Strašidelné příběhy na dobrou noc

Sam Raimi, který film zaštítil produkčně, se rozpomněl na svoji dávnou fantasy a hororovou tvorbu. Nechal v pokojíčku malého kluka pověsit plakáty (nejen) svých dřívějších filmů a oživil filmový styl let osmdesátých. Příběh je poněkud žánrově přeplácaný. A nedokáže být extra průbojný v žádném odvětví. A sází hlavně na svoji nepřehlednost. Kluk rád píše strašidelné příběhy a jednoho dne se střetne se sexy čarodějnicí, která ho pod pohrůžkou věčného uvěznění v jejím sídle přinutí k zvýšenému vymýšlení  a následnému předčítání strašidelných příběhů. Vše fantaskní vyvrcholí probuzením babizny z Perníkové chaloupky. Krysten Ritter je hlavní elitní složka filmu. Herci v dětských rolích, Winslow Fegley a Lidya Jewett, jsou sice více na scéně, nepůsobili přehnaně otravně a něco zahrát taky dokázali. Kulisy vypadaly přijatelně, triková složka byla dost slabá. Michael Abels film opatřil kvalitní hudbou laděnou do hororu. Filmem se jednu chvíli rozezní i píseň z hororu Ztracení chlapci v nové úpravě. Film je celkově dost žánrově překombinovaný. Najdou se četné náznaky hororu, ale bez jakékoliv krve a s absencí strachu i strašidelnosti. Objeví se i náznaky komediální nadsázky (probuzená babizna), které značí Raimiho styl. Fantasy obsah je pro dospělé publikum měně uspokojivý a mládež si u filmu několikrát zívne. Ten retro styl každý současný divák neocení. Bavit bude hlavně ty, co znají podrobněji fantasy a hororovou tvorbu z osmdesátých let. Mnohdy mně přišlo, že si film v nepříliš propracovaném scenáři vypomáhá rychlými skoky v ději. Sam Raimi s režisérem Davidem Yaroveskym si udělali radost a vznikl film, co má originální rozměr, ale kterému schází potřebná výrazovost a přehlednost a dost rychle se na něj zapomene. 6/10 (29.04.2023)

Krysten Ritter pre mňa najznámejšia ako feťáčka a frajerka Jesseho z Perníkového tátu a tu bola proste fantastická. Tá rola jej nenormálne sadla a bola to čarodejnica ako sa patrí. Na film treba pozerať tými detskými očami, je to určené mládeži a pre nich to podľa mňa môže byť celkom zaujímavé. (22.09.2021)

Keby som "Nightbooks" označil ako kvalitným rodinným hororom, tak by som teda poriadne prestrelil a rozhodne by som sa mohol za svoje slová hanbiť. Ja by som povedal, že nie všetky horory musia byť spracované pre dospelých. Koniec koncov je treba uznať, že k strašidelným príbehom ma asi najviac dostali Nickelodeon so svojim "Are You Afraid Of The Dark?". A hoci keď sa na niektoré príbehy pozerám spätne, tak nemôžem o nich povedať, že sú nejako extra strašidelné, no rozhodne vo mne vzbudili záujem o hororové médium. Takže nejako by sme mali začať všetci a nemusia to nevyhnutne byť tie "skutočne strašidelné príbehy". A toto možno nie je úplne najhoršia voľba. Je pravda, že miestami je film neskutočne nudný a plný nič nehovoriacej vaty, ktorou len zabíjame čas. A miesto toho by sme mohli zažiť niečo lepšie. Ja neviem.... reálne strašidelné príbehy. Osobne si myslím, že viac by som asi odporúčal na pozeranie "Scary Stories To Tell In The Dark" než tento film, no sú tu elementy, ktoré ma bavili. V prvom rade poviem, že Krysten Ritter sa pre túto rolu skutočne hodila skvele. Scénky s ňou ma celkom bavia a je vidno, že si ich ako herečka mala možnosť aj celkom užiť. Decká sú okey a nebol moment, kedy by mi prišli otravné. Dokonca sa mi aj páči, že chalan rád píše strašidelné príbehy, no počas filmu som mal pocit, že asi jeho najväčším nepriateľom sú "jumpscares". Furt ho niečo vyplaší. Príbehy ako také (mohlo ich byť viac) sú celkom okey a ich animovaná vizualizácia je podľa mňa spracovaná dobre. Mix animovaného so skutočným vytvára celkom dojem. Uznávam. A musím aj uznať, že keď sa konečne dozvieme čo sa vlastne stalo a prečo na začiatku Alex utiekol z bytu ohromne naštvaný a nešťastný je dobre vysvetlené. A myslím si, že mnohé decká si v živote prežili presne to isté čo on. A uznávam, aj ja som si toto užil. Takže mu rozumiem. Môžem ešte aj povedať, že vizuálne film vyzerá kvalitne a efekty sú dobré. Śkoda je len tá, že príbeh ako taký je len snaha dostať sa von. Nič viac v tom nie je. Cieľ - utiecť je hnacím motorom filmu a to nebol podľa mňa dobrý nápad. Lebo čas sa dal využiť oveľa zaujímavejšie. Ako? No predsa strašidelnými príbehmi. Čiže technicky môžem povedať, že jediný problém filmu je, že si pletie slovíčka cieľ a dej. Lenže bohužiaľ, s tým súvisí aj fakt, že väčšiu časť stopáže sa človek nudí. A ten temný jednorožec - viac komické než strašidelné. Za jedno pozretie som okey, no je cítiť, že film mal na viac. Ale v tomto smere asi je za to zodpovedný režisér David Yarovesky, ktorý už druhýkrát mal dobrý námet, no spracoval ho veľmi priemerne. (Pre tých čo nevedia, narážam na "Brightburn"). Hodnotenie: C+ (16.09.2021)

trošku mi uniká,na jakou cílovku Nightbooks míří.Všichni nad 12 let se u nich budou většinu času nudit a pro mladší to zase bude (hlavně ke konci) možná trochu strašidelnější než by bylo záhodno...každopádně...vizuál celkem ujde,finále je poměrně ok,nicméně než se k němu film doklopýtá,je to nuda.Příběh je taková Perníková chaloupka v modernějším hávu a nic moc originálního nepřinese.Snad jen Kirsten Ritter je jako zlá čarodějnice dobrá a je víceméně důvodem proč sem dokoukal...40% (17.09.2021)

Docela hezký, moderní a lehce hororově laděný příběh pro celou rodinu. Tak trochu ve stylu: "Jak pejsek s kočičkou vařili dort".  Od všeho trochu, místy smutný, místy dobrodružný, občas veselý a i docela poučný. Herci v pohodě, snad jen výprava a vizuál mohl být trošku rozmáchlejší, celkově to působilo dosti chudě. Kočička krásná. Konec nabízí možnost pokačování, ale asi bych se do toho nepouštěla.  Za mne spokojenost a 65%. (22.10.2021)