných kousků. Nevýrazný a neurážející lehký nadprůměr s nezáživnou akcí, u kterého doufám, že to není další z hřebíčků do kariérní rakve Cavilla. 6/10, 3*.

Velmi dobrý akčňák u kterého se rozhodně nudit nebudete. Pro většinu režisérů by to byl solidní výkon, ale John Woo umí lepší. Je to sice poctivý flák akce, s velmi originální zápletkou a zatraceně silným castingem, ale chyběla mi tu ta totální destrukce setů, kterou je John Woo tak známý. Něco tu sice je ale s filmy jako je Hard Boiled se to vůbec nedá srovnat. I tak mě film bavil a dávám velmi silné čtyři hvězdičky.

Zapomenuté bistro uprostřed ničeho jako nedobrovolná zastávka několika postav a jedna taška peněz. Premisa je jasná. Komorní festivalová záležitost s jasně rozeznatelnými zdroji inspirace, která nepřekvapí, nestrhne dialogovými výměnami mezi odlišnými, ale nedostatečně zajímavými charaktery a šachovnice se vyčistí bez šťávičky. Jako prvotina technicky skvělý a sympatický, s lehkou nadsázkou 6/10, 3*.

Hlavnou postavou seriálu je agent Peter (Gabriel Basso), ktorý má v noci službu pri telefóne. Po jeho zazvonení sa začína dejovo svižný špionážny triler. Peter a prenasledovaná Rose (Luciane Buchanan) vytvoria super dvojku, ktorá mi bola hneď sympatická. Páčila sa mi aj dejová linka ohľadom zmiznutia Maddie, akčné scény aj dramatické zvraty. Som zvedavá na druhú sériu.

I přes nízký rozpočet zatraceně povedený thriller, který mě po většinu času udivoval svojí kvalitou. Bohužel v poslední třetině film zaklopýtá a pod tíhou nezodpovězených otázek se totálně zhroutí. Celo dobu jsem napjatě čekal, co asi hlavní hrdina udělal. Přece ho tam nedrží jenom kvůli tomu, že podvádí svoji ženu. A kdo je vůbec ten odstřelovač? Bohužel, žádné pořádné rozuzlení se nekonalo a film mě tak celkem dost zklamal.

David Suchet se pro roli Hercule Poirota prostě narodil a basta. Zároveň je to bez debat taky moje nejoblíbenější detektivní série. A aby taky ne, Agatha Christie je nadčasová. Zkrátka jedním slovem - klasika!

Dobré nastartování seriálu. Animace jsou super hlavně pak v cizích dimenzích.Swriál naznačil že bude místy akční a o srandu se bát nemusíme uvidíme uvidíme. 8/10

Film zajímavý pouze tím, jak neskutečně nudný je. Bojovník neobsahuje snad ani jedinou originální myšlenku a scénář se tak kompletně skládá z žánrových klišé a scén ukradených z lepších filmů. Kdyby si alespoň vybrali nějaký netradiční sport, ale filmů o boxování je jak sraček. Emočně je tu totálně mrtvo. Gyllenhaal se sice dost snaží ale až na finální scénu jsem celou dobu cítil akorát tak lhostejnost. Souboje celkem šli, ale to je všechno.

Poměrně hezká myšlenka, avšak tvůrci naprosto zahodili potenciál a zabili úplně všechnu hloubku seriálu, která v ní původně měla být. Jakožto milovník Squid game se tady nevyhnu porovnání, ale bohužel musím říct, že je ve všem starší kamarád lepší. Jako kdyby se tvůrci snažili vzít SG a jenom jí upravili, nicméně tohle mě bohužel minulo. Hry, převážně dětského charakteru zde nemají prakticky žádný význam a místama mi bylo i trapně, co všechno tam herci předváděli. Vážně tam bude skákat korejská pipina a nikdo s tím nic neudělá, zatímco se ona směje? Sorry, ale tahle antagonistka vás jenom nasere a třeba zvrat proti ní byl jak to říct... extrémně předvídatelnej. Každopádně tady jsem vypíchnul jen to, co seriálu škodí, ale celkově to bylo docela koukatelné jen to není tak kvalitní, co je Korea schopná ukázat, a to že je fakt dobrá v tom předvést něco neobvyklého (jako tomu bylo právě u Squid game). Konec průměrný, vůbec mi nevadí, že se na něco neodpovědělo, každý z nás si to může domyslet a interpretovat po svém. Nebýt některých témat s "vyděláváním" peněž a různých intrik šel bych i níž na 2*. Takhle to je za 3.

Výborný film (a to aj po druhom zhliadnutí), ktorý sa skutočne oplatilo vidieť v Imaxe. Nie som (zatiaľ) fanúšikom knižnej predlohy, preto prípadné nezrovnalosti s predlohou šli mimo mňa. Skvelá audiovizuálna hostina, celkovo viac akčnejšie ako rovnako podarená jednička. Perfektní herci, a to najmä Chalamet, Zendaya a Butler. Snáď nebude čakanie na trojku pridlhé. 9/10

Nemám tolik nakoukáno, a neznám úplně dokonale kontexty doby, ale i Tarantino ve své knize Filmové spekulace psal o 50ých letech kinematografie, jako o takové připodělané době, kdy se úplně cool filmy netočily. Divoch režiséra Lászla Benedeka je přesně tak cítit. Před samotným začátkem je nám vážným a naléhavým hlasem poskytnuto upozornění, „pozor pozor! Dbejte, aby se to nestalo vám, ve vašem městě, buďte ostražití, opatrní“ a já si říkal, že to je vtipné, že mě jistě čeká drsný film a tohle je taková legrácka na nalákání. Jenomže vůbec, myšleno to bylo vážně a my dostáváme film o rebelech, který působí spíše jako výchovný a odstrašující film do škol. „Sladký drsňák“ Marlon Brando jako Johnny, vůdce motorkářského gangu. Výrostci na mašinách provokují a nakonec téměř ovládnou americký „vidlákov“. Jenomže drsňák Johnny se zakouká do dcery policisty a rebelství jde trochu stranou. Nejspíše jedno z prvních „road movie“ a to se musí docenit. Navíc, jak jsem psal, nemám toto období nakoukané, a tak, dost možná, budu hodnocení v průběhu času měnit. 50%

Toni (Leonhard Reisinger) pokračuje v práci pôrodného asistenta a tentoraz je pacientkou jeho tehotná sestra. Ďalšia z jeho pacientiek sa bude vyrovnávať nielen s tehotenstvom ale aj so svojráznou svokrou. Občas mi však Toni liezol na nervy, keď až príliš zasahoval do sestrinho života. Celkom fajn bol ten bowling, kde sa pôrodní asistenti objavili v ružových tričkách s logom bociana. Film je miestami vtipný a miestami dojemný.

V tejto prvej časti filmovej série sa stretávame s Tonim (Leonhard Reisinger), jeho osobným životom a prípadmi z jeho praxe. "Toni má svoje muchy, ale nepoznám nikoho, kto by sa na túto prácu hodil viac." V tomto dieli pomáha Toni pacientke Ide, ktorá má závažné zdravotné problémy. Komické situácie vznikli aj pri mladej Ide a jej troch kandidátov na otcovstvo dieťaťa. Pozeralo sa na to dobre, dej prinášal zaujímavé situácie a potešili aj pohľady na bábätká.

No , zprvu řeknu že jsem si myslel že tohle je jenom nějaký další film až teď na ČSFD jsem pořádně zjistil že je to seriál ( ale minutáž má skoro stejnou jako film) . A taky jsem zjistil , že  je celkem špatně hodnocený , což mě celkem překvapilo , protože podle mě to žádná hrůza vůbec není . Ano přiznávám že příběh se drží celou dobu tak nějak při zemi ale to mi třeba vůbec nevadí . Podle mě třeba tak alespoň 50 % , ale je to můj názor ;) 3 hvězdy 60 %

V celku dobrý film, ale mladí herci nic moc. Moc nechápu jak to mysleli s tou mladou Kostkovou a Piškulou. To jako chtějí filmaři říct, že když se holka líbí klukovi tak si jí vůbec nevšímá? Blbost. Kdyby můj kluk tančil stejně jako Max (Zdeněk Piškula) s Deniskou (Simonou Lewandowska), tak bych ho Denisce velice ráda přenechala.

Šíleně divno, nudný příběh, který je mi asi tak příjemný jako ten jazz v pozadí. Nebolí mě jen v uších, ale drásá i srdce. Žena podvádí svého manžela a chce ho opustit, když tu náhle milenec zmizí vinou manžela. Až sem se to dá snést, ale zavražděním milence, kterému fandíte, i přes jeho ošklivost, a završením, které není nijak zvlášť promyšlené ani zajímavé, na to se dá říct jen jedno ubohé. Viděla jsem docela dost filmů od Vodyho Alana a tak vím, že film bude trochu divný, ale tohle neni trochu divný. Tohle je prostě blbý. Rozesmálo mě jak hovořila Fanny se svou kamarádkou u bazénu, jelikož takto nemluví asi nikdo, natož při svěřování.

Označiť Blierov film ako "lolitovský" nie je celkom spravodlivé. Lolita je vyzývavá, pričom vedome útočí na Humbertove zmysly svojou mladíckou aroganciou. Blier na druhú stranu nahrádza aroganciu neistotou a vyzývavosť strachom. V spracovaní vzťahu nevlastného otca a adoptívnej dcéry je úprimný, priamy a vyhýba sa prvoplánovej provokácií. Marion nie je vyzývavá, má strach a hľadá pocit bezpečia; Rémi je nerozhodný, neistý, potrebuje zachrániť a má tendenciu od problémov utekať. Príbeh má pokojné a pomaly plynúce tempo, vďaka čomu vývin zápletky zasiahne diváka vždy v ten správny moment. Kompozícia mizanscény je mimoriadna, Blier využíva estetiku filmového neobaroka a kontrastu dvoch odlišných svetov: drahé a preplnené reštaurácie, v ktorých Rémi hráva na piano a skromne zariadený Rémiho byt s holými stenami, niekoľkými obrazmi na podlahe, pianínom, starostlivo usporiadanými LPčkami a stolom s dvomi stoličkami v predsieni. Dôležitým prvkom v narácií je búranie onej notorickej štvrtej steny, kedy sa rozprávačom striedavo stávajú Rémi, jeho priateľ Nicolas, či Nicolasova manželka. Ťažisko filmu je v postavách, ktoré sú výborne napísané a rovnako úchvatne zahrané. Patrick Dewaere po celý čas exceluje v úlohe rozpolteného klaviristu plného pochybností, Ariel Besse mu skvelo sekunduje a veľmi príjemným prekvapením je "basista" Maurice Risch. V hudbe stavil Sarde na prevažne klavírne skladby ladené štýlovo do jazzu. Milostná téma je nádherná a melodický postup mi trochu evokoval Ravelovu Pavane pour une infante défute. Objavuje sa aj sladkobôľne husľové sólo Stephana Grappelliho, ktoré sa výrazom odlišuje od jazz manouche kompozícií, ktorými sa preslávil ako člen Quintette du Hot Club de France. Beau-pére je príbehom o hľadaní pocitu bezpečia a o tom, ako veľmi dokážeme klamať samých seba keď sa cítime ohrození a bezmocní...