Die Befreiung Prags
The Liberation of Prague
Režie:
Otakar VávraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Vávra to po ideové stránce posral. Němou barikádu se mu podařilo ještě z části ustát, před rudou propagandou. Ale tady ne. Toto je politická agitka jak prase, všichni mimo rudých jsou hajzlové, či to poserou. A Rudá armáda je největší kamarád našeho národa. Fůj!!!!! Z čistě filmařského hlediska, je Osvobození nejslabším dílem jeho Novodobé trilogie. Nepodařilo se mu film správně uchopit. Zmateně kombinuje osudy desítek postav. Velmi špatné efekty a ani herci se moc nepředvádí. ()
Na okraj si znamenám glosu Jana Zábrany k normalizační kinematografii: "Pokud jde o mne, nebyl jsem od roku 1969 v kině na jediném českém filmu a ani v budoucnu na žádný jít nehodlám. To, co vyprodukují lidé jako Fábera, Ludvík Toman a Purš mě přece nemůže zajímat, musel bych ztratit respekt sám k sobě, kdyby mě to mělo jen na okamžik zajímat. Nebudu se přece chodit dívat na nco, co se vydává sice za filmy, ale de facto jsou to anály cenzury okupovaného a policejního státu." ()
Bylo zajímavé sledovat, jak se Vávrova trilogie o II. světové válce propadla až na dno rudé bažiny. Dny zrady manipulovaly a lhaly vcelku opatrně a jen osívaly pole neorané. V Sokolovu soudruzi dohlédli, aby pole pěkně vzkvétalo a řádně je pohnojili. A v Osvobození Prahy jsme se konečně dočkali rudých žní! První část je pak nejen co do historických faktů mimo, ale hlavně k uzoufání naprosto nudná a ani Hitlerovy poslední chvíle z letargie nevytrhnou. To, čemu dal Vávra ve Dnech zrady punc zajímavého dokumentu, v Osvobození přehnal a z aranžovaných scén s blábolícími státníky a generály udělal nedělní chvilku prózy, která se místy protáhla na pocitovou hodinku až dvě. Postupně tedy přibývá i aranžované akce, stavění brigád i legendární boj o rozhlas, ale až druhá část a její závěr s rudoarmějci přileje trochu krve a života, byť emoce vyvolá jen jedna scéna, kde nácci vystřílí plnou místnost neozbrojených schovávajících se obyvatel. Inu, jel jsem z kopce a jsem rád, že mám tuhle záležitost za sebou a na konci škrtám i o dno, bohužel. A rozhodně ne jen z politicko-mravních důvodů. ()
Tak mám za sebou poslední díl Vávrovy velkolepé válečné trilogie a neodpustím si rejpnutí, protože by mě zajímalo kolik z těch rádoby odborníků co tu vykřikují cosi o zkurvených bolševických sračkách to opravdu viděli. Já tohle prostě nehodlám hodnotit nemyslím si, že film ukazuje, že bojovali jenom komunisti a nikdo jiný. Film zkrátka zobrazuje co se dělo na téhle straně a zbytek nezachycuje i když o tom, že Američani osvobodili Plzeň tam zmínka je, tak o co go? Jinak precizně natočené válečné scény mě opět přikovali k obrazovce. Vávra prostě uměl řemeslo jako nikdo a měl jsem za to, že to se tu hodnotí především, ale to jsem se asi spletl...85% ()
Galerie (16)
Photo © Bonton Home Video
Zajímavosti (10)
- Zatímco v Sokolovu byly tanky Tiger z jedné série (namaskované T-54), zde Vávra použil napodobeniny prakticky odevšud. Jsou tu přestavěné T-54, T-34, a to dokonce v několika variantách. Od těch lepších, až po levnější (Zbraně pro Prahu, slovenské filmy). Vyskytují se zde i opravdové tanky Pz-IV a Hetzer. Hetzerů jezdilo v Praze více než je ukázáno ve filmu, ale Vávra jich tolik neměl k dispozici, a tak jsou tam místo nich ve filmu Tigeři (Staroměstské náměstí, Klárov). (Spinosaurus)
- Komentáre vo filme číta Bohumil Švarc st., ktorý sa v skutočnosti pražského povstania aktívne zúčastnil. (Jello Biafra)
- Přibližně ve 45 .minutě se odehrává rozhovor maršála Koněva (Sergei Polezhayev) s gen. Bradleym (Nikolay Grinko), kde sovětský maršál odmítá postup amerických vojsk ku Praze se zdůvodněním, že vlastní operace Sovětů je již v běhu. V té době ovšem operace ještě neprobíhala. Sověti Američanům úmyslně lhali, aby je odradili od osvobození co největšího území Čech a sami si tak zajistili co největší vliv. Z tohoto důvodu bylo také zahájeno uspíšení operace o den, a ne, jak se ve filmu tvrdí, na základě volání Prahy o pomoc. (Dzin01)
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Jedním slovem-chaos!Nejvýpravnější český film(mně by se to taky točilo, mít neomezené prostředky a armády dvou zemí).Na pohled je to líbivé ale Vávra udělal chybu v ději(překvapivé) a v hercích (koho to překvapuje?). BOJOVÉ SCÉNY: Národní hrdost musí zaplesat u takového filmu..Desítky tanků armády osvoboditelky šinoucí si to přes historické centrum Prahy(památkáři musí dostávat infarkt).Desítky skopčáků padají jak hrušky. Vtom přiběhnou desítky partyzánů z Brtských lesů, postřílí několikset němčourů a pak se zase stáhnou.Zde už jsem opravdu očekával jen příchod rytíře v brnění, který by nějakého toho partyzána třískl slepicí po kebuli jako v Monty Pythonech.Dočkáme se i hořící Staroměstké radnice a dalších velkolepých scén.Zvládnuté jsou výborně, ovšem jak už jsem jednou podotkl je to film pro Stranu. Pro KSČ(s M nebo bez, furt stejné svině).Je zřejmé, že už nikdy se nedočkáme liduprázdného zdevastovaného Staroměstského náměstí, bojů na Vinohradské třídě, kde dělník (ministr kultůry Vítězslav"prdel na hrnci"Jandák ... psáno v září 05) nasazuje krk aby zachránil budovu rozhlasu ze které neustále hlásí Vladimír Brabec volání o pomoc.A zde nastane ten do té doby jen v náznacích viděný chaos.Četníci dojedou k rozhlasu, vezmou několika strážcům zbraně, SSák se zeptá proč odzbrojují jeho lidi ale to už je četnictvo dávno v hlasatelně.Tanhle situace se bude ještě několikrát opakovat.Kompars po minometné palbě padá spíše než po zásahu kulkou jako při záchvatu padoucnice.A jediné co píše pravdu je Rudé právo.O pár minut později se sovětští osvoboditelé vydávají s radostí a veselím na Prahu a vše sleduje hrdiný maršál Koněv.A jsme opět v Praze, kde tanky Panter pálí salvy do papundeklového modýlku radnice.Zvěrstva ustupující armády "Střed" jsou ukázány tak, že nějaký frajer z Hitlerjugend se žvárem v puse střílí na nádraží do pracujícího lidu a okrádají mrtvoly.Proti barikádě si to žene tank Tygr a tady už začínají neherci ve fingovaném umírání opravdu přehánět a filmařům je to zjevně šumafuk...Korunu všemu nasadí osvobozování Rudou armádou.Zatímco do teď se jednotky SS drželi zuby nehty, T 34 přejede Mánesův most, projede kolem Rudolfina a slavnostně vjede na Staroměstké náměstí kde vystřelí poslední náboje na fašouny na věži kostela a válka končí a nikoho snad nepřekvapí, že zde není žádné "Davaj časy"(pokud chcete realitu, podívejte se na Plechový bubínek, z těch českých na Želary, kde je to skutečně výborně vylíčeno). HERCI: Jak to říci slušně? Šmíra. Nejlépe zřejmě hrají ti němečtí herci, po nich sovětští a k nevelkému zklamání jsou poslední naši.Vladimír Šmeral jakožto primátor Vacek má neustále plnou hubu keců o lepších zítřcích a v jednu chvíli ho osvítí prozřetelnost a dostane nápad na barikády(opět další vylhanost, z jeho hlavy to nebylo), Jandáka jsem zmínil, Jiřík Krampol oznamuje své mamince, že se bratr vrátil JAKO HRDINA a maminka již ví, že prvorozený syn je na márách, bohužel se zde objevuje i Jiří Kodet v roli člena buržoázní národní rady jež neprohlédla lest nepřítele.A nesmíme zapmenout na jako vždy výborného Bohumila Pastorka v roli vraha a největší kreatury moderních českých dějin Klementa Gottwalda, jemuž samozřejmě patří poslední slova filmu.Ano tenhle film je to nejstrašnější co se kdy mohlo v našich končinách vyprodukovat a jenom to, že poprvé a naposled uvidím Prahu v květnu roku '45 to nikterak nezmenšuje. () (méně) (více)