Dny zrady I.

Nebudu hodnotit oba díly odděleně, nemělo by to cenu. Je neuvěřitelné, s jakou samozřejmostí Vávra po velmi dobrých filmech z let 60. opět veplul do své socrealistické manýry se všemi klasickými rysy – charakteristika postav povrchním detailem (Hitler – nervozita, manický třes, Gottwald – fajfka a jistota atd.), typizované situace, které zobecňují běh velkých dějin (až karikaturně působící řádění německých bestií v pohraničí, pokorná rodina proletáře Horáka atd.), karikaturní vykreslení negativních postav kapitulantů (ve zkratce – pleš, odulost, žrádlo, prachy). V ideologickém plánu je to čirý dialektický materialismus výkladu dějin – buržoazie koná svoje podvratné činy vedena strachem z nastupujícího proletariátu, který je po leninsku uvědomělý, zatímco zbytek světa (zejména Beneš) trpí zmatečnou spontaneitou činů, v horším případě pak vazbou na kapitál záměrně škodí. Vrcholem všeho je božský korektiv dějin ztlěsněný zástupcem SSSR Alexandrovským, jehož "SSSR vám pomůže" zaznívá ve filmu s takovou intenzitou, až se stává dobrým vtipem ala antikartaginský výkřik Kata Censoria. Přesto je nutné Vávrovi přiznat to samé, co v letech 50. Cit pro davovou scénu. Jistý cit pro nastavení tónu (ač většina herců přehrává a karikuje, film má zvláštní "dějinnou" atmosféru a budí dojem autenticity). Závěrem snad jen k tomu, co se tu náznakem již objevilo – že si Hitler, angličtí a francouzští zástupci rozumí navzdory použité řeči. Samozřejmě, lze to vnímat jako zjednodušující opatření, ale lze to (a podle mého oprávněně) číst jako ideologické poselství o rozložení sil ve světě. Angličané a Francouzi sdílí s Hitlerem společnou řeč, čili jejich jednání působí dojmem spikleneckého souznění. I tak podprahově fungoval socialistický realismus v 50. letech, takže nevím, proč jeho relikty nečíst i v v době normalizace. Tenhle film není nic jiného než další pokus přepsat dějiny a znovu definovat rozdělení světa na přátelský východ a nepřátelský západ. Samozřejmě v době, kdy je to nejvíc zapotřebí dokázat. (03.01.2008)

Před pár dny jsem se na tohle Vávrovo dílo podíval podruhé.Pan Vávra je, či byl jistě velmi dobrý režisér, ale byl také velmi dobrý gymnasta.A to jak v etické, tak v názorové, či postojové oblasti.Na jedné straně je tak silný film jako Kladivo na čarodejnice, a na druhé straně tenhle film.Snůška historických faktů, pseudofaktů, konfabulací, představ a tužeb. Kdo byl zadavatelem tohoto filmu je jasné.Příšerné selhání států na západ od našich západních hranic, které je nepopiratelným historickým faktem tu ale nepřekřičí bláboly jako například, že SSSR nám pomůže, když o to požádáme. No chtěl bych vidět, jako se do naší země valí transporty sovětských vojáků a techniky, když v té době naše země vůbec se SSSR nehraničila.Shora to bylo beckovské Polsko, zespodu pak polofašistické Rumunsko. Takže kudy by sem strýček Joe poslal svoje tanky? Hm?To snad ví jen čert a Josef sám!! Národní semknutost a cítění tady je tady vystiženo typicky česky a přesně.Je to ten fenomén blanických rytířů, který jsme prokázali, či vyjevili v r. 68 podruhé.Ale vždy jsme dokázali zdevalvovat, či posrat to, co jsme dávali najevo.To je jeden z odporných rysů české povahy.Přišli Němci a my heilovali.Nicméně přežili jsme Němce.Přišli Rusové a my volali ať žije SSSR.No to je paráda!! No a nakonec jsme zvonili klíčky na václaváku! Jak se praví v Ostře sledovaných vlacích.Češi jsou smějící se bestie.Adolf Hitler na naši adresu jednou pravil, že Češi jsou jako cyklista.Nahoře se hrbí a dole šlape....Ale vůči komu vlastně??? Co??? Vávra byl dobrý režisér.My nejsme dobrý národ ! Nebo je tomu naopak? Co??? A (04.02.2012)

Musím uznat kvalitu filmu. Znám styl uživatele Spinosaurus a tak jsem se bál si jej pustit. Byl jsem poměrně uchvácen. Film s prvky pravdivých výroků a skutečností mě zaujali. Začáteční scény, fanatismus Hitlera a davu je také poměrně nádherně natočen. A davová scéna? Nechápu jak Otakar Vávra dokázal sehnat tolik komparzistů a rozdělit různé úlohy, kdy každý dělá něco jiného a v každém je vidět jiný charakter. Hodnocení ale strhávám za scény s agrárníky, Gottwaldem, který je vševědoucí a úžasný sovětský svaz, který nám určitě pomůže. Byla to jen lživá nudná propaganda. Některé scény však pobavily, ale nechápu proč tam jsou (Viz. focení Hitlera v punčocháčích, debilní úsměvy v Norimberku)... myslím, že 3 hvězdičky je přiměřené hodnocení, odpovídající kvalitě. (20.12.2013)

Film vzhledem ke své době obsahuje určité množství propagandy. Jedná se především o karikace pravice, scénky s komunisty + pár přidaných (zcela nepodstatných) scén. Tyto věci ale nijak nesnižujou historickou věrnost filmu. Každý divák pozná, že tyto scény nejsou pravdivé a dokáže si to přefiltrovat. Z filmu by se dnes dal sestříhat tak o 15 minut kratší film, který by ve výsledku byl tím nejvěrnějším historickým filmem všech dob. Pochybuju že to někdo udělá, ale musíte pochopit co tady chci říct. Dav příjde na hrad - nějaké projevy - jednání vlády - dav náhle začne zpívat na 5 sekund internacionálu - zase jednání ===== na zpívající dav zapomenout a jede se dál. Na tomto principu se na Vávrovu trilogii narozdíl od jiných filmů dá koukat a výsledný dojem je perfektní, takže odpad! zde není na místě. (01.06.2008)

Vážení autoři hodnocení ve stylu "odpad!". Kolik jste přečetli literatury o Mnichovu a nakolik znáte historické pozadí před a poválečného Československa, že si troufáte "hodnotit" tento film tak plamennými slovy? To, že se ve filmu objeví pár komunistů, notabene tehdejších poslanců, ve vás vyvolává vlnu zcela zbytečné agrese vůči nepopiratelným historickým faktům. Neexistuje v Čechách člověk starší generace, který by Mnichov nevnímal jako dilema. A také je těžké najít dva lidi se stejným názorem na něj. A proto si myslím, že nějaký Gottwald, Litvinov a další mohou být interpretováni jakkoli a nemusí to nutně být ještě propaganda. Vidím to v tomhle filmu jako zcela podružnou věc. Tenhle film není politická agitka, jak tvrdí jedni, ani nepovedený a zpackaný "akčňák", jak tvrdí zase druzí. Je to podnět k zamyšlení, výzva pro ty, kteří nezažili a vzpomínka pro ty, kteří to v sobě ještě stále nesou. Dneska to nikdo není schopen zaplatit a ani natočit. Tenkrát ano. Logicky tam komunisté vystupují jako spasitelé. No a co? To si člověk snadno přefiltruje. Zůstává ale atmosféra doby, která otřásla naší zemí natolik, že nás vrhla do náruče fašismu, komunismu a i toho prokletého Gottwalda, kterého si lidi mimojiné sami a nadšeně zvolili. Vy opravdu věříte, že za všechno mohl Beneš, nebo vláda? Já si po shlédnutí tohoto filmu kladl hodně otázek, kdo za co mohl a nemohl, co jsme mohli a měli....a to je opravdový důvod existence tohohle filmu. Je to filmový zážitek. (09.07.2008)