Poklad hraběte Chamaré

Nemám rád takovou tu podivnou kameru z 80. let s přeexponovanými okny, nemám rád Blanku Bohdanovou, ale přesto jsem se na to dokázal dívat. A to hlavně kvůli Eduardu Cupákovi a té "sympatické" paní mamince. Atmosféra podle mě moc dobře navozená není, ty pseudoumělecké záběry jsou nefunkční a vedlejší herci marní. Mnohem větší funkčností disponuje scénář, takže ve výsledku zajímavý zážitek, ale znovu se na to dívat rozhodně nechci... (06.10.2016)

Lacinou výpravu milosrdně překrývá všudypřítomná tma, kterou chtěl zřejmě Troška vybudovat ponurou atmosféru. Nepomohlo to, nepomohlo ani to, že alespoň do hlavních rolí obsadil skutečné herce, což nikdy později už neudělal. Začínám Trošku chápat, než být posledním mezi režiséry standardních filmů, to raději bude prvním mezi režiséry pro primitivy. (03.05.2014)

V žádném případě se nedá mluvit o něčem, co by souviselo s historickým filmem. Je to taková horrorová pohádka, možná spíš balada. Herecké výkony než filmové jsou spíše divadelní a to mě na českém filmu irituje nejvíc. Vypadá to potom, že herci přehrávají (já to slovo strašně nemám rád a použil jsem jej poprvé) - hlavně tedy Blanka Bohdanová. Eduard Cupák naopak svou roli hraje dost přesvědčivě. Nechce se mi mluvit o tehdejší církvi a jaké zlo páchala i díky svým fanatickým ovečkám. Líbilo se mi ale, že zde byl vyjádřen žal ze zesnulé císařovny Marie Terezie, na kterou (a na všechny Habsburky) házel komunistický režim tolik špíny. Co se týče filmu, velice se mi nelíbila hudba a hlavně ta, kterou tvůrci použili v lese a ve skalách. Prostě naši točí tyto žánrové filmy s tím, že diváka jímá úzkostný pocit, jen když zajede kamera trochu hlouběji do lesa. Ano, chápu, že ani doba tam ve vsi nebyla příliš světlá. Nechápu ale, proč čeští režiséři skoro všichni do jednoho jakoby přes kopírák přimíchají do takových filmů tak hnusnou atmosféru. A někdo tomu říká umění jinak pojaté. (02.03.2010)

Taková obdoba slavného Kladiva na čarodějnice, která je ale spíše stavěná coby výjev doby než normálně uspořádaný příběh. Vůbec mi to však nevadí, aspoň tak ještě více vynikne to, na co si vzpomenu jako první, když se mě zeptáte na tento film - atmosféru. Až neuvěřitelné, že tím člověkem, který má na jejím vytvoření zásluhu, je Zdeněk Troška. Zajímalo by mě, co ho tak táhlo k těm nepohádkám a lidovým komediím, že mu nevadilo, že si zkazí pověst. Původně bych uvažoval o třech hvězdičkách díky té dějové skladbě, jenomže jestli mě pan režisér již dříve u Boty jménem Melichar překvapil, že umí natočit dobrý film, zde mě překvapil o to více, že umí i dobře vést herce - výkony Bohdanové a hlavně Cupáka jsou jednou z deviz filmu. Jaký to kontrast oproti dnešku, kdy si zve k sobě herecké neumětelstvo typu Gotta či Hůlky. Výsledně slabší čtyři hvězdy a asi nejlepší Troškův film. (19.07.2009)

Hořící kostel, fanatický kněz, čarodějnice, pekelná jáma a nazí hříšníci srážení do ní Ďáblovými pomocnicemi. Skvostná scéna jako z gotického románu nezklame ani po letech. Herecký koncert Blanky Bohdanové snímané pro změnu šerosvitnou kamerou připomínající dobu baroka. Osvícenské nálady a postoje začínají pomalu prosakovat i na český venkov, kde ale nejsou vítány. Eduard Cupák po Kladivu na čarodějnice znovu v roli církevního hodnostáře, nyní však zatrpklého, nesnášenlivého, nenávistného. V 80. letech působil snímek naprosto překvapivě, divák i věděl, koho si aktuálně kam dosadit. Čas kvality snímku prověřil. Viděno 5x a znovu jsem spokojený. (14.11.2020)