Kdo chce zabít Jessii?

Přestože jsem v posledních letech hanebně a nepatriotsky opomíjel tuzemskou produkci (ať už hudební, filmovou či literární), tak mě koupě a důkladné prostudování monografie Káji Saudku přimělo ke snaze o získání jakéhosi podvědomí o jeho propagačně filmové tvorbě. Jeho nezaměnitelný kreslířský rukopis se však pořád ještě hňácal a tvaroval. Šrafuru ignoroval za okázalého ulíznutí patky a jeho linka měla do pevnosti ztopořeného velrybího údu daleko. Přesto dokázal své bravurní typografické schopnosti... Koho vlastně kurva zajímá nějaký Saudek? Tento snímek je v mnoha ohledech revoluční. Jak všichni víme, jako první u nás si píchl svým zažloutlým socialistickým ukazováčkem do oné zlotřilé západní chobotnice zvané superhrdinský komiks. Revoluční je rovněž použití bublin, jimiž komunikují postavičky vypadnuvší ze stránek komiksu... Blablablabla, proč prostě nedržím hubu? Protože teď přichází ten posraný verdikt! Přes všechny kultovní blemcáky, které se kolem toho za čtyři dekády nabalily, v tomto díle nespatřuji nic jiného, než hoďku a půl kyselého ošívání se za občasného narovnání zpocených varlat. Pardón. (03.03.2014)

Do půlky 60.let neměl sci-fi žánr v Československu velkou tradici, ale to co v tomto směru do té doby vzniklo (Bílá nemoc, Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB-1) mělo filmové kvality světové úrovně, včetně skrytého poselství. Pak vstoupil do kinematografie scenárista Miloš Macourek, střídavě spolupracující s Vorlíčkem a Lipským, a tradice toho žánru v našich končinách zůstala v paměti mnohých diváků spjata výhradně se stylem osobitých bláznivých komedií, především parodující různé kriminálky, akční filmy, grotesky, komiksy a sci-fi současně. ... Chtěl jsem se ještě jednou podívat s odstupem času tuhle komedii, na které jsem se jako dítě velice rád opakovaně bavil. Má v sobě do detailu promyšlenou zápletku i další vývoj až s vypointováním děje v závěru, spoustu gagů a hlášek, spoustu krásných momentů, kde se groteska míchá s poezií (proražení sousední zdi přes tahání telefonní šňůry a následné hraní na klavír uprostřed rozbouřené místnosti). To všechno vnímám, ale působí to na mne stejně jako překombinovaná fraška, spolu se Zabil jsem Einsteina, pánové spíše jako kuriózní perlička kinematografie zlatých šedesátých, než filmový klenot. Každopádně žnu Danu Medřickou v roli vědkyni a ty její pragmatické hlášky. ,,Nemluv na mě takhle, teď nejsem tvoje Růženka, ty jsi obžalovaný - kdyby se ti zdálo jenom o tvé ženě, nemuselo to dojít až sem." 65% (04.08.2018)

Priznávam, že Jessii som si pôvodne zohnal len kvôli Olge Schoberovej. Mal som totiž a priori pochybnosti, či bude dostatočne využitý potenciál dobrého námetu. A tiež, či mi sadne typ humoru. No ukázalo sa, že obavy boli zbytočné. Skvelá komédia, navyše nielen sci-fi, ale aj akčná. A s nekorektným záverom! Toto všetko z "našich" končín. Proste zlaté šesťdesiate... (21.11.2015)

chutný rozparek a dekolt snové olgy schoberové plus zajímavá, originální námětová invence v rámci chudšího sci-fi žánru ve vodách československého filmu... no a to je na tomhle bublinovém taškaření vlastně asi všechno... zas taková sranda to nebyla, leč věta JÁ NEKOUŠU, PANE DOCENTE! by se mi mohla na úterní zkoušku hodit... a nebo antigravitační rukavice, abych mu mohl zakroutit krkem, jestli mě vyrazí... 60% (09.09.2011)

Jediný český film, ktorý sa dostal do výberu 101 scifáčov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Možno by sa ich tam zišlo mať viac, napríklad niečo od Karla Zemana. Vorlíček bol svojho času záruka neskutočnej bláznivej zábavy. Jessii je našimi televíziami neprávom priehladnutá, je to totiž skvost vo všetkých smeroch. Paródia a zároveň pocta komiksovým hrdinom s niekoľkými luxusnými (väčšina bublín) scénami. Kde sa asi inšpiroval Nolan pri písaní Inception? (12.06.2012)