Nikam zvlášt

Trochu mě zarazil titulek, že je film inspirován skutečnou událostí. To si jako scenáristé nedokáží vymyslet ani takovýto příběh? Severoirský otec bez perspektivy a na předčasném konci života je v podání Jamese Nortona k politování, ale ještě důležitější byl casting jeho filmového synka. Protože když tahle dvojice spolu funguje, tak funguje i zbytek filmu. Možná jen hudba podle mne občas zbytečně tlačila na pilu. (24.09.2021)

„TOHLE JE NEJVĚTŠÍ ROZHODNUTÍ MÝHO ŽIVOTA“…   Proč koukat na film, u kterýho předem víte, že skončí špatně…? Možná proto,že John je celkem sympaťák a jeho starostlivost je … prostě stojí za zfilmování. Navíc se to nesekne na nějakým „mrtvým“ bodě, kde by byla nuda nebo z vás ždímali emoce za každou cenu. Prostě jen sledujete tátu, kterej dělá pro svýho syna to nejlepší. Blbě řečeno – ale je to milej příběh, páč tady nikdo nedělá nic špatně. A možná rozjedete tipovací soutěž, kdo že to nakonec vyhraje…      /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Zařizuju paměťovou schránku. ///  Thx za titule „saturn_sk“.                PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (02.12.2021)

(Do)jemný, přitom čirý a čistý film, jednoduchý co do tématu, o to však obtížnější co do zpracování. Nabízí se tu sice určité srovnání se Svěrákovým Koljou, ale dotoho bych se nechtěl pouštět a kazit tím iluze jiné části publika. Sarkastikova recenze (zvláště její druhá polovina) je příhodná k převzetí - a tak jsem z toho vycouval, aniž bych co řekl. Zdá se mi totiž, že zde není mnoho co říct - nothing special. Sigmund Freud řekl (nevím kde a proto parafráze), že v našem nevědomí není idea vlastní smrti obsažena. Proto se k vlastním dětem nechováme jako John. A když už máme na kahánku, tak už je většinou pozdě. Děti jsou už dospělé a na svou ani naši smrt nemyslí, stejně jako my kdysi. (06.02.2022)

Námet fajn, hoci nie úplne originálny. Ale celá atmosféra filmu a jeho spracovania ma vôbec neupútala. Na môj vkus to bolo celé riadne ťažkopádne a nezáživné. A hoci bol osud Johna doslova tragický, takmer tomu chýbal akýkoľvek sentiment. A hoci nie som fanúšik zbytočného pátosu, tu bol viac ako vítaný. Ale čo už, možno to niekomu bude pasovať viac. Mne veru vôbec. (21.02.2022)

„Co byste chtěl, aby se o vás váš syn v budoucnu dozvěděl? Aby si to pamatoval? Co byste chtěl, aby vaše nová rodina…?“ - „Jsem myč oken.“ A John, dělá vše proto, aby synovi zajistil co nejlepší možnou budoucnost…Pasolini mě zaujal už Zátiším, které mě emocionálně sejmulo. A podobně jako v o 7 let starším snímku tvůrce režíruje velmi úsporně, ale věcně. Znovu mnohdy nechává promlouvat pohledy postav místo jejich slov. A v tom tkví jeho síla, je málomluvný, ale přitom tolik říkající. Niterný, citlivě natočený, ovšem navzdory tématu nesklouzává k citovému vydírání. Johnovi ubývá sil, času, ale to nejtěžší ho teprve čeká. Jenže jak synovi vysvětlit, že ho matka navždy opustila a vy brzo zemřete, když vám na narozeninový dort podává svíčku symbolizující další rok života, který však už nepřijde? Koho si John vybere z možných zájemců je sice divákovi už nějakou dobu jasné, ale myslím, že u většiny publika proběhne tichý souhlas. Zátiší sice řadím o stupínek výš, ale to Nikam zvlášť nijak nedegraduje a pěkné 4* má u mě jisté. (26.12.2021)