Seaspiracy: Pravá tvář udržitelného rybolovu

Silně detailní vhled do problematiky, která se mi hodí ke státnicím (tudíž jsem teďko hodinu a půl vůbec neprokrastinoval) a která mi zase a jednou dokazuje, jak je v mnoha ohledech špatně, že člověk je na vrcholu potravního řetězce. Konzumaci masa (a hlavně ryb především) po tomhle drsném zážitku neomezím, ale zejména vůči asijským rybářským velmocem mi narostla averze o dalších několik úrovní výš. [viděno na Netflixu 1.6.2023] (01.06.2023)

Na úrovni Gamechangeru. I přesto, že nekteré informace mohou být lehce vytržené z kontextu a ne úplně 100 procent geniune, pořád je to sakramentsky smutná výpověď toho, co se děje kolem nás i když si od toho odečtete 20 procent "závažnosti" v podobě toho, že ne každý provozuje rybolov v monster číslech a ne každá firma lže a podvádí. Pořád ale tématicky silné a v mnoha aspektech šokující, temná strana toho, co vše se děje proto, aby se nasytilo lidstvo a hlavně aby se vydělaly peníze. (18.04.2021)

Důrazné varování pro lidstvo v podobě dokumentu, jehož poselství převrátí Vaše smýšlení o rybolovu, konzumaci ryb či udržitelném hospodářství vzhůru nohama. Dokument, u něhož jsem si opět potvrdil, že největším predátorem a plenitelem planety je jen a pouze člověk. Seaspiracy je zkrátka počin, který by si měl pustit každý, jelikož ty největší změny začínají u jednotlivce a jeho činů. (Netflix) (13.04.2021)

Seaspiracy přináší spoustu faktů a informací, které jsem předtím nevěděla. Rozhovory, ve kterých na jednoduchých otázkách ztroskotali mluvčí organizací, které si daly za úkol oceán chránit, jsou tak komické, až se tomu nechce věřit. Dokument mě přinutil znovu se zamyslet nad udržitelností a věřím, že částečně ovlivní moje myšlení v tomto směru. Věřím, že pro Aliho bylo natáčení často hodně emotivní, ale osobně bych vystřihla jeho hrané emoce, které působily nepřirozeně. Není přece herec, tak proč se pouštět do scén, kdy zdrceně kouká do oceánu? Taky se mi nelíbí, jak dokument diváka podceňuje a forma, jakou mu podává informace. Dokument si z většiny stejně pustí lidé, kteří se o tuhle problematiku nebo ekologii zajímají. A takoví lidé už většinou základní informace znají, tudíž mi přijde ten dramatický tón zbytečný. Nevím, jestli film není zpočátku až příliš prvoplánový na to, aby upoutal a přesvědčil lidi, kterým je budoucnost planety naprosto jedno. O mnoho větší potenciál zaujmout širší publikum vidím v Životě na naší planetě Davida Attenborougha, který tolik netlačí na pilu, má o dost příjemnější výklad a nabízí divákovi vedle děsivých prognóz také krásné záběry z přírody. Čímž podle mě v člověku probouzí touhu ty krásy udržet. Ale třeba to tak funguje jenom na mě. Pokud jde o delfíny, tak rozhodně doporučuji deset let starý dokument The Cove, kde se Ric O'Barry (který se objevuje i v tomto dokumentu) vydává do boje o jejich záchranu v japonském Taiji. Ten nabízí stejně (možná ještě více) šokující obsah, ale formát se mi líbil o dost víc. I tak ale Alimu a dalším tvůrcům tohoto dokumentu fandím a jsem vděčná, že existují takoví lidé, kterým nedá budoucnost oceánu spát. (16.05.2021)

Spolu s dokumentem Temná stránka lodní dopravy mi to přišlo jako nejdepresivnější věc za hodně dlouho, co jsem viděl - ta nálož zde prezentovaných informací je prostě zničující, byť uznávám, že informovaný divák se zde možná příliš nových věcí nedozví. Většinovému netflixovému publiku by to ale oči trochu otevřít mohlo, i když příliš nevěřím, že by tento film reálně něco dokázal změnit, a v podstatě jen umocnil mou skepsi k tomuto světu jako takovému (a utvrdil můj dojem, že člověk je nejodpornější tvor na této planetě a evoluční omyl). Kritika stran údajné tendenčnosti nebo jednostrannosti dokumentu mi přijde zcela irelevantní a směšná, protože rozporovat základní fakta nelze, a kdo má oči, ten vidí. (14.04.2021)