Vlak

Noc ve vlaku, ruch a hrmot kolejí, uzavřená kupé, stísněné chodbičky, kolem zástup cestujících ve stoje... To je mi ale působivé, dusné pozadí k precizní psychologické pitvě tří postav, přecházející v druhé polovině plynule do nečekaného thrilleru. Kawalerowiczův Vlak obsahuje v sobě esenci většiny toho, co od dramatického filmu tohoto typu očekávám a dostat chci: dobře propracovanou psychologii postav, kvalitní scénář a herecké výkony (výborný Leon Niemcyzk 3 roky před Nožem ve vodě), dostatečné napětí s pohltivou gradující atmosférou a alespoň jedno vyvrcholení v podobě nezapomenutelné scény, jakou je zde velký hon na ....a nebudu prozrazovat :o), včetně pokračování na hřbitově. Velmi pěkná formální stránka v doprovodu podmanivé černobílé kamery může být další devizou navíc. Ani by mě to vůbec nenapadlo srovnávat s Hitchcokem, který točil ve stejné době přeci jen pro odlišné publikum, ale když už je zde tolik zmiňován, svým psychologickým pojetím a zcela civilním, uvěřitelným zpracováním obyčejného příběhu u mě tento Vlak velkou část Hitchcockových filmů překonává. Zážitek! [90%] (04.09.2021)

Film plyne podobným tempem, jako jízda vlakem - v některých stanicích zastavuje, v jiných ne. V některých zastaví jen náhodně, nebo kvůli pasažérovi, který zatáhne za záchrannou brzdu, někdy jede rychle, jindy se vleče. Ale vždy nakonec dorazí do cíle, ať už s větším, či menším zpožděním. Takto můžeme pozorovat i životy lidí, kteří se na hodinu a půl stávají cestujícími vlaku, prožijí noc, které sice na první pohled vypadá tak obyčejná, jako každá jiná, avšak přináší neobyčejné pocity uvnitř každého z cestujících. Je úžasné, že i my diváci, se k těmto cestujícím můžeme přidat a sledovat jejich reakce, pochody myšlenek, gesta a mimiku a to skrze parádní kameru, výbornou režii, dobré obsazení - to vše na pozadí jednoduchého příběhu zasazeného do uhánějícího vlaku - pociagu. (25.08.2012)

Sam mam klaustrofobiu, takze na mna posobili brutalne depresivne tie stiesnene priestory vlaku, uzke chodby, kupe ....... hroza sama o sebe. Reziser jerzy Kawalerowitz natocil neskutocne dobre dielo, ono na kultove filmy netreba ist vysoko ako niekto, staci banalna zapletka - tuna vlak, kolaje a zvuk uhanajuceho stroja  po kolajach, u Jasudziro Ozua rodicia navstvivil ideti  a volalo sa to Tokio Monogatari 1953. 100 % (16.09.2021)

Psychologický.........Zvláštní poetickou atmosféru filmu tentokrát vytváří především snově znějící ženský hlas - který jen tak pobrukuje v pasážích bez mluveného slova - vynikající kamera a bezchybné herecké výkony L. Winnické, L. Niemczyka a Z. Cybulského. V zdánlivě banální dějové konstrukci filmu režisér postupně rozpracovává psychologické portréty jednotlivých postav, přičemž se dotýká zásadních otázek lidské existence. Tak jak je u autora zvykem, opět zaujme otevřený konec, který jen podtrhuje nejednoznačné vyznění filmu a jako vždy Vás donutí přemýšlet. Všechny ceny, které snímek získal, jsou nepochybně zasloužené...........MFF Benátky 1959 - Premio Evrotecnica im. Georgesa Meliesa - L.Winnicka, zvláštní cena. (21.03.2007)

Primitívne symbolicky napísané som občas "vypadával z vlaku". Podstatné však je, že som naňho aspoň nastúpil. Malým problémom v mojom prípade bolo, ak porovnám napríklad s Popolom a diamantom, že som plne nepochopil všetky nešváry vtedajšej spoločnosti. Preto som mal najväčšiu radosť s dialógov typu "dnes je in anonymita", alebo filozofovania o láske v modernom Poľsku. Vrcholom je samozrejme dopadnutie páchateľa paradoxne mimo klaustrofobický priestor vlaku. Chýbalo málinko viac uhlia v lokomotíve a spokojnosť by bola nespochybniteľná. (18.03.2015)