Pluj tiše, pluj hluboko

Na svou dobu to mohl být nejspíš působivý snímek.Já to viděl včera poprvé, rád jsem se kouknul na oba hlavní hrdiny.Jejich debaty, místy v principiální rovině, s etickými prvky, a to celé namočené v subordinační, rozuměj vojenské omáčce.Nijak mne to nenadchlo, ale taky příliš nezklamalo.Ponorka v 2.válce byla jen hladinová loď, které měla schopnost se nakrátko ponořit pod hladinu.A některé scény mi přišly přitažené za vlasy.Jakmile se objevila nepřátelská letadla, každá ponorka mizela pod vodu, jak to nejrychleji šlo.Tady se dělo něco jiného-pokračovalo srdnaté pronásledování japonského konvoje.Nevím, nevím. (18.05.2010)

Vyvážený vojnovo ponorkový snímok,ktorý disponuje všestranným úspešným režisérom Wiseom,kde dvojica dobre napísaných postáv dua Gable a Lancaster je zárukou napätia,dynamických stretov a rešpektu samých seba v dráme,z ktorej som skoro dostal ponorkovú nemoc,Robertov rukopis je jasne čitateľný a títo BORCI dodajú aj potrebný adrenalín... (24.07.2014)

Tak mám za sebou první válečnej ponorkovej film (teda myslím, že první, už se v těch válečnejch filmech začínám trochu ztrácet :-)) Nový kapitán přichází na ponorku (oni tomu teda někdy říkají loď) s novými metodami a podivnými rozkazy. A posádka je nasraná, protože furt jenom cvičí, a když je možnost nějaké akce, tak se kapitán zdekuje! Ale on moc dobře ví, co dělá. Protože chce v kanálu Bungo (sektor 7) zlikvidovat japonský torpédoborec Akakaze, který už zničil 4 ponorky, včetně té jeho minulé. A oni vlastně trénujou na čelní zásah. Pak taky při ponoru zapomenou nahoře chlapa. To je mi komunikace, to bych jim asi poděkovala. Akorát mi teda není jasný, jak to, že oni tu loď vidí a ona je ne, i když jsou nad hladinou (že by mimikry? :-)). Taky jsem se dozvěděla, že torpédům se říká úhoř. Tak jsem zase o něco chytřejší! Ale pak to bylo vzrůšu, jak je tam bombardovali z Akakaze a z letadel zároveň a pak pod vodou hloubkovýma náložema. Kdybych tam byla já, tak při mým štěstí dostaneme zásah okamžitě a jdeme pod vodu. A já mám fakt štěstí, jak sviňa, protože po sekačce mi dnes ještě navíc odešlo auto! Ale naštěstí to výjimečně nebyla moje vina :-) Ale taky jsou to kluci fikaný, protože vypustí olej, deky a mrtvý chlapi nad hladinu a dělaj, jakože nic, jakože jsou zlikvidovaný. A já si nemůžu pomoct, ale mě se to zase líbilo! (20.05.2010)

Klaustrofobické chodbičky a místnosti ponorky se střídají se záběry na širý oceán, kde ale hrozí nebezpečí z moře i ze vzduchu. Kapitán ponorky se žene za japonskou vojenskou lodí jako kapitán Achab za Moby Dickem a své pomstě je ochotný obětovat všechno. Protože je to za války, není jeho boj nesmyslný, ale že překračuje rámec běžné vojenské operace, to je jasně patrné. Film je heroizující a přesto není směšný. Zejména ke konci je napínavý. Stísňující prostředí prostřihává se záběry na vzdálený horizont a detaily ponorky s celky na obrovské válečné lodě. Je to válečný film, který vznikl dost dlouho po válce na to, aby se zamýšlel i nad něčím jiným, než jak zlikvidovat nepřítele. Totiž nad osobní odpovědností a výší ceny, kterou lidé za své cíle můžou platit. (31.05.2017)

Můj první film s Clarkem Gablem. Nedá se říct že bych byl přímo nadšen a možná bych musel chvíli přemýšlet, než bych odpověděl, jestli jsem spokojen. Režisér mnoha známých filmů různých žánrů si zkusil i ponorkové drama. Přestože mám pro tyto filmy slabost a mnohé jim odpustím, tenhle mě zklamal svou prostoduchostí a plytkostí. Chybělo mi víc rafinovanosti, větší napětí a především hutnější klaustrofobická atmosféra. Od Roberta Wiseho jsem čekal lepší zážitek. (04.10.2020)