Muž, který měl rád ženy

Já byla spokojená, okamžitě po filmu jsem měla chuť vzít si na nohy ty nehezčí botky na podpatku co mám a jít se mrknout do zrcadla, jaký by mohly udělat eventuální dojem na oko opačného pohlaví a přiřadila bych se možná do té kolony žen v úplném závěru filmu. No Bertrand si trochu zapřeháněl, ale kdoví, třeba se najde i takový muž, který je kvůli ženě schopný rozbít i auťák. Mě jeho příběh v každém případě zaujal a souhlasím s tím, že nadpis knihy, kterou psal, je v této podobě daleko přijatelnější. Charles Denner hrál tak skvěle, že nominace za hlavní herecký výkon byla rozhodně na místě. Konec mně vyzněl sice trochu násilně, ale ne zase až tak neočekávaně, natolik Truffauta ještě neznám, možná je to už jeho známý rukopis, šokovat na konci takhle diváka. (26.06.2015)

Tady mi prostě něco nesedělo, nedokázal jsem se soustředit, ponořit do děje, stále jsem se díval po hodinách. Na druhou stranu, odejít v půlce jsem také nedokázal, něco mě u filmu drželo, nevím, jestli to byly oblé křivkyv sukních, nebo Bertrandovo filosofování. Také některé epizodní příběhy byly vcelku zajímavé. (04.12.2008)

Tak tuto sa Truffaut ako rejza trochu sekol : uvod je nudny, cely film nema poriadne tempo, ide len o retrospektivu - ako 1 chlap spomina na krasne samice okolo seba. Mylujem samyce, ale trochu zamrzi to, ze pribeh stoji, nikam nesmeruje a tempo je v strede doslova ospale, i tak ale nadpriemer : 76 % (21.06.2016)

Jsem vždy rád, že někdo natočil film, na který se ale dívám už jako obeznámenější s danou problematikou, a on mi předkládá dosti přesvědčivé charaktery žen i jak se dva lidi sbližují. právě to je to nejzajímavější v životě. kdy a proč se právě ti dva dají dohromady a to už z důvodu kamarádského, skrz povídání, skrz sex, skrz společnou domácnost, skrz děti atd. Fajn, že ten film je! (06.06.2010)

Truffaut strčil koule do drtičky odpadů a nejen že mu nádobíčko přežilo, ono se vrátilo silnější než dřív a ještě k tomu našel spoustu zajímavostí jako cenný známky, peníze a šperky. Dalo by se v případě tohoto filmu mluvit o velmi hloupém nápadu, který není možné zrealizovat vkusně. To se ovšem Truffautovi z důvodu více než pochopitelného - je úžasný režisér a hlavně moc dobře věděl, o čem točí - povedlo znamenitě. Takhle dobrý film by nikdy nemohl vzniknout, kdyby příběh psala osoba tradičně smýšlející v oblasti vztahů. "Ty nemiluješ lásku, ty miluješ představu lásky." Na rozdíl od většiny současných casanovských děl zde nejde o ego, o reputaci, ani se nehledá pátá osudová láska. Případ zdejšího hrdiny je mnohem více anticky tragický. Naprostá samota a sebetrýznění. Přesto spokojenost a úspěch. Hlavní postavě fandíme, protože cítíme upřímnost vůči sobě, byť ve vztahu k ženám je roboticky chladný a nedovolí víc než chvilkové pozastavení, jedno dvě čísla, ale určitě si neber župan a nelehej ke mně, taxík už čeká. (27.10.2014)