Proslov
Le Discours
The Speech
Prípitok
Režie:
Laurent TirardScénář:
Laurent TirardKamera:
Emmanuel SoyerHudba:
Mathieu LamboleyHrají:
Benjamin Lavernhe, Sara Giraudeau, Kyan Khojandi, Julia Piaton, François Morel, Guilaine Londez, Sébastien Chassagne, Sarah Suco, Daphné Bonneton-Suner (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Adrien trčí na otravné rodinné večeři. Otcovy historky se opakují posté, matka se vyžívá v nudných konverzacích a sestřin snoubenec je jako vždy přechytralý. Adrienova expřítelkyně mu navíc neodpovídá na zprávu. Naděje, že ji získá zpátky, se zmenšuje. Minuty se vlečou a Adrien má jasno – horší už to být nemůže. Pak ale přijde poslední rána. Budoucí švagr Adriena požádá, aby pronesl přípitek na svatbě. Adrien nesnáší svatby. A mluvení na veřejnosti. A svého budoucího švagra. Ale říci "ne" nedokáže. V hlavě se mu okamžitě začínají rozjíždět barvité scénáře toho, co všechno by se při jeho přípitku mohlo pokazit... V hravé francouzské komedii, vybrané do programu festivalu v Cannes, září v hlavní roli Benjamin Lavernhe (Dokud nás svatba nerozdělí). (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (33)
Hlavní hrdina mluví neustále na diváka a vypráví mu nepříliš zajímavý příběh jednoho ukončeného vztahu + popisuje situaci v rodině. Jsem opravdu ráda, že si jeho matka konečně sundá ze zdi věšák ve tvaru penisu, ale jinak nemám žádný důvod, proč bych měla poslouchat čísi ubrečenou zpověď. SHRNUTÍ: Nekomedie o ničem ()
"Francouzi tyhle komedie umí," prohlásila moje máti a já s ní musím souhlasit. Od dob Amélie z Montmartru a Le Prenom patří podobný typ filmů k mým nejoblíbenějším. A Přípitek, oproti nim samozřejmě větší oddechovka, si bere tak trochu z obého: "frankfonní" expozice, která se svými prostřihy pokračuje celým filmem a představuje různé scénky, které se střídají s hlavní scénou, jež se točí kolem typické rodinné večeře a zavdává vzniku nejrůznějších konfliktů; stará a nevyřčená traumata se derou na povrch. Autentické historky z rodiny, romantické a srdcebolné momenty ze vztahu, zkrátka nějak to většinou dobře známe a prožili jsme si to. Všechno je to natočeno s humorem a jakousi francouzskou milou atmosférou, kterou Tirard ukazoval třeba i v Mikulášových patáliích. Zároveň prokázal i cit pro výběr herců: díkybohu taky někdo obsazuje "normální" herce s normálními obličeji a výrazy, Benjamin Lavernhe je výborný. Film jedině skřípe v občasných vážnějších tóninách, kdy sjede z hlavní groteskní koleje a tlačí trochu na kýčovitou pilu, stejně tak hlavní postava až moc osciluje mezi totálním hňupem s neskonalým darem pro faux pas a celkem lucidním, suverénním a smířeným chlapíkem. A tím nemám na mysli zrovna to, že nesnese vláček na svatbách, maškarní večírky a kytary na party. To je samozřejmě taky fajn přístup. ()
No vida, komedie, u kterých bych se smál nahlas, ještě nevymřely. Vypadá to jako one man show Benjamina Lavernheho, takže mne dost překvapilo, že jde o adaptaci románu. Laurent Tirard dodal spoustu nápadů, cit pro detail, absurditu i trapno. Kde by mne napadlo, co se dá vykřesat z tak prosté zápletky. Rozhodně lepší, než jsem čekal. Možná za to nakonec může pocit, že Adrienovi naprosto rozumím. ()
Dal som si PRÍPITOK v jediný triezvy deň svojho alkoholického behu na dlhú trať a zasiahol ma z opačného konca - z pozície toho, prečo som sa na tento beh dal. Okrem toho, že je to výstižný popis rodinne-spoločenských klišé, je to aj dobrá sonda do duše nesmelého jedinca, ktorá vo svojom emocionálnom vyznení tak rýchlo preskakuje medzi totálnym rozčarovaním zo života a vzťahov a náhle vzplanuvšími nádejami na opätovné získanie pocitu zmyslu a naplnenia z nich, že som normálne s napätím očakával, s ktorou z nich docvála PRÍPITOK do cieľa. ()
Nemám rád, keď postava musí zákonite svoje myšlienky vysvetľovať čumením do kamery či už sedí na hajzli alebo honí v posteli. Hlavne pokiaľ ide o tak afektovaného retarda, ktorému máte chuť dať poriadnu do držky, aby ste mu vyrovnali tú vykostenú fasádu. Scenár mohol zafungovať, ale nie s tak otravným čurákom, ktorý prenáša svoju neurózu na vás. ()
Reklama