Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Emma Černá, Jan Vostrčil, Jana Krupičková, Pavel Landovský, Lubomír Tlalka, Miloš Willig, Karel Hábl, Zdeněk Mátl, Alžběta Frejková, Josef Němeček (více)Obsahy(1)
Petr Čepek v příběhu z doby, která nepřála ani lásce, ani soucitu. Do severomoravského pohraničí těsně po druhé světové válce přijíždí příslušník zahraničního odboje Viktor Chotovický. Ve zchátralém sídle, jehož správou byl pověřen, se setká s dcerou majitele továrny, Němkou Adelheid Heidenmannovou, která zde čeká na odsun. Rozporuplná doba však nepřeje ani jejich lásce, ani soucitu...
První barevný film režiséra Františka Vláčila podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera je hlubokou sondou do vztahu mezi mužem a ženou, kteří nejsou schopni komunikovat, domluvit se. Příběh sám i režisérova virtuozita, založená na vytříbeném výtvarném vidění, řadí tento snímek k tomu nejlepšímu, co bylo o poválečné době natočeno. Vrcholné herecké výkony předvedli Petr Čepek a Emma Černá v hlavních rolích.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (246)
Věrohodně vyprávěné drama lidských duší poznamenaných válkou, tj. stavem vnuceného sváru, který vyvolává z hlubin ideální lidské vznešenosti (domnělé božské tvořivosti) parazita (jakousi podstatu, ono „jádro pudla“, jemuž se člověk vzpírá, a tím jej posiluje). Dokonalému naplnění introspektivního záměru filmu ovšem brání kamennost obou hlavních herců. Dvě loutky, postrádající tvárnou a sdělnou mimiku, jež by vyjádřila niterné dění, tak vlastně jako by překážely. O to více promlouvají prostory v až nebezpečně citlivých záběrech, které svou zkušenost, paměť bezprostředně vyjevují svým vzhledem a atmosférou. ()
Vláčilovi filmy jaksi nejsou můj šálek kávy. Toto je teprve jeho druhý, který jsem viděl ale moc mě nezaujal. Ani nevím co jsem od filmu čekal ale podle dostupných obrázků to vypadalo, že by se zde mohlo něco dít. Ale bohužel. Film se vleče a nějaké dramatické "akce" by divák hledal marně. Co však vyniká je civilní a hlavně výborný výkon mistra Čepka. ()
Jak jednoduché to vypadá: jeden rozlehlý dům, dva (občas až čtyři) herci a ono to úplně stačí. Výborně navozená atmosféra, kterou mají na svědomí zejména kameraman František Uldrich a pak také pánové Strauss a Bach, jejichž hudba je tu převážně použita. O mistrovství Františka Vláčila tehdy nebylo třeba pochybovat, a o Petru Čepkovi vlastně platí totéž. Vladimír Körner se k odsunu Němců ještě párkrát vrátil, ale nikdy už nebyl výsledek takto silný. Pro režiséra to bohužel byl z rozhodnutí soudruhů konec jeho zlatého období. ()
Sledovanie tohto filmu bolo pre mňa zážitkom aj keď uplynulo 40 rokov od jeho vzniku. Všetko podstatné na jeho adresu už bolo napísané v iných komentároch. Mňa trochu rušila časť vybranej hudby a tiež farby nekorešpondujúce s pochmúrnosťou príbehu. Príjemne ma prekvapili herci. Nielen Čepek, od toho som to očakával, ale aj Černá so širokou paletou výrazov, Vostrčil, ktorého som si bez Formana nevedel dosť dobre predstaviť a prekvapujúco mi nevadil ani Landovský, čo nie je častý prípad. Asi to nie je epochálny film, ale do mojej stovky najlepších čs. filmov sa hravo zmestil. ()
Filmová báseň o beznaději a válkou zničených životech dvou (a nejen dvou) lidí. Musím souhlasit s DaViDem´82, že v černobílé by to mělo větší sílu, ale i tak ta síla lomcovala dveřmi. (Shodou okolností se film odehrává přesně tam, kde současný Alois Nebel a přestože i ten měl kořeny ve stejné době, ve které se odehrává Adelheid, a přestože černobílý byl, emocionální srovnání neexistuje.) ()
Galerie (35)
Zajímavosti (8)
- Roli Adelheid (Emma Černá) měla původně hrát Jana Hlaváčová. (sud)
- Chotovický (Petr Čepek) tvrdí, že během války sloužil ve Skotsku v zásobovacím skladu a vyznamenání, které obdržel, tam dostával každý. Ve skutečnosti se jedná o Řád britského impéria, nejvyšší britské vojenské vyznamenání. Z toho lze usuzovat, že Chotovický je ve skutečnosti válečný hrdina. (Bediverecs)
- Natáčelo se v okolí obce Novina u Kryštofova údolí a na zámku Lužec (část města Vroutek v okrese Louny). (M.B)
Reklama