Na mašině kolem světa: Napříč Amerikami

Long Way Up je ďalším z mála podarených kúskov, ktoré Apple TV vo svojom úvodnom roku ponúkla. Ewan & Charley spolu so štábom sprostredkúvali vskutku chytľavú cestu naprieč celou Južnou a Strednou Amerikou. Palec hore za snahu o ekologickejší spôsob cestovania s využitím elektro mašiniek a prekonanie všetkým útrap s tým spojených. Obzvlášť v súčasných koronavírových časoch, kedy je cestovanie značke obmedzené pôsobil seriál tak trochu ako náplasť na dušu... (31.12.2020)

Začátek je slibný. Je z toho cítit duch první cesty a není problém ani přijmout, že se borci vydali cestou elektromotorek, což je rozhodnutí, že které jsou následně potrestáni. První polovina má vše, co lze chtít, druhá už je bohužel o dost horší a rychloprůjezd Střední Amerikou a především Mexikem to korunuje. Pro mě slabé 4* a to jen proto, že jsem cestovatelský nadšenec (09.04.2022)

Stejně jako u Long Way Down platí, že už to není ta nadšená jízda jako originál, vymakaná produkce tuto výtku ale docela vyvažuje. Snad jen ten trochu wtf pimp my bus díl si mohl David odpustit, a trochu zamrzí i to, že se už skoro úplně zapomnělo na věrného kameramana Claudia. Naopak potěšilo hraní si na eko-friendly pojetí a (hlavně oproti Africe) nečekaný prostor pro všechny projeté jihoamerické země. Nejlepší moment série je ale nakonec bez motorek. (14.01.2021)

Nádhera..  Díky modernější technologii (jmenovitě drony) neuvěřitelné záběry, zvuk i střih, které nejdou se staršími počiny porovnávat. Díky prototypům elektro Harley-Davidsonů a Rivianů a celého pojetí této cesty, je to snad ještě větší dobrodružství než první dvě cesty a to i přes věk aktérů a přes všechny věci a pohodlí, co si Ewan a Charley mohou dovolit. A díky trojce starých známých sympaťáků, kteří zde mají i pár doopravdy touching momentů, to má pořád super ducha. Ale můj největší obdiv mají Ewan a Charley za to, že si nikdy na nic nehrají, umějí ukázat všechny aspekty cesty, udělat si srandu sami ze sebe, ale hlavně to, že si uvědomují v jaké jsou pozici a co si vše mohou dovolit a na rozdíl od ostatních jim podobným se nesnaží být falešně skromní a nebo se zase extrémně předvádět a tahle vyvážená reflexe je za mě osobně strašně cenná a důležitá. A když se k tomu přidá, že tyto své možnosti vemou a vrhnou do něčeho, co by asi normální smrtelník mohl těžko logisticky a finančně zvládnout a vyzkoušet nebo co by si hvězdy podobného rázu nedělali takhle zbytečně složité, tak doopravdy respekt. Pro mě ideální tečka za dvěma cestami, se kterými jsem jako prcek vyrůstal a které mi doteď dokážou dát inspiraci i při mých mnohem skromnějších cestách. (07.05.2021)

Long way #3 už tak nějak není ono. Když to porovnáte s o 17 let mladší #1, ta je mnohem živelnější a hravější. Možná to jen odpovídá věku cestovatelů, nebo jen prostě “nové době”... Za vrchol trapnosti jsem považoval ten “elektro-pokus”. Jako dělat propagačku elektromobilitě a přitom si nechat nasázet na každý 160km dobíjecí stanice (nebo se ne jednou nechat zachraňovat náklaďákem s diesel agregátem na korbě), byla trapnost a za mě spíš medvědí služba elekto-pohonu. Kolaps nabíjení v zimě, selhání jedné motorky v polovině cesty, akční rádius 160 km (a pak 6 hodin nabíjet). Jsem si jist, že s benzínem by si cestu užili více. Dost mě také překvapilo to Mexiko a “pimp-my-bus”. Jako čekal jsem víc využití, než jako jeden mobilní nocleh. Celkem paradoxní bylo, že nejzábavnější a nejvíce zapamatovatelné momenty byly mimo silnici (a sedadla motorek). (08.03.2021)