Pasáček z doliny

Melancholický dojemný příběh chlapečka žijícího krásou pohádkových vyprávění, která mu zahalují doznívající tragédii druhé světové války. Odstřižen od reality hrubého a nenávistného světa dospělých a nebezpečí banderovských přechodů prožívá svá malá dobrodružství. Myslím, že film zaujme nejen zajímavostí záporných a kladných postav, ale i kouzlem chvilek dobroty a něhy v kontrastu s obrazy tuposti, hulvátství a krutosti. Rukopis Františka Vláčila v tvrdých realistických scénách hezky zapadá do poezie příběhu. (04.11.2011)

Dalsi krasny film od rezisera Frantiska Vlacila /Stiny horkeho Leta, Marketa Lazarova/ tentokrat o problematike banderovcov. Nadherne sceny z prirody, este stale drsna realita roku 1947 v beskydskych horach, no a samozrejme vyborna rezia. Z hercov bol na urovni hlavne Ilja Prachar /Spalovac Mrtvol, Kladivo na Carodejnice/. To su silne atributy filmu, a Pasacek z Doliny je dalsi krasny dokaz toho, ze aj za najtuhsej normalizacie sa tocili pamataniahodne a vyborne filmy. 87 % (03.06.2014)

VLáčil - Křižan - Fuks. Ani doba, která natáčení československých filmů nepřála, navíc ještě z poválečného období, téhle trojici nezabránila natočil skvostné dílo. Film nadčasový, přesně historicky i místně zakotvený, herecky od dětské role až po drsné sedláky a stařečka Josefa Kemra perfektně zvládnutý. V každém okamžiku je vyprávění dojímavé, humorné i napínavé, aniž člověk tuší, kudy povede dál a zejména, kde skončí. (02.02.2013)

Tak tohle je Vláčil ve své nejlepší formě. Dobrodružství malého chlapce těsně po válce, průchod banderovců přes Beskydy jeho dětskýma očima. Poezie a politika. Famózní Vlastimil Drbal je "pastéřem", jak by řekl on. Poctivě udělaný film, kde téměř nezazní "pražština" a mluví se místně. Zážitek z obrazu, jednotlivých postav (Kemr, Prachař, Schmitzer). Kdo umí, ten umí, klobouk dolů pane režisére! 100% (10.06.2012)

"Já sú pastýř, musím pást..." Pro toho, kdo má jméno režiséra Františka Vláčila spojené jenom s ponurou historickou Markétou Lazarovou a Údolím včel, může být překvapení, jak melancholicky podaný obraz uměl Vláčil vytvořit v tak drsném tématu poválečných let a banderovců. Místy až pohádková poezie (dva banderovci v představách jako král skřítků se svým písařem) očima malého kluka v zdánlivě poklidné vesničce postupně vytváří napětí a kontrast směrem k drsnému vyvrcholení. Nicméně závěrečná písnička v podání Karla Černocha za doprovodu houslí a cimbálu jasně podtrhuje cíl poetického vyznění celého snímku. Celkový snímek, v řadě scén odehraný v moravském nářečí, mi svou atmosférou a skrytým kouzlem dětské nevinnosti padl do noty. Role vesnického dědečka nabídla Josefu Kemrovi spíše další z jeho typicky lidových postav (Na samotě u lesa, Vinobraní), naopak v netypické roli překvapil Jiří Schmitzer. 85% (Filmová výzva 2018 - Karlas) (17.08.2018)